Předchozí (33)  Strana:34  Další (35) |
|
|||
34
|
|||
|
|||
ruč; svis v zadu pobok obouruč; svis pokos
v zadu obouruč. Výsuk. Přechody z visu do výsuku a naopak. — Vis vznesmo ; v pod- kolení (pokos obounož, pokos jednonož, po- bok obounož, pobok jednonož); v nártech; o patách. Závěs: pokos, pobok. — Hnízdo. Vis Plavmo. — 2. Podpor a změny podporu. Vz Hrazda (jako na hrazdě). — 3. Ručko- vání : pobok i pokos; na před, na zad, stranou; souručně a střídoručně; ve svisu, shybu a visu vznesmo (v předu, v zadu); beze změny visu a se změnou visu. Ručko- vání v podporu pobok; ručkování v pod- poru ležmo pokos. — 4. Komíhání. Jako na hrazdě, vz Hrazda. — 5. Obraty ve visu a podporu. Vz Hrazda. — 6. Výmyky pře- dem, zadem; sešiny. Vz Hrazda. — 7. Vze- pření tahem, cukem, vzklopmo, kmihem, souručně, střídoručně. Vz Hrazda. — 8. Pře- myk předem, zadem. Vz Hrazda. — 9. Mety. Vz Kůň na šíř. — 10. Výdrže: vznos, před- nos, váha, stoj v týle, stoj o rukou. Vz Hrazda, Bradla. — Cvičení na řebříku šik- mém, a) Cvičení na straně spodní ve visu n. z visu: vis a změny visu, ručkování, ko- míhání a obraty jako na řebříku váhorov- ném. Vzepření závěsem. Prapor. — b) Cvičení na straně svrchní: 1. Podpor a změny pod- poru : podpor ležmo pokos (jednoruč, jedno- nož; podpor ležmo před rukama a za ru- kama; podpor ležmo o předloktí) ; podpor pobok v předu i v zadu. — 2. Sed popříč na jednom štěřenu n. sed pokos a roznožmo na obou štěřenech. — 3. Ručkování v pod- poru na horu a dolů střídoručně n. souručně. Stoupání (pracují-li nohy místo rukou). — 4. Mety únožmo, zanožmo, přednožmo, ob- bočmo (jako na řebříku váhorovném). — Cvičení na řebříku kolmém: i. Vis a změna visu (svis, výsuk). — 2. Podpor. — 3. Ruč- kování.— 4. Výdrže. Tš. 95., KP. I.502.—507. — R. u vozu, die Wagenleiter. — Ř., nástroj ku trápení, máry, skřipec, housličky, die Folter, Leiter zur Tortur. V., Kom. Na ř. někoho dáti; na žebříce ztáhnouti. V. — R., jesle, die Krippe. Dáti dobytku za ř. Šp. — R,, bylina. Řebríček, achillea mille- folium, die Schafgarbe. Vz Čl. 99., FB. 43., (-1. Kv. 192., 269. Ř. veliký, obecný (ovčí žebro), štětinatý, kořenný n. římský, hořký, vodní. Jg, — Ř., vz Tkadlcovství. Rebříkář, e, m., der Leitermacher. Tk.
