R., das Kaliber, otvor hlavně u děl, u ručnic.
R. železná, kamenná, vývrtu (Bohrungs-).
Čsk. — R., die Raschheit, Energie. To má
chodiť od ráže n z ostra a no tak z nejapna.
Us. u Rychn. Vz Dělo.

Raža, e, f., zář (ohně,-slunce), der Strahl,
Glanz. Na Mor. a ve Slez. Tč., Klš.

Ražák, a, m., chytus, hmyz. Krok.

Ražebné, ého, n., Prägegeld, n.

Rážecí stroj. Vz KP. IV. 293.

Rážek, vz Ráž.

Ražení, u. R. mince = ona práce při
mincování, jíž se líc n. rub mincí zhotovuje.
Vz S. N. Die Münzprägung. J, tr. Dílna na
r.., die Prägeanstalt. Dch.

Raženosť, i, f., das Gepräge (vlastnosť).

Ražený; -en, a, o. II, cesta, gebahnt,
peníz, gemünzt. Dch.
Rážka, lépe: rážek, vz Ráž. Jg.

Rážkonošec, šce, m.. sphaevophoron.
Kosti.

Rážkovka, y, f., sphaeria,. Rostl.

Rážlivý = rázný, durchdringend. L.

Ražně — prudce, schnell. R. letěti. Mor.
Bkř. .

Rážnice, e, f., die Schlagmaschine. Šm.

Rážno — rázně, rychle. Na Slov.

Rážný, srážný = který ráží, sráží, trefný.
R. kulka, Ros., ruka. Us. na Mor. R. pa-
lice (pádná). Plk., nůž (kterým se maso atd.
snadno usekne). Klš. — R., prudký, schnell.
R. voda, kůň, jízda. Na Mor. Brt. — R ,
silný. Ib.

Ražump, u, m., v horn., místo v dole,
kam se ruda odevšad sráží a odtamtud na
den vytahuje. D.

Řbet = hřbet. Us. Tč.
Řbuchan, n, m., máčka, eryngium (Srn.),
die Mannstrene, rostl. Us. Olom. ,

Rc. Tato skupenina souhlásek vyskytuje
se jen ve rci. Ht.

Rč. Tato skupenina souhlásek vyskytuje
se jen v násl. třech slovech.

Rčechu, řečechu = řekli. Kat.

Rčení, řčení = propovědí, frase, der Spruch,
die Phrase. Vz Propověď. Jeho mocným rče-
ním a poručením. Br. R., osvědčovati evange-
lium, hlásati řeč boží a zvěstovati radu boží
stejnou věc z rozličných stran opakují; Pavel
zvyknuv na r. církev boží také tuto ho užil; R.
to příbuzno jest následujícím slovům ; Obrazná
r vzata od chytání zvěři, od gladiatorů,
od rozsévače; Užiti r. již jinde kladeného;
R. negativné klade jinde; Znači r-ím tím
toli co; R-ím zvláštním ukazuje na výsosť
a důstojnost úřadu; R. to zří k následující
větě; R. obižné a mízné (= praegnantní);
r. příslovné; hleď, aby r. tvé nad jiného
r-ím vrh vzalo; Praví to r. míti smysl co
r.; Slova ta mistněji vykládají předešlé r.;
Syrský překlad to r. sesiluje; R. toho ...
Pavel často užívá; Vypuštěno je při těch
slovech r. snem zmořeni. Sš. Sk. 238., 239.,
I. ,50., 114., 328., 376., II. 36., 207., 301.,
314., 343., 355.. 376., 382., Ž. 23,, 80., 96.,
Ob. 329. (Hý.). R-ím tím se rozdíl křetu
novozákonného od křestu Janova určuje;
R. proroci, příslovné; K smyslu a k jádru
r. prohlédati; Je to r. obrazné, neobyčejné

a podivné; Namítají, že r. to jest neurčito
a kolísavo. Sš. Sk 29., Mt. 92., L. 167., I.
52., 73., J. 286. (Hý.). Čtyři r. znamenitá.
St. Krátkosť r. BO. A pak odkudžkoli ten
svědek přišel by, v smlúvách, při kterých
by nebyl ani viděl, ani by slyšel smlúvati
svářící, ani také vydada které příčiny rčení
svého ... CJB. 403. — R., slíbení, slib, das
Versprechen. Půh. I. 437. R. svému dosti
činiti. V., Arch. II. 29. r. 1449., NB. Tč. Na
r. své zapomenouti. V.

