Předchozí (42)  Strana:43  Další (44) |
|
|||
43
|
|||
|
|||
die vor ihm angemeldeten Güterunionen ein-
trug und welche, wenn beim Landrechte die Eintragung dieser Unionen in die Landtafel erfolgte, durch den Landeshauptmann ver- nichtet wurden, Tov. 91.; Žer. Záp. II. (JG.; horní n. horenská, do kterých se kupy a prodeje vinohradů zapisovaly; lesní für den Holzverkauf; louční, für den Ertrag der Wiesenmaht; oukolní, fürs Eintragen der Arbeitstage und Löhne der Tagarbeiter; městská, Losungsbücher in Städten; obecní, das Dorfgrundbuch; pamětné, die Gedenk- bücher des Landrechtes, b) bei Gutsverwal- tungen das Memorialbuch, Žer. Záp. 1. 179., Mus. 1835. 1. 57.; pivní, o výrobě a prodeji piva: parier echtní, für die emphiteutischen Zinsungen; rybní, über das Fischerträgniss; rychtářovy, über Schuldverschreibungen der Dorfgemeinden; sirotčí, in welchen die Wai- sen der Gutsunterthanen und ihre Gelder ausgewiesen wurden; správní, für die fixen Abgaben der unterthänigen Leute; týhodní, für die Wochenrechnungen. Gl. 293. — R. v knize, ukazatel, das Inhaltsverzeichnis». Nač medle veliký počet knih, jichž rejstříky sotva přečetl držitel ? Kom. — Registr u var- han, jistý řád píšťalek, mutací, der Stimmen- zug, das Register. Vz KP. II. 327. R. šou- pací, šupka. KP. II. 327. — Registra n. registr u koně, řady zubův, das Gebiss. Jg. — Registra, v obec. ml. rejstra, lejstra = spisy, Schriften. Rk. Vz Vš. 569. R. doluov. 1551. — R., žebřík s děrami k cévkám, das Register beim Bortenwirker. Nomencl. Registrace, e, f., zapsání, zaznamenání,
die Eintragung, Registration. Registrator, registrátor, a, m., správce
spisův úředních, der R. Registratorský, Registrator-.
Registratorství, n., das Registratoramt.
Registratura, y, f., spisovna, sbírka jed-
nacích spisů některého veřejného ústavu n. úřadu, a pak i místnost, v níž jsou spisy úřední uloženy, die Registratur, Sammlung von Akten u. Urkunden. Registraturní, spisovní, Registraturs-.
J. tr. Registrovati, zaznamenati, zapsati do
seznamu, registriren, eintragen, verzeichnen. V., Rk. Registrový, Register-.
Registrum, vz Registr.
Reglement (fr., reglrnán), souhrn pravidel
pro jednotlivé odvětví služby. Vz S. N. An- ordnung, Richtschnur, f. Regress, u, ib., z lat., postih, postíháni
něčeho na někom, hojení-se na něčem, der Regress, Rückanspruch; der Schadenersatz. Regressiren, sich an etwas, na něčem
se hojiti. Vz Hojiti. Brs. 154. Regruta, y, m., vz Rekruta,
Regula, y, f., lat., pravidlo, die Regel.
R. de tri n. trium, pravidlo tří, zlaté pravidlo, trojčlenka, způsob počtů třemi členy. Rk. Regulace, e, f., die Regelung, Ordnung,
Regulation. Regularní, regulární = pravidelný, re-
gelmässig, ordentlich, regulär. Regularnosť, regulárnost, i, f., die Re-
gelmässigkeit. Jg. |
Regulaš, e, m., der Liniensoldat. Slov.
Šm. Regulativ, u, m., pravidlo, předpis, na-
vedení, die Vorschrift, Verordnung, Richt- schnur, das Regulativ. Regulator, regulátor, a (u), m., rovnatel,
upravitel, upravovatel. R., přístroj ku zjed- nání pravidelnosti pohybu strojů, ku př. kyvadlo u hodin. R, elektrického světla. Vz S. N. Der Regulator, Einrichter. Regulovati, upraviti, zpravideniti, spo-
řádati, reguliren, regeln, einrichten, in Ord- nung bringen, festsetzen, bestimmen. Regul-us, a, m. R. Marcus Atilius, Hin.
vůdce v 3. stol. pr. Kr. Vz S. N. Rehabilitace, e, f., z lat., navrácení
v předešlý stav, navrácení dobrého jména, občanských práv, die Wiedereinsetzung in den vorigen Stand, die Rehabilitation. Rehabilitovati, navrátiti v předešlý stav,
wiederherstellen, rehabilitiren. Řehák, a, Řeháček, čka, m.. Gregorius,
Řehoř. — Řeháček, pták, druh pěnice, černo- hlávek, motacilla atricapila, der Kloster- wenzel. Rehan, a, m. = člověk hrubý, surový,
ein grober Mensch. Us. Tr. Řeheč, hče, m., ves u Jičína.
Rehek, hka, m., druh pěnice. R. zahradní,
na Mor. kominář (Brt.), ruticilla phoenicurus, domácí, r. tihlys, třasichvost (Brt.). Vz S. N. Řehlovice, dle Budějovice, něm. Tscho-
chau, ves v Litoměřicku u Teplice. Vz S. N. Réhňa, jm. vyvýšeniny hor drahanských
u Pustimčře. TJ. Řehníce, dle Budějovice, ves u Dnespek.
Řehniti = řehoniti. Rk.
Řehola, y, m. a f., smíšek, řehtač, chechtač.
Ty řeholo! U Příkaz. Msk. Vz Řehule. — Ř. = řehole. Řehole, e, f., z lat., regula, vz G, O. —
Ř., pravidlo, die Regel. Obecní ř. práv městských zní. Pr. měst. 105. Ř. lékařská o krve puštění. Ms. Pakliby dva za jednoho řečníka prosili, tehdy jej první obdrží podlé oné řehole práva: Kdo prvnější jest časem, mocnější jest. CJB. 383. — Ř., pravidlo, zákon (řádu duchovního, řád duchovní). Vz Mz. 292. Ordensregel, f. Ř. sv. Benedikta, sv. Do- minika. Us. (Někteří) mniši ř-lu mají těžší. Jel Mor. 70.- Řeholiti, il, ení = štebetati (jako řehol -
nice v kostele), plappern; též quaken. Tč. Us. Řeholka, y, f. = řeliolnice.
Řeholní, Ordens-. Ř, člověk, život, šat,
Us. Jg., kněz, kanovník, kostel, ústav, Us. Dch., bratr, slib. J. tr., Sš. Mt. 2GG. Vz Klášterní. Řeliolnice, e, řeholnička, y, f., die Or-
densfrau. Ros. Řeholnický, Ordens-. Ř. oděv. Ros.
Řeholnictví, n., der Ordensstand. Ros.
Řeholnictvo, a, n., der Ordensstand. Rk.
Řeholnička, vz Řeliolnice.
Řeholník, a, m., der Ordensbruder, -geist-
liche. Us. |
||
|
|||
Předchozí (42)  Strana:43  Další (44) |