Předchozí (30)  Strana:31  Další (32) |
|
|||
31
|
|||
|
|||
se právě, když čtvrtá (se) odbila. Nechce-
me-li čas určitě označiti, postačí nám: o čtyřech hodinách. Brs. 153. Cf. Přišel zrovna ve čtyři hodiny. — R., co se vyrazilo, znamení mince, co na minci vyraženo, das Gepräge, der Münzschlag, někdy stříž mince. J. tr. Tři sta hř. gr. stříbrných pražského rázu. Půh. II. 42., I. 165. Naší dobrou a velikou mincí, rázu zrna našeho českého. Nar. o h. a k. Na minci byl r. na jedné straně tvář Titova, na druhé kotva. V. R. na minci, na penízi, na groši. V. Jakého rázu jest ten peníz? Ros. Peníz špatného rázu. Šych. Každý kníže svou vlastní minci má a na ní svůj r. aneb obraz. V. 45zlatový ráz t. j. z libry čistého stříbra razí se 45 zlatých, der Münzfuss. Skř. Vz KP. IV. 288. Groš rázu a čísla čes- kého. V. R. bývá na peniezi; Ti peniezi jsú syna božieho, od něhož sú stvořeni a ráz n. obraz boží přijeli. Hus. I. 265., II. 266. — R., druh, der Schlag, v mravním ohledu způsob, povaha, der Charakter. Dch. Člověk nejhoršího rázu. Dch. Obličej ušlech- tilého rázu; pravého rázu. Dobrého rázu člověk. Sych., Bs. Tato pravidla nemají rázu všeobecnosti. Marek. Umělec neobyčej- ného rázu; ráz koní. Dch. Ráz krajiny. Vz Krč. 632., 283. Jistě byl dobrého rázu, že tam nezakrněl. Us. u Rychn. Člověk chatr- ného rázu; Všichni vyklatelé ukazují na symbolický ráz toho zázraku; I Lukáš toho všeobecného rázu všady šetří; R. apoštol- ského věku zřejmě na čele nesou. Sš. J. 284., 4L, L. 3., 2. (Hý.). — R., dílo na vi- nici, které se řádem koná. Ros. Vinař s če- ládkou do rázu zastoupil. Art. Vin. Dělníci ve vinici nastoupí ráz = postaví se řadou chtějíce sbírati tyčky po vinici ležící a je do kozla skládati. Dle Čk. Vz Práce na vinici. — R., lis na vosk n. olej, die Oel-, Wachspresse. Dch. Raz- ve slov. m.: roz-.. Vz Roz-.
Razení, vz Raditi.
Razgrad, u, m., mě. v Bulharsku u Sili-
strie. Vz S. N. Razha = rozha. Slov.
Razi = radím (zastr.). Výb. I. 905., St.
N. 98. Razice, dle Budějovice, ves v Litomě-
řicku. Vz S. N. — R., ves u Písku. PL. Razicí lis, Rk., stroj (tiskací), Stoss-,
Presswerk, n. J. tr. Razící cestu, bahnbrechend. Dch.
Razič, e, m., der Präger, Münzer. Šm.,
Dch. Razidlo, a, n., der Prägestempel, die
Stampilie. Vz Razítko. R. zámečnické atd. Šp. Raziště, ě, n., der Prägeort. Dch.