Rčený; -en, a, o, gesprochen, gesagt. V.

Rďa, zastr. = rez. Jg.

Rdělosť, i, f., červenosť, die Röthe. Její
líce nemírnou zahořely r-stí. Ráj.

Rdělý = zardělý, roth. Jg.

Rdesen, snu, m., rtlesno, a, n., rostlina,
polygonum, der Knöterich. Vz FB. 30., Čl.
Kv. 160. R. obouživelný, lepkavý, uzlovitý,
blešník (vrbice, vrbka, blechavec, vodní
pepř, paví koření), šedivý, palečník, menší,
hadí kořen, vrabčí, pohanka, svlačec, plotní,
živorodný. Jg. Královnám zle sluší u čelesna,
aniž berou za vděk stravou r-a. Sš. Bs. 172.

Rdesnovitý. R, rostliny, polygoneae,
ampferartig. Ol. 127.

Rdesnový, Knöterich-. Vz Rdesen. R.
kořen, voda, květ. — Jg.

Rdest, u, m., rostlina, potamogeton, das
Saamkraut. R. splývavý (vodní brčál), pro-
rostlý, hřebenatý, světlý, střetolistý, čeřitý,
kadeřavý, smačknutý, štětinovitý, růžkovatý,
červenavý, jinolistý, špičatolistý, maličký.
Flora. Vz FB. 6., Čl. Kv. 82.

Rdestovitý, ku rdestu podobný. R, rost-
liny, potamogetincae. Rostl.

Řdín, u, m., der Rubín. Šm.

Rdina sírová, der Schwefelrubin (eine
durchsichtige rothe Masse). Šm.

Rdíti se (zastr. rděti se, rbdéti se, Gb,
Hl. 126.), 3. os. pl. rdí a rdějí se (Troj.,
Br.), rděl, ění; rdívati se = červenati se, sich
röthen, roth werden. Jg. R. se, koř. rbd,
strsl. rbdéti se (rubere). Mkl. B. 430., 432. —
abs. Otok (nežit) se rdí. Sal. Nebe se rdí.
Smrž. Víno se rdí. Br. Rděla se jako ka-
lina. Němc. Raději se jedou rdím, nežli sto-
krát blednu. Us. Hý. — se čím: hanbou,
Troj., růměncem, Jg. I. 159., zlostí. Č. Pole.
rdí se obilím. Jel. Lada studem se rdí.,
Gníd. R. se krví (jako krev). Br., Prot. 190.,
Gníd. — se kde. Růže se rdí na křoví. Troj.

Rdousiti (rtousiti, rtusiti, hrdousiii, hr-
tousiti. u Hanáků: chrtósiti), il, šen, ení =
dusiti, škrtiti,, würgen. R. z dusiti, vz R,
Gb. Hl. 120. — koho (čím). Kat věší a
rdousí lidi. V. Po katovsku ho rdousili.
Sych. E. koho pěstmi, provazem. — koho
komu kdy. Jiným při porodu dítky rdou-
sili. Štelc.

Re, hanácky — ry: reba, rebník, rebář,
rebné, réč (rýč), rechlé (rychlý), répal, re-
tíř. Us. Hý.

Rea, e, f., manželka Kronova. — R., vz
za: Realní.

Reagenční, Reagens-, R. sklenky. Čl.

Reagens, z lat., skumadlo lučebniché, pro-
středek, který patrným úkazem (změnou
barvy, sražením, vřením, praskáním atd.)
prítomnosť jistých látek ukazuje. Vz S. N.