Reakce, e, f., z lat., protičinění, proti-
činnosť, snažení jisté síly, aby činnosť jiné
síly protivné překazila; v lučbě — působení
látky na látku dle zákonů chemických (cf.
Reagens); v životě veřejném = snaha, jíž ve-
řejné poměry násilně potlačené opět k své
platnosti přivedeny býti mají. Vz S. N. Die
Reaktion, Gegenwirkung, Rückwirkung, der
Widerstand.

Reakcionář, e, m., z lat., zpátečník (kdo
hledí, aby se starý pořádek n. nepořádek
zachoval), der Reaktionär.

Realgar, u, m., vz Zarnek.

Realisace, e, f., uskutečnění, die Reali-
sation, Verwirklichung.

Realism-us, u, m., protivou idealismu
jest nauka, že základem všehomíra a po-
znání lidského jest nějaká věcnatosť či realita
jiné a neodvislé podstatnosti jsouc, nežli
jest úsobnosť (subjektívnosť) a osobnosť (in-
dividualnosť) ; protivou nominalismu jest r.
nauka, že všeobecné pojmy (idee) nejsou
odtaženosti toliko či abstraktnosti, než věc-
natosti. S. N. Die Lehre von der Wirklich-
keit (entgegengesetzt dem Idealismus oder
Nominalismus).

Realisovati, uskutečniti, realisiren, ver-
wirklichen.

Realista, y, m., dle Despota, přívrženec
věcí na zkušenosti se zakládjících, der Realist.

— R., žák realných škol, der Realist.
Realita, y, f., z lat., skutečnost, nemovi-
tost, die Realität, Wirklichkeit, Wesenheit;
Zuverlässigkeit, Wahrheit.

Reálka, reálka, y, f., realní škola, die
Realschule. J. tr. R. = škola, v níž se vy-
učuje vědomostem realním, věcným čili na
skutečné potřebě se zakládajícím. Rk.

Realní, reální, realný, z lat., jsoucný,
věcný, Real-, wirklich, wesentlich, sächlich.
R., příp. -bnb. Mkl. B. 151. R. škola, gymna-
sium. Vz Realka, S. N. R. čísla. Stč. Alg. 16.

Rea (Rhea) Silvia, gt. Ree Silvie, f.,
dcera albanského krále Numitora, matka
Romula a Rema, Vz S. N.

Reat-e, a, n., mě. sabinské v Latiu. —
Reaťan, a, m., pl. -né. — Beatský.

Réaumur (fr., Reomýr), a, m., vynálezce
teploměru o 80 stupních. Rk. Réaumurův
teploměr. Vz S. N., KP. II. 334.

Réaumurka, y, f., réaumiria. Rostl.

Rebb, strsl., lit. raibas, prus. roaban, per-
dix. Sr. let. raibs, gesprenkelt, rubenis, das
Birkhuhn. U nás nyní jen ve složenině:
jest-řáb, strsl. jast-rebt, původně jastrebb.
Mkl. aL. 41.

Reba, y, f., šp. z něm. Rebe. Ms. o štěp. 28.

— R., gt. rebe, f., hanácky = ryba. Debe
bele rebe, bela be e máčka = kdyby byly
ryby, byla by i (o)máčka? Us. Hý.

Rebarbara, vz Rabarbora.

Řebčík, u, m. Ě. královský, fritillaria im-
perialis, die Kaiserkrone. Vz Čl. 146., FB.
18., Čl. Kv. 121.

Rebekka, y, f., manželka Isakova. Vz S. N.

Rebelka, bírka, breberka = munka, veš.
Na Slov.

Rebeli, rebel, rebellant, a, m., z lat.,
buřič, odbojník, zpource, kdo se protiví vrch-
nosti právně zřízené, der Rebeli. S. N.

Rebellie, e, f., odboj, vzbouření, die Re-
bellion. Rk. Na Mor. místy reberie. Hý. Vz
Rebulace.

Rebellovati, z lat. rebellare, bouřiti.

Reben, v obec. mluvě m.: hřeben.

Rebentati, lépe: brebentati. — abs, R.
jako žid. Us. na Mor.

Rebentiti, plaudern; raisoniren. Us. Sd.
Vz Rebentati.

Reberenda, y, f.,vz Reverenda. U Olom.
Sd.

Reberie, e, f., vz Rebellie. — R., pálenka.

Řebérko, vz Řebro.

Řeberkovati, žeberkovati = řebérka dě-
lati, rippen. — co. Us. D.

Řebérkovatý, žebérkovatý, rippig. Um. les.

Řebernatka, žebernatka, y, f., beroe, sli-
mýš žebernatý. Krok. II. 516.

Řebernatý, žebernatý = žebra mající,
rippig. Krok.

Řeberní, řebrní, žeberní, žebrní, od žeber,
Rippen-. Žebrní kožka, D., řeberní hlíz a (pod-
žebernice) = píchání boční, zápal. Ja. Žeberní
kosť = řebro.

Řehérsko = řebřisko. Slov.

Rebešovice, dle Budějovice, ves u Raj-
hradu.

Řebík, u, m., v obec. mluvě m.: hřebík.
Běží o celý ř. V Solnicku.

Řebiti se = smáti se m.: hřebiti se. Us.

Rebníček m.: rybníček. Mor. Sš. P. 580.

Řebný = řevný, brünstig. R. jelen. — Ř.
čas, die Brunstzeit. Us. na Ostrav. Tč.

Řebř, na Mor. žebř, e, m., řebří, n. —
řebřík, zastr., die Leiter. Pč. 21., Pass. 783.
Máš-li býti spasen, musíš znamenati řebří,
jímž bys mohl myslí a poznáním v Boha
vstúpiti. Hus. I. 83. Aj dva žebřie slyšíme
ve čtení: jeden pýchu, jímž lezů shory dolóv,
druhý pokoru, jímž lezú zdolu vzhóru; Rebr
Lazaróv z pokory a trpělivosti jest udělán,
láskú sevřien. Hus. II. 319., 238. Viděl řebří
nebe dosahující. BO. Kdo po řebři na zeď
lezechu. Dal. Po řebři ho do dolóv kázala
svésti. Pass.

Řebratka, y, f., hottonia. Vodní řebříček,
h. palustris. FB. 66., Čl. Kv. 269.

Řebří, vz Řebř. — Ř., ves u Svojšína,
něm. Laiter.

Řebříčkový, od řebříčku, Garbe-. R. kvítí.
Jád.

Řebřík, u, řebříček, čku, v obec. mluvě
žebřík, žebříček, m., Leiter, f. Vz Rebr. R.
se skládá ze dvou rovnoběžných latí a ze
stupadel. Jg. Vz doleji. Ř. přistavit!. Po
ř-ku na střechu lézti. Když se s ním ř.
vrátil. V. R. s podporou. D. (Ty věci stvo-
řené) jsú rebříkové neb zrcadla, jimiž rozum
člověka móž v Boha sě vzdihmúti a na-
zřieti. Hus. I. 83. Ř. útočný, die Sturmleiter.
Čsk. — Ř. v tělocviku: váhorovný, šikmý,
kolmý. Ř. skládá se ze dvou štěřinů a z příclí
(příčel, f.). Štěřin levý a pravý n. přední a
zadní. Cvičení na řebříku váhorovném: 1.
Vis a změny visu. Vis na obou štěřinech a
na jednom štěřinu ; na jedné přícli a na dvou
příčlích. Svis v předu pokos obouruč; svis
v předu pobok obouruč; svis v předu jedno-