ruč; svis v zadu pobok obouruč; svis pokos
v zadu obouruč. Výsuk. Přechody z visu
do výsuku a naopak. — Vis vznesmo ; v pod-
kolení (pokos obounož, pokos jednonož, po-
bok obounož, pobok jednonož); v nártech;
o patách. Závěs: pokos, pobok. — Hnízdo.
Vis Plavmo. — 2. Podpor a změny podporu.
Vz Hrazda (jako na hrazdě). — 3. Ručko-
vání : pobok i pokos; na před, na zad,
stranou; souručně a střídoručně; ve svisu,
shybu a visu vznesmo (v předu, v zadu);
beze změny visu a se změnou visu. Ručko-
vání v podporu pobok; ručkování v pod-
poru ležmo pokos. — 4. Komíhání. Jako
na hrazdě, vz Hrazda. — 5. Obraty ve visu
a podporu. Vz Hrazda. — 6. Výmyky pře-
dem, zadem; sešiny. Vz Hrazda. — 7. Vze-
pření tahem, cukem, vzklopmo, kmihem,
souručně, střídoručně. Vz Hrazda. — 8. Pře-
myk předem, zadem. Vz Hrazda. — 9. Mety.
Vz Kůň na šíř. — 10. Výdrže: vznos, před-
nos, váha, stoj v týle, stoj o rukou. Vz
Hrazda, Bradla. — Cvičení na řebříku šik-
mém, a) Cvičení na straně spodní ve visu
n. z visu: vis a změny visu, ručkování, ko-
míhání a obraty jako na řebříku váhorov-
ném. Vzepření závěsem. Prapor. — b) Cvičení
na straně svrchní: 1. Podpor a změny pod-
poru : podpor ležmo pokos (jednoruč, jedno-
nož; podpor ležmo před rukama a za ru-
kama; podpor ležmo o předloktí) ; podpor
pobok v předu i v zadu. — 2. Sed popříč
na jednom štěřenu n. sed pokos a roznožmo
na obou štěřenech. — 3. Ručkování v pod-
poru na horu a dolů střídoručně n. souručně.
Stoupání (pracují-li nohy místo rukou). —
4. Mety únožmo, zanožmo, přednožmo, ob-
bočmo (jako na řebříku váhorovném). —
Cvičení na řebříku kolmém: i. Vis a změna
visu (svis, výsuk). — 2. Podpor. — 3. Ruč-
kování.— 4. Výdrže. Tš. 95., KP. I.502.—507.
— R. u vozu, die Wagenleiter. — Ř., nástroj
ku trápení, máry, skřipec, housličky, die
Folter, Leiter zur Tortur. V., Kom. Na ř.
někoho dáti; na žebříce ztáhnouti. V. —
R., jesle, die Krippe. Dáti dobytku za ř.
Šp. — R,, bylina. Řebríček, achillea mille-
folium, die Schafgarbe. Vz Čl. 99., FB. 43.,
(-1. Kv. 192., 269. Ř. veliký, obecný (ovčí
žebro), štětinatý, kořenný n. římský, hořký,
vodní. Jg, — Ř., vz Tkadlcovství.

Rebříkář, e, m., der Leitermacher. Tk.
II. 374., 381.

Rebrina (v obec. ml. žebřina), řebřinka
(žebřinka), y, f., náčiní na vůz na způsob
širokého řebříku, drábina, fasuněk, die Wa-
genleiter. Řebřiny berou se ve žních pro
mandele. Us. Vz Houž.— Ř. v konírně,
die Heuraufe. Čšk. — Ŕ. v stájích, jesle,
die Krippe. — Ř. v tělocviku. KP. I. 499.

Řebřinový, žebřinový, Leiter-, Wagen-
leiter-. Ř. lišně, Us., vůz. D.

Řebřiti se, il, ení = šnejdrem se dáti,
abschüssig fahren, schleudern (von Schlitten).
Na Slov. Plk.

