se právě, když čtvrtá (se) odbila. Nechce-
me-li čas určitě označiti, postačí nám: o čtyřech
hodinách. Brs. 153. Cf. Přišel zrovna ve čtyři
hodiny. — R., co se vyrazilo, znamení mince,
co na minci vyraženo, das Gepräge, der
Münzschlag, někdy stříž mince. J. tr. Tři
sta hř. gr. stříbrných pražského rázu. Půh.
II. 42., I. 165. Naší dobrou a velikou mincí,
rázu zrna našeho českého. Nar. o h. a k.
Na minci byl r. na jedné straně tvář Titova,
na druhé kotva. V. R. na minci, na penízi,
na groši. V. Jakého rázu jest ten peníz? Ros.
Peníz špatného rázu. Šych. Každý kníže
svou vlastní minci má a na ní svůj r. aneb
obraz. V. 45zlatový ráz t. j. z libry čistého
stříbra razí se 45 zlatých, der Münzfuss.
Skř. Vz KP. IV. 288. Groš rázu a čísla čes-
kého. V. R. bývá na peniezi; Ti peniezi
jsú syna božieho, od něhož sú stvořeni a
ráz n. obraz boží přijeli. Hus. I. 265., II.
266. — R., druh, der Schlag, v mravním
ohledu způsob, povaha, der Charakter. Dch.
Člověk nejhoršího rázu. Dch. Obličej ušlech-
tilého rázu; pravého rázu. Dobrého rázu
člověk. Sych., Bs. Tato pravidla nemají
rázu všeobecnosti. Marek. Umělec neobyčej-
ného rázu; ráz koní. Dch. Ráz krajiny. Vz
Krč. 632., 283. Jistě byl dobrého rázu, že
tam nezakrněl. Us. u Rychn. Člověk chatr-
ného rázu; Všichni vyklatelé ukazují na
symbolický ráz toho zázraku; I Lukáš toho
všeobecného rázu všady šetří; R. apoštol-
ského věku zřejmě na čele nesou. Sš. J.
284., 4L, L. 3., 2. (Hý.). — R., dílo na vi-
nici, které se řádem koná. Ros. Vinař s če-
ládkou do rázu zastoupil. Art. Vin. Dělníci
ve vinici nastoupí ráz = postaví se řadou
chtějíce sbírati tyčky po vinici ležící a je
do kozla skládati. Dle Čk. Vz Práce na
vinici. — R., lis na vosk n. olej, die Oel-,
Wachspresse. Dch.

Raz- ve slov. m.: roz-.. Vz Roz-.

Razení, vz Raditi.

Razgrad, u, m., mě. v Bulharsku u Sili-
strie. Vz S. N.

Razha = rozha. Slov.

Razi = radím (zastr.). Výb. I. 905., St.
N. 98.

Razice, dle Budějovice, ves v Litomě-
řicku. Vz S. N. — R., ves u Písku. PL.

Razicí lis, Rk., stroj (tiskací), Stoss-,
Presswerk, n. J. tr.

Razící cestu, bahnbrechend. Dch.

Razič, e, m., der Präger, Münzer. Šm.,
Dch.

Razidlo, a, n., der Prägestempel, die
Stampilie. Vz Razítko. R. zámečnické atd.
Šp.

Raziště, ě, n., der Prägeort. Dch.

Razitel, e, m., der Brecher. R. cesty,
dráhy. Us. Šm., Dch.

