Domine — pokoj věčný dej jim Pane. Ďas
Requiem, die Seelenmesse. Byly za ně rekvie
v Ořechově na pivě; Zpívali zaň rekvie v tej
bzeneckej hospodě na víně. Sš. P. 714. Vz
S. N. — R., hudební skladba, mše za mrtvé
v hudbu uvedená. Vz S. N.

Requiový, Requiem-. R. mše. Sš.

Rekvirovati, požádati zač n. něčeho na
někom, dožádati se čeho na kom, fordern,
requiriren.

Rekvisice, e, f., z lat., vymáhání něčeho,
dožádání, Rk., případně i násilné vymáhání
potřeb válečných všeho druhu, die Forderung,
Requisition. Vz S. N.

Řeky, vz Ěek, 3.

Řekýlek, lka, m., člověk Řeku zpozdile
následující. Měst. bož. II. 180.

Rekyně, ě, f., die Heldin. Kom. J. 647.

Řekyně, ě, f., die Griechin. Troj.

Relace, e, f., z lat., oznámení, zpráva,
der Bericht, die Anzeige, die Relation. V.;
zejména slove relací ústní n. písemní správa,
kterou ve sboru podává jeden člen jeho
(referent) o aktech jemu ku přečtení a k po-
souzení předložených v tom způsobu, aby
každý člen sboru o aktech těch tak jasného
pojmu nabyl, jakoby sám je byl četl. Vz
Posel. R-ci činiti. Kom. Vz Vš. 569. — Vma-
them. slove r. způsob, jakým veličiny sou-
visí. S. N.

Relais (tr., relé), přepřahání, der Pferde-
wechsel; místo odpočinku, der Rastort. Rk.
— R. v pevnostech, cesta mezi příkopy a
náspy. — R., vz Přenášeč.

Relativní, z lat., poměrný, potažný, po-
tažitý.

Relator, a, m., v strčes. právě posel,
který od krále n. od pánů z plného soudu
neb od země z obecného sněmu do desk
za jakoukoli příčinou poslán byl. S. N. Vz
Posel. — R., jene zwei Mitglieder des Land-
rechtes, welche den im potaz formulirten
nález (das Urtheil) öffentlich vorlasen. Gl. 294.

Relaxace, e, f., z lat., ochabení, seslabení,
uvolnění, Nachlassung, Erschlaffung, Befrei-
ung, Milderung, Erleichterung, f.

Relaxantia (remedia), prostředky zánět
umírňující, abspannende Mittel. S. N.

Relegace, e, f., z lat., vypovězení, vylou-
čení, Verweisung, Verbannung, Relegation.
R. byla u Římanů mírnější druh vyhnan-
ství, internace; nyní je r. vyloučení studu-
jícího z university. Vz S. N.

Relevace, e, f., z lat., osvobození (od
obžaloby), Enthebung, Relevation. S. N.

Relicitace, e, f., z lat, nová, opětovaná
dražba, die Relicitation. Šp. Vz S. N.

Relief (fr., reljéf), u, m., vypuklá práce
v řezbářství, die Erhabenheit., erhabene Ar-
beit in Metall, Marmor u. dergl. Basrelief
(báreljéí), plosko vypuklá, povypuklá práce
řezbářská; demirelief (dmireljéf), polouvy-
puklá práce n. řezba; hautrelief (hóreljéf),
řezba vysoko vypuklá. Rk. Vz S. N,

Religio, lat., religie, e, religí, f., zastr.
= náboženství, die Religion. Nic tu nepo-
máhá víra a religion. Dač. — Religijní, lépe:
náboženský. Šb.

Relikviář, e, m., z lat. reliquiarium,
schránka na ostatky svatých, das Reliquien-
beháltniss.

Relikvie, relikvií, pl., f., ostatky svatých,
die Reliquien. Rk. Vz S. N.

Relmo, vz Lermo.

Reluice, e, f., z lat,, preměnění jistých
prací, služebností, dávek a jiných povinností
na přiměřenou čásť peněžitou, die Reluition.
Vz S. N.

Řemdih, u, m., zbroj starých Čechů na
způsob palice, čekan, der Streitkolben, Mor-
genstern. Hus. I. 17G. Koňové do příkopů
padali a Čechové je ř-hy bili a mlátili. Háj.
Hbitě hned ř-em na Tatara švihne. Klc.

Řenidiška, y, f., cimbex, hmyz pilatko-
vitý. Krok.

Řemditi, il, ění, hlučiti, remtati, lärmen,
poltem. Lex. vet.

Remedi-um, a, n., lat., prostředek, das
Mittel.

Řemen, u n. e, m., řemének, řemínek
(řemýnek), nka n. nku, řemenček, ečku,
m., řemení, n., řemeníčko, n., strsl. remenb.
Vz. Mkl. B. 236., 237., Mz. 70. Der Riemen.
R. = dlouhá, více méně široká proužka
kůže, jíž ku stahování a svazování věcí uží-
váme. Obyč. zapínají se konce ř-nu přezkou.
Ř. bez konce (na obou koncích spojený a
přes dvě kladky ztuha napnuté běžící, jimiž
otáčení se jednoho hřídele na jiný třením
se převádí, což místo zubních kol zvl. při
rychlém otáčení jest prospěšno). S. N. Ř.
kožený, z kůže hovězí, V., popružní, uta-
hovací, u obuvi (švihel), Us.; řemeny křížem
n. skřížené, nekonečný == bez konce. Nz., Vys.
Ř. na rýsovací desku, útočný (Anziehriemen),
úvěsný (Hängeriemen), Rk., ř. u koně: nánosek
(Nasenr), nábradek (kulatě sešitý, Kinnr.),
přední, popružní (Sprungr.), Rf., podocasní,
podocasník n. farkaš, Šp., obtahovací (na
obtahování břitev, nožův atd.), der Abzieh-
riemen. Cn.,- Rk. Ten řemen dobře obtahuje.
Us. Řemen prevodný, der Transmissionsrie-
men, Hnací ke strojům, Treibr. Us. Dch. li.
obuvi rozvázati. Hus. Napouštění hnacích
řemenů, vz Prm. III. č. 19. Ř. strojnický,
pryžový, pryžovaný (pryží napuštěný). Prm.
Řemeni jizdecké, das Reitzeug. Čsk. Uvázala
žena muže na řemínek. Sš. P. 670. li. ku
bruslím, náševní, k chomoutu, nadržovací. Šp.
Řemení rozvázati. Kom. Do řemenů vzíti
(do vazby). V. Řemením někoho svázati. Ře-
menem někoho přetáhnouti, přepásati. Řemen
z něčeho řezati; řemeny dříti s někoho, ta-
hati. Šp. Kde hospodář s hospodyní za jeden
ř. netáhne, statek nehrubě dobře si stojí. Us.
Člověk může, dokud ř. stačí. Us. Kšá. Všeho
jen, pokud ř. stačí. Sk. Dělej, jak ti ř. stačí. C.
Tak dělati, jak ř. stačí. Vz Hospodářství.
Č. Větší ř. krájel, než kůže stačovala. Vz
Marnotratný. Č. Větší ř. krájí, než mu kůže
postačuje. Lb. Jak ř. stačí, hospodařiti. Vz
Šetrnost'. Lb. Tak krejčí krájí, jak mu
(řemen) stačí. Lb. Ř. v ohni se nepolepší
(bitím nikdo se nezlepší). Zpraví se, jako
ř. v uhlí. Mus. Polepší se co ř. v ohni (bude
vždy horší). Tak se napravil jako remeň
v ohni. Mt. S. Vz Ničema. Dobře jest z cizí