II. 374., 381. Rebrina (v obec. ml. žebřina), řebřinka
(žebřinka), y, f., náčiní na vůz na způsob širokého řebříku, drábina, fasuněk, die Wa- genleiter. Řebřiny berou se ve žních pro mandele. Us. Vz Houž.— Ř. v konírně, die Heuraufe. Čšk. — Ŕ. v stájích, jesle, die Krippe. — Ř. v tělocviku. KP. I. 499. Řebřinový, žebřinový, Leiter-, Wagen-
leiter-. Ř. lišně, Us., vůz. D. Řebřiti se, il, ení = šnejdrem se dáti,
abschüssig fahren, schleudern (von Schlitten). Na Slov. Plk. Řebro, a, n., žebro, řebérko, žebérko, že-
býrko, a, n., řebřičko, zebřičko, a, n., řebra, žebra, y, f. Ř., strsl. rebro, costa, sr. strněm. ribbi, die Rippe, příp. -ro. Mkl. B. 86. Jest |
24 žeber, sedm po každém boku s kostí
prsní spojeno a ta šlovou pravá n. doko- nalá; pět spodních kratších jest a ta slují nepravá, nedokonalá (slabinná. Lk.). Kom. Vz Kost'. — Řebra, žebra listů, die Blatt- rippen ; f. rybí, die Fischgräte. — Rostliny: ř. volové, bupleurum, die Ochsenrippe; ovčí, achillea millefolium, řebříček. Jg. Řebrovina, y, f., maso od řeber, das
Rippenfleisch. Bern. Řebry, žebry, pl., f., proužky na hrnci
které se stanou od ruky, když se hrnec na kruhu rozehnává. Us. Dch. Odtud: hrnec řebrovatý. Rebulace, e, f., die Rebellion, Revolu-
tion, Streitigkeit. V té obci je mezi sousedy velká r. Us. u Olom. Sd. Vz Rebellie. Rebulant, a, m., der Rebell, Wider-
sacher. Us. u Olom. Sd. Rebus, u, m., z lat. rebus = věcmi,
hádanka vyobrazením představená, Rk., há- danka obrázková. Recense, e,f., z lat., vyšetřování, zkou-
mání, posouzení, zvl. úvaha o spise a umě- leckém díle. Rk., Nz. Die Recension, Beur- theilung. — R., kritické proskoumání spisu některého autora zvl. starověkého za účelem spravného jeho vydání tiskem. S. N. Recensent, a, m., z lat.,posuzovatel spisu,
der Beurtheiler, Recensent. Recepan, a, m. Nadejel je r. na vraném
koni sám. Sš. P. 554. Recepiss, u, m., z lat., list přijímací, ob-
držecí, list na přijatou. Rk. R., písemné dosvědčení, že věc nějaká od doručitele byla přijímači skutečně dodána. S. N. Das Recepisse. Vz Recept. Recept, u, m., z lat., předpis lékařský,
podlé něhož lékárník nemocnému léky při- pravuje, das Recept. Vz S. N. Často chybně m.: recepiss. Us. Špd. Recept píše lékař pro lékárníka, recepiss dává poštovní úředník na důkaz, že psaní n. jinou zásylku od ně- koho přijal. Řeci, zastr. = říci. Kat., Hus.
Recidív, z lat., návrat nemoci, der Rück-
fall in eine Krankheit. Vz S. N. Recipient, u, m., z lat., přijímač, Em-
pfänger, m.; nádržka vývěvy, skleněný zvon, jenž svým broušeným krajem dokonale k ta- líři vývěvy přiléhá a žádného vzduchu ne propouští. Der Recipient. S. N. Reciprocita, y, f., z lat., střídavosť, vzá-
jemnost, vespolnosí, die Reciprocität, Wech- selseitigkeit. Rk. Jak se vyjadřuje r. ? Vz Se. — Reciproca, vz Časoslova vespolná. — V mathm. převratný. Stč. Recitativ, u, m., rečitativ, zpěv vypra-
vovací, rozmluvný, der Sprech-, Redegesang, Erzählungsgesang. Rk. R., pěvecké před- nášení ležící mezi prostomluvou a zpěvem. Vz S. N. S jednoduchým průvodem akor- dovým slove r. secco n. parlante, s plným průvodem slove: r. accompagnato. Hd. Recitativní (rečitativní), recitativ. Cho-
dem dythirambickým a r-ním. Sš. P. 551. Recitovati, recitiren. Děva ku plotu n.
stromu se uberouc jím třese recitujíc. Sš. P. 735. |
||
|
|||
Předchozí (33)  Strana:34  Další (35) |