Předchozí (39)  Strana:40  Další (41) |
|
|||
40
|
|||
|
|||
Řečnosť, i, f., výmluvnost, die Beredsam-
keit. Ros. Řečňování, n., das Sprechen. Jestli že
co v ř. (mluvení) kratochvilného přiměšuješ, žerty ať jsou, ne úštěpky. Kom. — Ř., řeč- nické mluvení, das Reden, der Vortrag. Cvi- čení v r. Jel. Ř. při soudech. V soudném ř. se cvičiti. Reš. Statků sobě dobyl ř-ním při soudech. Bart. Rečňovanka, y, f., deklamovanka, Dekla-
mationsstück, n. Šm. Řečňovati, řečňovávati — mluviti zvl. ku
přesvědčení jiných, reden, eine Rede o. Pre- digt halten; při soudě mluviti, vor Gericht reden. — dle čeho: dle Ciceronovy rheto- riky. Kom. — čím: těmito slovy. Ráj. — od koho: od někoho ř. = za něho mluviti. V. — kde: před soudem. CJB. 383., Pr. — před kým na někoho ř. Plk. — proti komu. Proti řečnému neřečňuj. Ros.—jak. Nepracovitý kazatel z roboty řečňuje. Kom. — zač: za večeři. Záv. — s kým. A já tady budu se svú milú ř. Sš, P. 414. — o čem: o něčích výpravách. Šf. — kdy. Žena ř. nemá leč ve své vlastní při. Kol. 19. — komu. Hraje-li kdo pěkně na housle říká se také, že mu housle řečňují. Na Mor. Brt. — za koho. Ř-val nebo orodoval za ně. ZN. Řečný, výmluvný, beredsam, beredt, To
je ř. člověk, on má dycky cosi do řeči. Na Ostrav. Tč. Nebožka byla až hrůza řečná. Us. u Rychn. Ř. skladatel veršů. Kom. — Ř., ústní, mündlich. Ř. hanění n. psané. Hus. II. 286. — Ŕ., říčný, Flus-. Hlubokosti řečné (fluviorum) snabděl jest (scrutatus est); Nad vodami řečnými; Na kraji řečném žnú sčno. BO. Řečovod, lépe: řečivod, u, m., vedení
řeči, řečnění, die Redefiihrung, der Redefluss, slovo nové. Řečový, zur Sprache gehörig, Sprach-.
Ŕ. látka. Mus. Řečtan, a, m., logicus, zastr. Rozk.
Řečtina, y, f., řecký jazyk, die griechi-
sche Sprache. Ř-ne se učiti. Redakce, e, f., z lat., sbírání a pořádání
zvl. rukopisů do některého časopisu; též osoby práci tuto konající, die Redaktion. Rk. R. listu toho jest v ulici N. R-ci prohledati. Do r-ce peníze, dopisy zasýlati, v r-ci pra- covati, r-ci obstarávati, žalovati atd. R. časo- pisu Pozor šp. m.: časopisu Pozoru. Pk. Redakční, Redaktions-. R. kancelář. J. tr.
Redaktor, a, m., pořadatel časopisu, der
Redakteur. Rk. Vz S. N. Ředba, y, f., řízení, Leitung, f. Ř-ě boží
někoho poručiti. Sš. Sk. 188. (Hý.). Ředčí, vz Řídký.
Ředčina, y, f., vz Ředina, die Schütter-
beit. Zlob. Ředčiti, il, en, ení = řídčí dělati, schütter,
dünner machen. — co. Horká voda úd ředčí. Sal. Ředekva, y, f. = ředkev. Na Mor. a ve
Slez. Klš., Sš. P. 704. Redemtorista, y, m., dle Despota. R-sté
či Liguoriané = členové kongregace založené sv. Alfonsem de Liguori. Vz S. N. |
Redemtoristka, y, f., jeptiška řádu za-
loženého sv. Alfonsem de Liguori. Vz S. N. Ředčti, ěl, ční, řednouti, dünn werden. Ředhošť, ě, m., ves u Budína, Tk. III.
49., IV. 170.
Ředice, ves u Sedlce, - Ř. horní a
dolní, vsi u Holic v Pardubsku. PL. Ředič, e, na., kdo řídí, der Ordner, Leiter.
Veleš. Ředičky, dle Dolany, ves u Sedlce. PL.
Ředidlo, ředidelko, ředítko, ředílko,
a, n. Ř. u špendlikáře, kterým drát řídí,
das Richtholz. — Ř., pravidlo, die Regel, Richtschnur. Slouží naukám za ředidlo. Marek. My se jich tu lišiti můžeme ve vulgatě opolnu a r. majíce. Sš. J. 102. (Hý.). Redigovati = v příslušnou formu uvésti,
pořádati časopis atd. — co: časopis, knihu. Redikati — rejdovati. — co odkud : vůz
ze dvora. Na Valašsku. — se — stěhovati se.„Slov. (Hk.). Ředil, u, m. = ředidlo, das Richtholz.
Ve Slez. a na Mor. Tč. Ředina, y, f., ředčina, ředsina, ředinka,
die Schütterheit. R. v lese, v obilí. Zlob. — Ř. v pivováře poslední stažená voda z mláta, das Frisch-, Halb.-, Nachbier, Nachgussbier, Nachwürze. Suk. Ř -nu píti. Er. P. 383. — Ř,, ve skalách pískových kámen spodní ku stav- bám nezpůsobilý. Us. u Hořic. Hk. — Ř., řídké plátno, schüttere Leinwand. Ad. Ředinář, e, m., kdo ředinu prodává, der
Frischbiermann. Ředinářka, y, f., das Frischbierweib. Jg.
Ředinářský, Frischbierhandel betreffend,
Frischbiermanns-. Řediuářství, n., der Frischbierhandel. Jg.
Ředitel, e, m., od říditi; í v říditi po-
vstalo stupňováním z e, má se tedy zase krátiti v ě (e) a tedy: ředitel. Ostatně vz Říditi (řeď). Der Regierer, Befehlshaber, Herr- scher, Kommandant, Direktor, Verwalter, Leiter. R. městský, D., pevnosti, Vrat., ústavu nějakého (gymnasia, realky), továrny, hospo- dářský, kůru, stroje (Lokomotivführer), vozu (Kondukteur), díla (Werkmeister); ř. při sta- vení, stavby, der Architekt. Ředitelka, y, ředitelkyně, ě, f., die
Regentin, Leiterin, Verwalterin, Direktion. — Ř., měřenka (Šm.), die Richtungslinie. Sedl. Ředitelna, y, f., das Direktoriat. Us.
Ředitelný, lenkbar; řídící, leitend. Krok.
Ředitelský, Regenten-, Leitungs-, Di-
rektions-. R. pokladnice, práce, úřad, místo. Šp. Ředitelství, n., die Regierung, Lejtung,
Direktin. Člen ř., lépe: ředitelstva. Ř. gy- mnasia jest v prvním poschodí. Nejvyšší ř. účetní. J. tr. Ř. pospoje, die Verkehrsd. Dch. Ředitelstvo, a, n. (vz -stvo), das Direk-
torium. Člen, úd, usnesení, sezení, jednání ředitelstva. Šp. 1. Řediti, il, děn, ění = řídké činiti, dünn,
schütter machen. — co. Byl. — co čím: vodou. 2. Řediti, vz Říditi.
|
||
|
|||
Předchozí (39)  Strana:40  Další (41) |