Řečnosť, i, f., výmluvnost, die Beredsam-
keit. Ros.

Řečňování, n., das Sprechen. Jestli že
co v ř. (mluvení) kratochvilného přiměšuješ,
žerty ať jsou, ne úštěpky. Kom. — Ř., řeč-
nické mluvení, das Reden, der Vortrag. Cvi-
čení v r. Jel. Ř. při soudech. V soudném
ř. se cvičiti. Reš. Statků sobě dobyl ř-ním
při soudech. Bart.

Rečňovanka, y, f., deklamovanka, Dekla-
mationsstück, n. Šm.

Řečňovati, řečňovávati — mluviti zvl. ku
přesvědčení jiných, reden, eine Rede o. Pre-
digt halten; při soudě mluviti, vor Gericht
reden. — dle čeho: dle Ciceronovy rheto-
riky. Kom. — čím: těmito slovy. Ráj. —
od koho: od někoho ř. = za něho mluviti.
V. — kde: před soudem. CJB. 383., Pr. —
před kým na někoho ř. Plk. — proti
komu. Proti řečnému neřečňuj. Ros.—jak.
Nepracovitý kazatel z roboty řečňuje. Kom.
— zač: za večeři. Záv. — s kým. A já tady
budu se svú milú ř. Sš, P. 414. — o čem:
o něčích výpravách. Šf. — kdy. Žena ř.
nemá leč ve své vlastní při. Kol. 19. —
komu. Hraje-li kdo pěkně na housle říká se
také, že mu housle řečňují. Na Mor. Brt. —
za koho. Ř-val nebo orodoval za ně. ZN.

Řečný, výmluvný, beredsam, beredt, To
je ř. člověk, on má dycky cosi do řeči. Na
Ostrav. Tč. Nebožka byla až hrůza řečná.
Us. u Rychn. Ř. skladatel veršů. Kom. —
Ř., ústní, mündlich. Ř. hanění n. psané. Hus.
II. 286. — Ŕ., říčný, Flus-. Hlubokosti řečné
(fluviorum) snabděl jest (scrutatus est); Nad
vodami řečnými; Na kraji řečném žnú sčno.
BO.

Řečovod, lépe: řečivod, u, m., vedení
řeči, řečnění, die Redefiihrung, der Redefluss,
slovo nové.

Řečový, zur Sprache gehörig, Sprach-.
Ŕ. látka. Mus.

Řečtan, a, m., logicus, zastr. Rozk.

Řečtina, y, f., řecký jazyk, die griechi-
sche Sprache. Ř-ne se učiti.

Redakce, e, f., z lat., sbírání a pořádání
zvl. rukopisů do některého časopisu; též
osoby práci tuto konající, die Redaktion.
Rk. R. listu toho jest v ulici N. R-ci prohledati.
Do r-ce peníze, dopisy zasýlati, v r-ci pra-
covati, r-ci obstarávati, žalovati atd. R. časo-
pisu Pozor šp. m.: časopisu Pozoru. Pk.

Redakční, Redaktions-. R. kancelář. J. tr.

Redaktor, a, m., pořadatel časopisu, der
Redakteur. Rk. Vz S. N.

Ředba, y, f., řízení, Leitung, f. Ř-ě boží
někoho poručiti. Sš. Sk. 188. (Hý.).

Ředčí, vz Řídký.

Ředčina, y, f., vz Ředina, die Schütter-
beit. Zlob.

Ředčiti, il, en, ení = řídčí dělati, schütter,
dünner machen. — co. Horká voda úd ředčí.
Sal.

Ředekva, y, f. = ředkev. Na Mor. a ve
Slez. Klš., Sš. P. 704.

Redemtorista, y, m., dle Despota. R-sté
či Liguoriané = členové kongregace založené
sv. Alfonsem de Liguori. Vz S. N.

Redemtoristka, y, f., jeptiška řádu za-
loženého sv. Alfonsem de Liguori. Vz S. N.
Ředčti, ěl, ční, řednouti, dünn werden.

Ředhošť, ě, m., ves u Budína, Tk. III.

49., IV. 170.

Ředice, ves u Sedlce, - Ř. horní a
dolní, vsi u Holic v Pardubsku. PL.

Ředič, e, na., kdo řídí, der Ordner, Leiter.
Veleš.

Ředičky, dle Dolany, ves u Sedlce. PL.

Ředidlo, ředidelko, ředítko, ředílko,

a, n. Ř. u špendlikáře, kterým drát řídí,
das Richtholz. — Ř., pravidlo, die Regel,
Richtschnur. Slouží naukám za ředidlo. Marek.
My se jich tu lišiti můžeme ve vulgatě opolnu
a r. majíce. Sš. J. 102. (Hý.).

Redigovati = v příslušnou formu uvésti,
pořádati časopis atd. — co: časopis, knihu.

Redikati — rejdovati. — co odkud : vůz
ze dvora. Na Valašsku. — se — stěhovati
se.„Slov. (Hk.).

Ředil, u, m. = ředidlo, das Richtholz.
Ve Slez. a na Mor. Tč.

Ředina, y, f., ředčina, ředsina, ředinka,
die Schütterheit. R. v lese, v obilí. Zlob. —
Ř. v pivováře poslední stažená voda z mláta,
das Frisch-, Halb.-, Nachbier, Nachgussbier,
Nachwürze. Suk. Ř -nu píti. Er. P. 383. — Ř,,
ve skalách pískových kámen spodní ku stav-
bám nezpůsobilý. Us. u Hořic. Hk. — Ř.,
řídké plátno, schüttere Leinwand. Ad.

Ředinář, e, m., kdo ředinu prodává, der
Frischbiermann.

Ředinářka, y, f., das Frischbierweib. Jg.

Ředinářský, Frischbierhandel betreffend,
Frischbiermanns-.

Řediuářství, n., der Frischbierhandel. Jg.

Ředitel, e, m., od říditi; í v říditi po-
vstalo stupňováním z e, má se tedy zase
krátiti v ě (e) a tedy: ředitel. Ostatně vz
Říditi (řeď). Der Regierer, Befehlshaber, Herr-
scher, Kommandant, Direktor, Verwalter,
Leiter. R. městský, D., pevnosti, Vrat., ústavu
nějakého (gymnasia, realky), továrny, hospo-
dářský, kůru, stroje (Lokomotivführer), vozu
(Kondukteur), díla (Werkmeister); ř. při sta-
vení, stavby, der Architekt.

Ředitelka, y, ředitelkyně, ě, f., die
Regentin, Leiterin, Verwalterin, Direktion. —
Ř., měřenka (Šm.), die Richtungslinie. Sedl.

Ředitelna, y, f., das Direktoriat. Us.

Ředitelný, lenkbar; řídící, leitend. Krok.

Ředitelský, Regenten-, Leitungs-, Di-
rektions-. R. pokladnice, práce, úřad, místo.
Šp.

Ředitelství, n., die Regierung, Lejtung,
Direktin. Člen ř., lépe: ředitelstva. Ř. gy-
mnasia jest v prvním poschodí. Nejvyšší ř.
účetní. J. tr. Ř. pospoje, die Verkehrsd.
Dch.

Ředitelstvo, a, n. (vz -stvo), das Direk-
torium. Člen, úd, usnesení, sezení, jednání
ředitelstva. Šp.

1. Řediti, il, děn, ění = řídké činiti, dünn,
schütter machen. — co. Byl. — co čím:
vodou.

2. Řediti, vz Říditi.