die vor ihm angemeldeten Güterunionen ein-
trug und welche, wenn beim Landrechte die
Eintragung dieser Unionen in die Landtafel
erfolgte, durch den Landeshauptmann ver-
nichtet wurden, Tov. 91.; Žer. Záp. II. (JG.;
horní n. horenská, do kterých se kupy a
prodeje vinohradů zapisovaly; lesní für den
Holzverkauf; louční, für den Ertrag der
Wiesenmaht; oukolní, fürs Eintragen der
Arbeitstage und Löhne der Tagarbeiter;
městská, Losungsbücher in Städten; obecní,
das Dorfgrundbuch; pamětné, die Gedenk-
bücher des Landrechtes, b) bei Gutsverwal-
tungen das Memorialbuch, Žer. Záp. 1. 179.,
Mus. 1835. 1. 57.; pivní, o výrobě a prodeji
piva: parier echtní, für die emphiteutischen
Zinsungen; rybní, über das Fischerträgniss;
rychtářovy, über Schuldverschreibungen der
Dorfgemeinden; sirotčí, in welchen die Wai-
sen der Gutsunterthanen und ihre Gelder
ausgewiesen wurden; správní, für die fixen
Abgaben der unterthänigen Leute; týhodní,
für die Wochenrechnungen. Gl. 293. — R.
v knize, ukazatel, das Inhaltsverzeichnis».
Nač medle veliký počet knih, jichž rejstříky
sotva přečetl držitel ? Kom. — Registr u var-
han, jistý řád píšťalek, mutací, der Stimmen-
zug, das Register. Vz KP. II. 327. R. šou-
pací, šupka. KP. II. 327. — Registra n.
registr u koně, řady zubův, das Gebiss. Jg.
— Registra, v obec. ml. rejstra, lejstra =
spisy, Schriften. Rk. Vz Vš. 569. R. doluov.
1551. — R., žebřík s děrami k cévkám, das
Register beim Bortenwirker. Nomencl.

Registrace, e, f., zapsání, zaznamenání,
die Eintragung, Registration.

Registrator, registrátor, a, m., správce
spisův úředních, der R.

Registratorský, Registrator-.

Registratorství, n., das Registratoramt.

Registratura, y, f., spisovna, sbírka jed-
nacích spisů některého veřejného ústavu n.
úřadu, a pak i místnost, v níž jsou spisy
úřední uloženy, die Registratur, Sammlung
von Akten u. Urkunden.

Registraturní, spisovní, Registraturs-.
J. tr.

Registrovati, zaznamenati, zapsati do
seznamu, registriren, eintragen, verzeichnen.
V., Rk.

Registrový, Register-.

Registrum, vz Registr.

Reglement (fr., reglrnán), souhrn pravidel
pro jednotlivé odvětví služby. Vz S. N. An-
ordnung, Richtschnur, f.

Regress, u, ib., z lat., postih, postíháni
něčeho na někom, hojení-se na něčem, der
Regress, Rückanspruch; der Schadenersatz.

Regressiren, sich an etwas, na něčem
se hojiti. Vz Hojiti. Brs. 154.

Regruta, y, m., vz Rekruta,

Regula, y, f., lat., pravidlo, die Regel.
R. de tri n. trium, pravidlo tří, zlaté pravidlo,
trojčlenka, způsob počtů třemi členy. Rk.

Regulace, e, f., die Regelung, Ordnung,
Regulation.

Regularní, regulární = pravidelný, re-
gelmässig, ordentlich, regulär.

Regularnosť, regulárnost, i, f., die Re-
gelmässigkeit. Jg.

Regulaš, e, m., der Liniensoldat. Slov.
Šm.

Regulativ, u, m., pravidlo, předpis, na-
vedení, die Vorschrift, Verordnung, Richt-
schnur, das Regulativ.

Regulator, regulátor, a (u), m., rovnatel,
upravitel, upravovatel. R., přístroj ku zjed-
nání pravidelnosti pohybu strojů, ku př.
kyvadlo u hodin. R, elektrického světla. Vz
S. N. Der Regulator, Einrichter.

Regulovati, upraviti, zpravideniti, spo-
řádati, reguliren, regeln, einrichten, in Ord-
nung bringen, festsetzen, bestimmen.

Regul-us, a, m. R. Marcus Atilius, Hin.
vůdce v 3. stol. pr. Kr. Vz S. N.

Rehabilitace, e, f., z lat., navrácení
v předešlý stav, navrácení dobrého jména,
občanských práv, die Wiedereinsetzung in
den vorigen Stand, die Rehabilitation.

Rehabilitovati, navrátiti v předešlý stav,
wiederherstellen, rehabilitiren.

Řehák, a, Řeháček, čka, m.. Gregorius,
Řehoř. — Řeháček, pták, druh pěnice, černo-
hlávek, motacilla atricapila, der Kloster-
wenzel.

Rehan, a, m. = člověk hrubý, surový,
ein grober Mensch. Us. Tr.

Řeheč, hče, m., ves u Jičína.

Rehek, hka, m., druh pěnice. R. zahradní,
na Mor. kominář (Brt.), ruticilla phoenicurus,
domácí, r. tihlys, třasichvost (Brt.). Vz S. N.

Řehlovice, dle Budějovice, něm. Tscho-
chau, ves v Litoměřicku u Teplice. Vz S. N.

Réhňa, jm. vyvýšeniny hor drahanských
u Pustimčře. TJ.

Řehníce, dle Budějovice, ves u Dnespek.

Řehniti = řehoniti. Rk.

Řehola, y, m. a f., smíšek, řehtač, chechtač.
Ty řeholo! U Příkaz. Msk. Vz Řehule. —
Ř. = řehole.

Řehole, e, f., z lat., regula, vz G, O. —
Ř., pravidlo, die Regel. Obecní ř. práv
městských zní. Pr. měst. 105. Ř. lékařská
o krve puštění. Ms. Pakliby dva za jednoho
řečníka prosili, tehdy jej první obdrží podlé
oné řehole práva: Kdo prvnější jest časem,
mocnější jest. CJB. 383. — Ř., pravidlo, zákon
(řádu duchovního, řád duchovní). Vz Mz.
292. Ordensregel, f. Ř. sv. Benedikta, sv. Do-
minika. Us. (Někteří) mniši ř-lu mají těžší.
Jel Mor. 70.-

Řeholiti, il, ení = štebetati (jako řehol -
nice v kostele), plappern; též quaken. Tč.
Us.

Řeholka, y, f. = řeliolnice.

Řeholní, Ordens-. Ř, člověk, život, šat,
Us. Jg., kněz, kanovník, kostel, ústav, Us.
Dch., bratr, slib. J. tr., Sš. Mt. 2GG. Vz
Klášterní.

Řeliolnice, e, řeholnička, y, f., die Or-
densfrau. Ros.

Řeholnický, Ordens-. Ř. oděv. Ros.

Řeholnictví, n., der Ordensstand. Ros.

Řeholnictvo, a, n., der Ordensstand. Rk.

Řeholnička, vz Řeliolnice.

Řeholník, a, m., der Ordensbruder, -geist-
liche. Us.