Rejd, u, m. Vz Mz. 292. — R,, jízda
(zastr.), die Fahrt. Ctib. — R., s vedlejším po-
nětím veselosti, lehkomyslnosti =,jízda, křiky
a skoky t.j. se křikem běhání a skákání
hřmotné, der Tnmmel, Unfug, Muthwille, das
Lärmen. Jg. Jaké jsou to rejdy? Jaké tam
vede rejdy? Ros. Amazonky muže mordu-
jíce podlé vůle r. svůj provodily. V. R.
tropiti; činiti své rejdy; dáti se zase do
svých rejdů. Us. Dch. Až bude po tom
rejdu, nach dem Tumulte. Dch. R-dy robiti,
sich herumtummeln. Na Ostrav. Tč. — S ve-
dlejším smyslem lsti, úskoku, der Strich, die
Finte. Rozumím já jeho rejdům. Ros. —
S ponětím obtížnosti, die Beschwerlichkeit.
I páni v týž r. jíti musejí jako jejich chlapi.
V. — R.., příkrá oklika na silnicích n. cestách,
der Umlauf. Plk. — R, ujetá kolej, das Ge-
leis. Tu (na cestě) je kamenito, proč vy-
jíždíš z rejdu? Us. u Petrovic. Dch. — R.,
náprava u vozu, die Wagenachse. Ros.

Rejda, y, f., něm., Rhede, místo kde se
lodi zakotvují, čerpadlo, stavadlo. (Šm.). R.
zavřená, otevřená. Vz S. N.

Rejdař, e, m., der Rheder. Šm.

Rejdíce, něm. Reiditz, ves u Tannwaldu.
PL.

Rejdil, a, rejdílek, lka, m. = neposeda,
Tummler, m. Us.

Rejdilka, y, f., die Tummlerin. Us.

Rejdiště, ě, f., der Spiel-, Tummelplatz.
D. R. pro děti. Us.

Rejditi, il, ění. — s kým: s koněm,
herumtreiben. D. — R., dováděti, tummeln,
treiben, herumrennen, sich herumtummeln.
Co zas rejdíš? — čím. Rejdí bujnou myslí
ďas (hýbá sebou, jezdí). Puch. — kde: po
vozech (herumradeln). Dch. V tiché túni
čerti rejdí. Č. M. 270.

Rejdivosť, vz Rejdnosť.

Rejdivý, unruhig, tummelnd. Us. Jg.

Rejdna, y, f., kroužek na klíče, der Schlüs-
selring. D.

Rejdnosf, rejdivosť, i, f., unruhige Be-
schaffenheit. Šm.

Rejdovačka, y, f., die Schweifsäge. Skv.,
Sp. — R., vz Rejdovák.

Rejdovák, u, m., rejdovačka, y, f.,
jistý tanec, ein böhmischer Nationaltanz. Vz
S. N.

Rejdovati, rejdy tropiti. Vz Rejd. — R.
= obraceti, říditi, lenken, umwenden. —
abs. Rozumím já, kam rejduje. C. — co:
vůz, lodí. D. Rozumím, kam on svou rej-
duje (kudy ji vede). Ros. — čím: vozem.
Ros. — nač = měřiti. D. — za čím. Za
vojem rejduje se vůz nesnadně. Kram. —
oč. Dlouho spolu o to rejdovali (jednali).
Ros. — se v co. Poddaní nechtěli se v ná-
boženství to r. Mus. - se s čím. Nevím,
kam se s tím dále rejdovati. Vz Nesnáze. C.

Řejech = řekl jsem. Výb. I. 11.

Reif, z něm., vz Ráf.

Rejekce, e, f., z lat,, vyhození, za-, od-
mítnutí, die Verwerfung, Abweisung, Re-
jection.

Rejha, vz Rýha.

Rejhan, a, m., sedlák (nadávka). U Kostl.
nad. Or. Ktk.

Rejhartiee, dle Budějovice, Reigersdorf,
ves u Hofu na Mor.

Rejholec, lce, m., dřevený kolík způsobu-
jící drkavý pohyb koše (korčáku), der Rühr-
nagel. Prm. IV. 249., Jg. — R., der Strassen-
graben. Vz Příkop.

Rejhovačka, y, f., kružidlo, der Rad-
zirkel. Sp.

Rejhovadlo, vz Ryhovadlo.

Rejhovati, vz Rýhovati.

Rejhovník, vz Rýhovnik.

Rejhrad, vz Rajhrad. Tk. III. 658.

Rejhradec, dce, m., ves u Rejhradu. Tk.
III. 95.

Rejchan, vz Rejka.

Rejka, y, f., silný sochor k dobývání
pařezů, ein Pfahl. — R-y, hráze u řebřin
na dlouho po obou stranách položené n. za-
dělané, die Leiterlatte. — R., rejkan, rejchan,
rýkan, rejkant, u, m., vodník u tkalců, die
Scherlatte. Us. Vz Rejka.

Rejkan, rejkant, u, m., v tkadl., die
Scherlatte. Šm. Vz Rejka.

Rejkanta, vz Tkadlcovství.

Rejkati, ratschen. Šm.

Rejkotnosť, i, f., die Gewendigkeit.

Rejkotný, rejdivý, obratný, gewendig.
Plk., Reš.

Rejkovice, dle Budějovice, Reikowitz,
ves u Vlašimi; b) u Hořovic. PL.

Rejl, vz Rýl.

Rejlec, lce, rejleček, rylek, rylík =
rýč. — R., násypka u řepního krojidla, Šm,

Rejmař, e, m., z něm., der Reimer.

Rejmný, červený, roth. Ms. kn. lék.

Rejn, vz Rýn.

1. Rejna, y, f., bidlo u plachty lodní, die
Segelstange, die Rahe. Vz Ráhno.

2. Rejna. y, f., ženská ráda dovádějící,
dovádilka, eine Muthwillige. — R., běhna,
eine Läuferin.

3. Rejna, y, f., úpor. ('aj jen v polních
rejnách se sází. Světz.

Rejnčidlo, a, n., das Ziehwerk (b. Glas.)^-

Rejní, vz Rýní.

Rejnice, e, f., průtok, v hutn., das Fliess-
loch. Šm. R. tavířská. Sm.

Rejnok, a, m., der Roche, raja, ryba. Dle
Rk. chyba tisku m.: nejnok = Neunauge. R.
elektrický, torpedo Galvanii či marmorata;
r. ostnitý, raja clavata. Vz Frč. 304.-306.,
KP. H. 244. R. bodlavý, okatý, peřestý,
ostrý, hladký. V., Jg. — R., orel, raja aquila,
der Rochenadler. Šm.

Rejnokovitý. R. ryby. Vz Rejnok.

Rejnovátko, a, n., u sklen., die Zieh-
bank. Šm.

Rejnský, vz Rýnský.

Rejpač, vz Rýpač.

Rejpadlo, vz Rypadlo.

Rejpák, vz Rypák.

Rejpal, vz Rýpal.

Rejpati, vz Rýpati.

Rejra, y, f., tanec v kolo, der Reihen-,
Kreistanz. — R., rejd, dovádění, skákání,
Sprünge, Streiche, der Muthwille. Jiní pro-
vodí rejry a skoky. Kom. Myslivost' a rejru
provozovati. Ptr. exc. Divně s ním svou
rejru ďábel provozoval. Fil. zám.