Rekommandovati, doporučiti, schváliti
něco; přimluviti se za někoho, empfehlen,
anpreisen, Fürsprache einlegen, rekomman-
diren. Rk., S. N. — R. list (psaní), poště
doporučiti, za co se 10 kr. platí; ztratí-li
se list, přísluší zasylateli náhrada 20 zl.,
rekommnandiren. Vz S. N.

Rekompensace, e, f.,náhrada, vyrovnání,
der Ersatz, die Entschädigung, Rekompen-
sation.

Řekomyš, i, f., potamomys, mysopota-
mus, ssavec bobrovitý.

Rekonstituce, e, f., z lat., opětné mří-
zení, die Wiederherstellung, Rekonstitution.

Rekonstrukce, e, f., opětné zřízení, der
Neubau, die Neubildung, Rekonstruktion.

Rekontra nebo zkráceně re, v karetní
hře = a vyhrám přece; rerekontra n. zkrác.
rere = a prohráš přece. Vyhrál rerekontra.
Us. Zkr.

Rekonvalescent, a, m., z lat., pozdra-
vující se, kdo se pozdravuje po nemoci, der
Genesende, sich Erholende, Rekonvalescent.
Rk.

Rekopěvčí, rekopěvecký, Heldensän-
ger-.

Rekopěvec, vce, m., der Heldendichter,
-sänger. Č.

Rekopěvectví, n., die Heldensängerei.

Řekopis, u, m., die Flussbeschreibung.
Šm.

Rekoplodný, beiden zeugend. R. země.

Rekosláva, y, f., der Heldenruhm. Km.

Řekostěnice, e, f., galgulus oculatus, die
Flusswanze. Šm.

Řekosvině, e, f., das Flussschwein. Šm.

Rekot, u, m., mluvení, hovoření, das Reden,
Gerede. Us.

Řekotati = řehotati, quaken (o žabách).
Ostrav. Tč.

Rekovati, rekovávati, Heldenthaten ver-
üben; mudrovati. Ros.

Řekovati, rozpustile si vésti, ausgelassen
leben, schwärmen. Ms. Veleš.

Rekovec, vce, m., der Heldling. Zlob.

Rekovnosť, i, f., der Heldenmuth. Jg.

Rekovný, hrdinský, udatný, heldenmüthig,
Helden-. R. muž, Troj., skutek. Zlob.

Rekovod, a, m., der Heldenführer. Šm.

Rekovský, rekovný, hrdinský, helden-
müthig, heldenmässig, Helden-. R. čin, Br.,
počínání, Sych., skutky, Bib., pohled. Šm.
Rekovsky bojovati, si vésti. Ros.

Rekovství, n., hrdinství, der Helden-
muth, die Heldenthat. Udatnosť a r. Br. Pri
tom více lsti a r. užíval. Br. R. na nepřá-
telích dokazovati. Troj. Provedl veliké r.,
že ženu upral (ironicky). Ros.

Rekovstvo, a, m., die Helden, Helden-
schar. Šm.

Rekreace, e, f., v obec. mluvě regrace,
legrace, z lat. recreatio, odtucha (odleva od
práce), die Erholung, Erfrischung, Rekre-
ation. Školáci mají týdně rekreaci = práz-
dno (prázdniny, když to několik dní trvá).
Chasa má rekreaci = veselou hodinku. To
vám byla r. = štvanice, švanda, der Jux,

Schwank, das Spektakel. Šr. Každá r. něco
stojí (přepiatý žert končí se s mrzutostí).
Lb.

Rekrut, a, m., z fr., branec,' koho vzali
na vojnu, nováček, pokud není dostatečně vy-
cvičen, neu angeworbener Soldat. Us. Radujte
se páni, vedem vám regruta; Regruta-li
vezú, či hrdelních vězňů; Vemte drábi, vemte
pouta, odvedem ho za rekruta. Sš. P. 568.,
573., 570.

Rekrutník, a, m., der Werber. L.

Rekrutování, n., odvod k vojsku, die
Rekrutirung.

Rekrutovati, na vojnu bráti n. odváděti,
Truppen werben, ausheben, rekrutiren.

Rekrutýrka, y, f., odvod, die Rekruti-
rung. Pk.

Rektifikace, e, f., z lat., upravení ně-
čeho ku př. daně, oprava něčeho, katastru,
die Rektifikation, Berichtigung, Verbes-
serung. — Ve fysice je r. = určení možných
chyb nějakého nástroje geodetického n. astro-
nomického tak, aby bylo lze chyby z nedo-
konalosti nástroje pošlé opraviti. — V techno-
logii jest r. opětné destillování tekutiny
jednou již destillované, čímž čistější se stává.
— V mathem. znamená r. proměnění ob-
louku nějaké křivé čáry v stejně dlouhou
čáru rovnou, tedy zpřímení čáry křivé. S. N.

Rektifikační, Rektifikations-. R. výkaz.
J. tr.

Rektifikovati, zpřímiti, napraviti, upra-
viti, berichtigen, verbessern, rektificiren;
přečistiti (v lučbě), überdestilliren, läutern.
Rk., Čern.

Rektor, a, m., lat., správce, ředitel, der
Rektor. V. R. magnifikus, r. nebo přednosta
universitní, předseda akademického senátu
a ředitel disciplinární správy. Vz S. N. Na
Mor., Slov. a ve Slez. r. = učitel školní,
který také kostelní službu koná, der Schul-
direktor. V obec. mluvě: rechtor. A když
bylo na svítání, šel rechtor zvonit klekání.
Sš. P. 791.

Rektořisko, a, n., ein schlechter Rektor.

Rektorka, y, f., die Rektorin.

Rektorský, Rektors-. R. úřad.

Rektorství, n., das Rektoramt. Jg.

Rekurrent, a, m., z lat,, stížnost vedoucí,
der R,

Rekurrovati, odsaditi, odsazovati k vyš-
šímu právu n. úřadu o něco n. pro něco;
stížnost vésti k vyššímu úřadu, sich an eine
höhere Instanz, berufen, rekurriren. — kam :
k vyšší soudní stolici.

Rekurs, u, m., lat,, stížnost na některé
úřední rozhodnutí, Rk., odvolání se z roz-
sudku nižší soudní stolice vyneseného k sto-
lici vyšší, S. N., odsázka, J. tr., die Be-
rufung, der Rekurs. R. stížný (Recursbe-
schwerde), Er.; r. vzíti (einen R. ergreifen),
J. tr. Im Rekurswege, způsobem r-ku (od-
sázky). J. tr.

Rekusace, e, f., z lat., zamítnutí, ode-
pření něčeho, die Weigerung, Ablehnung.
S. N.

Rekviem, rekvie, í, pl., f., lat,, mše za
mrtvé, mše zádušní, mše černá, od počáteč-
ních slov lat.: requiern aeternam dona eis