Ředkev, řetkev, kve (na Mor. gt. řede-
kve. Hý.), řetlkevka, ředkvice, e, řed-
kvička, y, f., raphanus, der Rettig. Strsl.
rbdbky, strněm. ratich, Mkl. B. 60., 61., což,
máme-li zření k anglosas. rädic, pochodí z lat.
radix, stredolat. též ratix (Weigands Wört.
1878., díl II. str. 467.). Hý. Ř. obecná, r.
sativus, der gemeine R., černá, r. niger,
schwarzer o. Rübenrettig, štiplavá n. peprná,
der scharfe R. Jg. Ř. černá n. zimní, Šp.,
podzimní, letní, kulatá. Mají kulke z ře-
dekve. Sš. P. 683. É. vyšeptalá Us. Řet-
kvička, der Monatrettig. Dch. Ř. všecko
stráví a sama žaludek zalehne. Č. Nejez
ředkve, až se spotí; nepij, až ji strávíš. Č.
Pomůžu, jak můžu, jen mne nesol (když se
ř. osolí, pláče). Us. — Ř. mořská, křen. V.
— Ř. ohnivá, ohnice.

Ředkevkář, e, m., vz Ředkvář.
Ředkevný, ředkvový, Rettig-. Ř. voda.
Čern.

Ředkvář, na Mor. ředekvář, na Slov.
řetkevkář, ředkvičkář, e, m., der Rettigmann.

Ředkvářka, ředkvičkářka, na Mor. řede-
kvářka, na Slov. řetkevkářka, y, f., das Rettig-
weib. D.

Ředkvářský, na Mor. ředekvářský, na
Slov. retkevkářský, Rettignianns-. Ř. obchod.

Ředkvářsťví, na Mor. ředekvářství, na
Slov. retkevkářství, n., der Rettighandel,
-bau. Jg.

Ředkvice, ředkvička, y, f., vz Ředkev.
Ř. měsíční, dlouhá, kulatá. Kh.

Ředvičkář, e, n. = ředkvář.

Ředkviště, na Mor. ředekviště, ě, n.. das
Rettigfeld. D.

Ředkvový, na Mor. ředekvový, Rettig-.
Ř. semeno, listi. Čern., Hý.

Ředký, vz Řídký.

Ředlnice, e, f., zastr., zřítelnice. Bhmr.

Ředlo, řiedlo, a, n., otvor, kraj nádoby,
der Rand, die Oeffnung des Gefässes. Rozk.

Rednouti, dnul a dl, utí = řídkým se
stávati, dünn, schütter, selten werden. V. —
abs. To víno, pobožnosť ředne. Ros. —
komu. Krev mu ředne. Sych., Lk.

Řednutí, n., das Dünnwerden. Jg.

Redresseur, u, m., napravitel, das Wie-
dereinrichtungsinstrument. R. materníkový
(Braunův) Simpsonův s držadlem pohyblivým.
Cn.

Redruthit, u, m., leštěnec měděný. Bř.
N. 212.

Ředší, vz Řídký.

Ředšina, y, f., vz Ředina. Zlob.

Redukce, e, f., z lat. převod, uvedení
v stav původní, ku př. r. vojska, die Reduk-
tion, Zurückführung, Wiederherstellung. —
Ř. v mathem. — zmenšení nějaké figury dle
ji sté míry s podržením její podoby. S. N. —
Ř. ve fysice = počet, jímž pozorování ně-
jakým nástrojem činěná se uvádějí na po-
zorování taková, jaká by dal nástroj úplně
bezvadný a jaká by nepodléhala žádným
vlivům měnícím. Vz S. N. — Ř. v lučbě =
rozklad látek spojených s kyslíkem vylou-
čením tohoto. Vz S. N.

Redukční, Ruduktions-. R. počet, jímž
se nějaké číslo pojmenované mění n. pře-
vádí na jiné jmenované číslo, ku př. převod
krejcarů na zlaté. Vz S. N., Redukovati.

Redukovati, z lat., uvésti, přivésti něco
na . . . ., srážeti, umenšiti, zmenšiti, redu
ciren, zurückführen, zurückbringen; ver-
mindern, einschränken; — v astronomii:
svésti, uvésti na obzor, na poledník: —
v mathem.: bod, čáru, úhel na obzor uvésti ;
jednotky jména (řádu, pojmenování) nižšího
proměniti v jednotky jména vyššího; uvésti,
vésti na jednotky jména vyššího; uvésti na
jméno vyšší; vyměniti za jednotky jména
vyššího; nižší jednotky proměniti ve vyšší,
uvésti na vyšší n. p. krejcary uvésti (svésti)
na zlaté. R., uvésti na jinou měnu, na jiný
počet, zjednodušiti. Rk. — V chemii: zkoviti,
odkysličiti. Nz.

Reduplikace, e, f., z lat., zdvojení, zdvoj -
ka, die Reduplikation, Wiederverdoppelung.
V gram. zdvojení kmene, aby nějaké zmoc-
nění pojmu se naznačilo aneb aby čas mi-
nulý se utvořil: kolkol (= všude kolem),
murmuro, díáo/in v perfektu: vm - W.vym
Itíno) - Woina, cano - cecini, fallo - fefelli,
posco - poposci, fugio - fufugi - fugi, video-
vividi - vidi. Vz S. N.

Reduta, y, f., na Slov. redut, u, m., z fr.
redoute, polní hradba čtverhraná s příkopem
a násypem, die Redoute. L. — R., z it. ri-
dotto, maškarní ples, místo, kde ten ples
bývá, die Redoute, der Maskenball. Us.

Redutka, y, f., redutea, rostl, slézovitá.
Rostl.

Redutní, redutový, Redouten-. R sál. L

Redutovna, y, f., das Redoutenhaus. Vz
Reduta. Šm.

Redutový, Redouten-. Šm.

Redykovati — redikovati.

Refakce, e, f., náhrada za vadné n. ne-
potřebné částky, srážka. OZ.

Refekce, e, f., z lat., upravení; občer-
stvení, okřáni těla, die Rcfektion, Erholung,
Labung, Erquickung.

Refektář, e, f., z lat., jídelna v klášte-
řích atd., das Refektorium, der Speisesaal.

Referat, u, m., z lat., zpráva Hl. taková,
kterou o nějaké věci n. události podává
osoba podřízená svým představeným aneb
ve sborech člen k tomu zvolený o věcech,
o kterých potom sbor dle zprávy podané
uzavírá, das Referat, der Bericht, Vortrag.
S. N.

Referendář, e, m., úředník, který refe-
ruje atd. Referendarius, Referent, Berichter-
statter, m. Vz S. N.

Referent, a, m., zprávu dávající, zpravo-
daj, zpravodatel, zpravovatel, der Referent,
Berichterstatter. Vz Referat. R. přednáší
v radě, ve výboru obecném atd.

Referovati, zprávu o něčem dáti, refe-
riren, berichten, Bericht erstatten. Rada
referoval, lépe: přednášel. Šb.

Reflektor, u, m., z lat., odražeč, Rk.,
zrcadelný dalekohled, teleskop. S. N., KP.
II. 172.

Reflektovací nástroj odrazný, Reflek-
tions-, Spiegelinstrument,