Raziti, raz, žen, ení; váznouti, ul, ut, utí;
rážeti, rážej, el, en, ení; rážívati = raniti,
bíti, hoditi, schlagen, verletzen; proniknouti,
durchdringen, rühren, reizen; smrděti, stinken:
se = řítiti se, hoditi se, vyhnouti se, an-
fallen. Jg. — abs. Obilí již razí ven (vy-
ráží). Us. u Olom. Sd. Máslo již razí, wird
ranzig. Na Ostrav. Tč. — co, koho. Já tě
ráz-nu (uhodím). Us. Rážeti ořechy, hrušky,

Us., cestu (chozením tříti), minci, peníze,
D., oko, ucho, smysl (pronikati). L. R. slova,
lež (prägen), rány. Dch. Za všecky já budu
rážat a z hospody ven jich kázat. Sš. P.
570. — co komu: cestu, dráhu. Us. Dvěma
prvějšimi verši sobě cestu razí k hlavité
větě. Sš. I. 106. — (co) čím. Ořechy ka-
mením, klackem rážeti. Us. To dýmem razí
(smrdí). Na Mor. a Slov. Koll. — co oč.
Řeka vlny o skály ráží. Us. — (se) kam.
Věci ty ráží na mysli. Měst. bož. R. se na
nepřátely se svým vojskem. Pulk. Razil
lesk všeli,ké okrasy v oči Elleniny, že téměř
oslnuly. Č. Razili se k odění (hrnuli se),
Dobn. — (co) kde: dno na macku (macek
= hoblík). Šp. V té komoře razí (smrdí)
puchem. Na Ostrav. Tč.

Razítko, a, m. = razidlo. Ryjec razítek.
Us. Dch. R. poštovní.

Rázně, vz Rázný. R. si počínati, něco
dokázati, Us. Dch.

Rázník, a, m., mincíř, monetarius. Lex.
vet.

Raznomyslný, gesinnungstüchtig. Dch.

Ráznosť, i, f. R., význačnosť a důsled-
nosť jednání lidského. Hš. v S. N. Die Ge-
walt, Trefflichkeit, Munterkeit, Raschheit,
Tüchtigkeit, Schlagfertigkeit, Charakterfes-.
tigkeit. Jednal, počínal si s velikou rázností.
Náramnosť r-sti jeho zmírněna. Sš, I. 8.

Rázný, bequem, gelegen; rasch,' munter;
statečný, odhodlaný, trefflich, entschieden,
tüchtig, schlagfertig, energisch. R. postavení
se proti někomu. J. tr. R. člověk. Us. Ráz-
ným způsobem jednati; r. mrav. Dch. Udělal
mu škodu ráznou, uřezal mu kapsu prázdnou.
Er. P. 375. Rázný hrom s hora hrůzy plným
rachotem se ozývá. Dch. Strany pořekadel
vz Odhodlaný. — v čem: ve svém jednání,
Razodajný, razodatný, lépe: rázný. Šm.

Rázom = rázem. Vz Ráz. R. přijíti. Slov.

Razostroj, e, m., ve fys., das Stossin-
strument. Šm.

Rázovitý. Rázovitější povaha. Kos. Ol.
I. 254. Vz Rázný.

Rázový, Charakter-. R. obrazy. Mus. X. 81.

Rázporek atd., vz Rozporek.

Razsocha, y, f. = rozsocha. Ler.
Razsrditi se na koho = rozhněvati se.
C. II. 126.

Raztok, u, m., horský potok, der Giess-
bach. Na Bečvě. Tč.

Ráztoka, y, f., roztok, údolí hl. rokli
naté, divoké, jímž protéká nějaký potok,
bystřina. Svahy pak či úbočí podélných ná-
vrší n. kopců, ježto roztoku činí a které
jsou buď lesem porostlé n. na pole zdělané
slovou gruň, gruně. U Vsetína. Vck.

Razu, zastr. = radím.

Razumovka, y, f., razumovia, rostl, krti-
čníkovitá. Rostl.

Razvor, u, m., razvora, y, f., rozvora,
die hintere Deichsel. Na Slov. Bern.

Razzia, e, f., arab., loupežný vpád do
nějakého území. Vz S. N.

Ráž, e, m., rážek, žku, m., kulička,
Kügelchen, n. Ráže mramorové, hliněné. D.
V ráže hráti jest věc dětinská. Kom. Kdo
nemá chuti, kuráže, nestojí za dva ráže.
Prov. — Ráže, pl., varlata, die Hoden. D. —