Předchozí (53)  Strana:54  Další (55) |
|
|||
54
|
|||
|
|||
Repetáč, rapotáč, e, m., starý klapavý
mlýn. Prm. IV. 271. Repeták, u, m., chřestačka, hrkačka, die
Ratsche, Schnarre. U Klobouk. Bka. Repetati se, zittern. — proč: zimou. —
li. se, lesknouti se, kmitati se, schimmern. U Litomš. Hp. Repetavý, zitternd. — R., mnohomluvný,
geschwätzig. Repetent, a, m., z lat., opakovatel, Wieder-
holer, m.; učitel, jenž se žáky opakuje, Wie- derholungslehrer; žák, jenž některou třídu opakuje, Repetent, 111. Repetice, e, f., z lat., opakování, opěto-
vání. Rk. R. v astronomii, methoda k mě- řeni úhlu mezi dvěma předměty buď zem- skými aneb nebeskými t. j. sklonku, jejž od obou zároveň k oku pozorovatelovu čáry ta- žené mezi sebou činí. Vz S. N. — R. v hudbě — opakování jisté části hudební skladby. Vz S. N. — R. v řečnictví, vz: Anafora, Epifora, Symploke, Pallilogie, Ploke, Mk. Ml. 292., Mus. 1844. str. 433. Repetil, a, m., kdo repetí, der Plapperer.
D. Repetilka, y, f., která repetí, mnoho mluví,
klepna, eine Schwätzerin. To je r. Us. — R., huba repetivá, vyřídilka, odříkačka, das Mundwerk, Plappermaul. D. Má dobrou r-ku. Us. Kšá. R. jako ostrá pilka. Dch. Repetiti, il, ční, čerstvě a mnoho mlu-
viti, brebencovati, klábositi, žvatlati, tla- chati, plappern, schnattern. Jg. — abs. Zle, když jazyk repetí a hlava neposlouchá. Č. M. 71. Repetivosť, i, f., die Plapperhaftigkeit.
Repetivý, plapperhaít. D.
Repetovati, opakovati (ku př. třídu,
u žáků), wiederholen, repetiren. Repetýrky, pl., f., opakovací hodiny,
die Repetiruhr. 1. Řepí, u., řepík, lopucha. Jutka v úžesti
kněze jako řepí se držieše. Dal. 72. 2. Řepí, Rüben-. Vaň. hosp.
Řepice, e, f., malá nádoba kupiti, číše,
die Trinkschale, der Becher. Cf. Rap. Bibl., BO., V., Troj. Vz Gl. 295. — Ř., určitá míra tekutých i sutých věcí, záměra. R. == 2 češky — 4 hrsti. Háj. Kdožkoli vám dá píti ř-ci vody ve jménu mém, neztratí od- platy své. Sš. Mr. 42., ZN. Ř. s vodu. Bj. Kto kolivěk neb káže neb almužnu dává pro od- platu zemskú neb chválu svetskú, řepice jest, ale ne sústruhová. Hus. III. 83. — Ř., e, f., ves u Strakonic. Vz S. N., Tk. IV. 739. — Ř., brassica napus, der Rübesamen, Rübs. — Ř., ohnice, erysimum, Hederich. Řepicovitý, präsentirtellerförmig. Ř. ko-
runa, mající trubku dlouhou, dosti stejně tlustou, nahoře rozkládajíc se rovnoběžně v kraj široký, plochý jako u brčálu. Čl. Kv. XXVI. Řepicový, Rübs-. Ř. olej, das Riibsöl.
Koll. Řepíček, vz Řepík. Řepíčí, od řepíku, Kletten-. Repička, y, ť., malá řepice. Řepíčkový, od řepíčku, Odermennig-. Jád |
Řepičný. Omývánie ř. i věderné i pá-
nevně i ložné. ZN. Vz Řepice. Řepík, u, řepíček, čku, m., agrimonia.
R. lékařský (řepíček, starček), a. eupatoria, der Odermennig, Ackermennig, das Leber- kraut, die Leberklette. (FB. 99.). — Ř. větší, lopuch plchý, arctiuin lappa, die Klette, Gross-, Rossklette. Syn : hořký lupen, ši- roké lupení. Reš. — Ř. menší, lappa minor, die Ackerklette, D., aparine, Reš., nouze, das Klebekraut. — Ř., semenice té rostliny bodlavé, knoflíčky, které se šatů atd. pevně přidržují. Ř-ky se chytají, die Kletten kleben. Ř. a oset, lapá et tribulus. BO. Ř. v staniech. BO. Knížete jako ř. se držieše. Dal. — Ř. zaječí. Proti kašli vezmi zaječích řepíku, ztluc na prach se šalvěji. Jád. Ř. jest od (= proti) kašlu. Na Mor. Brt. — Vz Řepka. Řepíkovatý, odermennigartig. L.
Řepíkový, Odermennig-.
Řepín, a, m., ves v Mělnicku. Vz S. N.
Řepinka, y, f., neslia, rostl. Čl. Kv. 294.
Řepínský. Ř. jablka (veliká, kyselá).
Řepiner Aepfl. Řepisko, a, n., schlechte Rübe. Us. Tč.
Řepiště, řepniště, řepoviště, ě, n., vz
Řepnisko, pole, kde řepa seta jest, das Rü- benfeld. — Ř., í, pl., ves ve Slez. Řepiti, il, en, ení; řeplvati = činiti, aby
něco vázlo, kleben machen; ř. se = přichy- titi se, sich anhängen. Ros. 1. Řepka, y, f., malá řepa, das Rübchen.
V. - Ř., rostlina zyonkovitá, phyteuma, Rapunzel, m. FB. 3G. R. zakulatělá, brunatá, podlouhlá, klasatá, polokoulitá. Presl, Krok. — Ř. lesní, campana rapunculus. V. — Ř. polní, ranuncnlus acris. — Ř. = řepice, bras- sica napus, der Reps, Winterreps, rostl, olejna. Ř. ozimá a letni, velká hollandská (kolza, Kohlsaat). Vz S. N. — Ř., bryo-nia alba, die Zaunrübe. — Ř. zaječí, rapuntiiun, die weisse Eberwurzel. — Ř., druh pupalky, pupalka dvouroční, der Rübenrapunzel, oeno- thera biennis. Jhl. Cf. Čl. 14., Čl. Kv. 165., 299., 330. — Vz Řepa. 2. Řepka, y, f., ves u Lomnice v Brnen-
skú. PL. Řepkovitý, Rapunzel-. Ř. zvonec, cam-
panula rapunculus, der Rübenrapunzel (kol-. ník planý, rozponka). Šm. Řepkový, Rüben-, Reps-. Ř. olej. Techn.
Řeplice, něm. Řeplitz, ves u Zbraslavic.
Replika, y, f., z lat., odvětění, obrana,
die Replik. Vz Pře v S. N. Replikovati, repliciren. — nač: na něčí
odpověď. V. Řepnice, Řepnitz, ves u Lovosic.
Řepník, u, m. = řepárna. — Ř., tlustý
člověk. Rychn. — Ř., řepanec. U Litomš. Hp. Řepnisko, a, n., řepovisko, řepniště, das
Rübenfeld. Us. u Opav., Klš., na Mor. Sd., Tč. Vz Řepiště. Řepný, řepní, Rüben-. Ř. nať, D., se-
meno, voda, míza, krojidlo, kapusta, země, záhon, moucha, musca rapi, die Rübenfliege. motýl. Šm., Jg. |
||
|
|||
Předchozí (53)  Strana:54  Další (55) |