Řebro, a, n., žebro, řebérko, žebérko, že-
býrko, a, n., řebřičko, zebřičko, a, n., řebra,
žebra, y, f. Ř., strsl. rebro, costa, sr. strněm.
ribbi, die Rippe, příp. -ro. Mkl. B. 86. Jest

24 žeber, sedm po každém boku s kostí
prsní spojeno a ta šlovou pravá n. doko-
nalá; pět spodních kratších jest a ta slují
nepravá, nedokonalá (slabinná. Lk.). Kom.
Vz Kost'. — Řebra, žebra listů, die Blatt-
rippen ; f. rybí, die Fischgräte. — Rostliny:
ř. volové, bupleurum, die Ochsenrippe; ovčí,
achillea millefolium, řebříček. Jg.

Řebrovina, y, f., maso od řeber, das
Rippenfleisch. Bern.

Řebry, žebry, pl., f., proužky na hrnci
které se stanou od ruky, když se hrnec na
kruhu rozehnává. Us. Dch. Odtud: hrnec
řebrovatý.

Rebulace, e, f., die Rebellion, Revolu-
tion, Streitigkeit. V té obci je mezi sousedy
velká r. Us. u Olom. Sd. Vz Rebellie.

Rebulant, a, m., der Rebell, Wider-
sacher. Us. u Olom. Sd.

Rebus, u, m., z lat. rebus = věcmi,
hádanka vyobrazením představená, Rk., há-
danka obrázková.

Recense, e,f., z lat., vyšetřování, zkou-
mání, posouzení, zvl. úvaha o spise a umě-
leckém díle. Rk., Nz. Die Recension, Beur-
theilung. — R., kritické proskoumání spisu
některého autora zvl. starověkého za účelem
spravného jeho vydání tiskem. S. N.

Recensent, a, m., z lat.,posuzovatel spisu,
der Beurtheiler, Recensent.

Recepan, a, m. Nadejel je r. na vraném
koni sám. Sš. P. 554.

Recepiss, u, m., z lat., list přijímací, ob-
držecí, list na přijatou. Rk. R., písemné
dosvědčení, že věc nějaká od doručitele
byla přijímači skutečně dodána. S. N. Das
Recepisse. Vz Recept.

Recept, u, m., z lat., předpis lékařský,
podlé něhož lékárník nemocnému léky při-
pravuje, das Recept. Vz S. N. Často chybně
m.: recepiss. Us. Špd. Recept píše lékař pro
lékárníka, recepiss dává poštovní úředník
na důkaz, že psaní n. jinou zásylku od ně-
koho přijal.

Řeci, zastr. = říci. Kat., Hus.

Recidív, z lat., návrat nemoci, der Rück-
fall in eine Krankheit. Vz S. N.

Recipient, u, m., z lat., přijímač, Em-
pfänger, m.; nádržka vývěvy, skleněný zvon,
jenž svým broušeným krajem dokonale k ta-
líři vývěvy přiléhá a žádného vzduchu ne
propouští. Der Recipient. S. N.

Reciprocita, y, f., z lat., střídavosť, vzá-
jemnost, vespolnosí, die Reciprocität, Wech-
selseitigkeit. Rk. Jak se vyjadřuje r. ? Vz
Se. — Reciproca, vz Časoslova vespolná.
— V mathm. převratný. Stč.

Recitativ, u, m., rečitativ, zpěv vypra-
vovací, rozmluvný, der Sprech-, Redegesang,
Erzählungsgesang. Rk. R., pěvecké před-
nášení ležící mezi prostomluvou a zpěvem.
Vz S. N. S jednoduchým průvodem akor-
dovým slove r. secco n. parlante, s plným
průvodem slove: r. accompagnato. Hd.

Recitativní (rečitativní), recitativ. Cho-
dem dythirambickým a r-ním. Sš. P. 551.

Recitovati, recitiren. Děva ku plotu n.
stromu se uberouc jím třese recitujíc. Sš.
P. 735.