Razitel, e, m., der Brecher. R. cesty,
dráhy. Us. Šm., Dch. Raziti, raz, žen, ení; váznouti, ul, ut, utí;
rážeti, rážej, el, en, ení; rážívati = raniti, bíti, hoditi, schlagen, verletzen; proniknouti, durchdringen, rühren, reizen; smrděti, stinken: se = řítiti se, hoditi se, vyhnouti se, an- fallen. Jg. — abs. Obilí již razí ven (vy- ráží). Us. u Olom. Sd. Máslo již razí, wird ranzig. Na Ostrav. Tč. — co, koho. Já tě ráz-nu (uhodím). Us. Rážeti ořechy, hrušky, |
Us., cestu (chozením tříti), minci, peníze,
D., oko, ucho, smysl (pronikati). L. R. slova, lež (prägen), rány. Dch. Za všecky já budu rážat a z hospody ven jich kázat. Sš. P. 570. — co komu: cestu, dráhu. Us. Dvěma prvějšimi verši sobě cestu razí k hlavité větě. Sš. I. 106. — (co) čím. Ořechy ka- mením, klackem rážeti. Us. To dýmem razí (smrdí). Na Mor. a Slov. Koll. — co oč. Řeka vlny o skály ráží. Us. — (se) kam. Věci ty ráží na mysli. Měst. bož. R. se na nepřátely se svým vojskem. Pulk. Razil lesk všeli,ké okrasy v oči Elleniny, že téměř oslnuly. Č. Razili se k odění (hrnuli se), Dobn. — (co) kde: dno na macku (macek = hoblík). Šp. V té komoře razí (smrdí) puchem. Na Ostrav. Tč. Razítko, a, m. = razidlo. Ryjec razítek.
Us. Dch. R. poštovní. Rázně, vz Rázný. R. si počínati, něco
dokázati, Us. Dch. Rázník, a, m., mincíř, monetarius. Lex.
vet. Raznomyslný, gesinnungstüchtig. Dch.
Ráznosť, i, f. R., význačnosť a důsled-
nosť jednání lidského. Hš. v S. N. Die Ge- walt, Trefflichkeit, Munterkeit, Raschheit, Tüchtigkeit, Schlagfertigkeit, Charakterfes-. tigkeit. Jednal, počínal si s velikou rázností. Náramnosť r-sti jeho zmírněna. Sš, I. 8. Rázný, bequem, gelegen; rasch,' munter;
statečný, odhodlaný, trefflich, entschieden, tüchtig, schlagfertig, energisch. R. postavení se proti někomu. J. tr. R. člověk. Us. Ráz- ným způsobem jednati; r. mrav. Dch. Udělal mu škodu ráznou, uřezal mu kapsu prázdnou. Er. P. 375. Rázný hrom s hora hrůzy plným rachotem se ozývá. Dch. Strany pořekadel vz Odhodlaný. — v čem: ve svém jednání, Razodajný, razodatný, lépe: rázný. Šm. Rázom = rázem. Vz Ráz. R. přijíti. Slov.
Razostroj, e, m., ve fys., das Stossin-
strument. Šm. Rázovitý. Rázovitější povaha. Kos. Ol.
I. 254. Vz Rázný. Rázový, Charakter-. R. obrazy. Mus. X. 81.
Rázporek atd., vz Rozporek.
Razsocha, y, f. = rozsocha. Ler.
Razsrditi se na koho = rozhněvati se. C. II. 126. Raztok, u, m., horský potok, der Giess-
bach. Na Bečvě. Tč. Ráztoka, y, f., roztok, údolí hl. rokli
naté, divoké, jímž protéká nějaký potok, bystřina. Svahy pak či úbočí podélných ná- vrší n. kopců, ježto roztoku činí a které jsou buď lesem porostlé n. na pole zdělané slovou gruň, gruně. U Vsetína. Vck. Razu, zastr. = radím.
Razumovka, y, f., razumovia, rostl, krti-
čníkovitá. Rostl. Razvor, u, m., razvora, y, f., rozvora,
die hintere Deichsel. Na Slov. Bern. Razzia, e, f., arab., loupežný vpád do
nějakého území. Vz S. N. Ráž, e, m., rážek, žku, m., kulička,
Kügelchen, n. Ráže mramorové, hliněné. D. V ráže hráti jest věc dětinská. Kom. Kdo nemá chuti, kuráže, nestojí za dva ráže. Prov. — Ráže, pl., varlata, die Hoden. D. — |
||
|
|||
Předchozí (30)  Strana:31  Další (32) |