Předchozí (54)  Strana:55  Další (56) |
|
|||
55
|
|||
|
|||
Repocení, n., velmi Masité mluvení. Ve
vých. Čech. Všk. Reporters (angl., ryportrz), zpravodajové,
referenti, kteří debatty angl. parlamentu pro časopisy stenografují nebo je toliko ve vý- tahu podávají, Berichterstatter. S. N. Řeporyje, dle Budějovice, ves u Dušník.
RepoSice, e, f., z lat., uložení něčeho na
předešlé patřičné místo, navrácení do pře- dešlé polohy, napravení; zvl. v chirurgii značí r. dvojí výkon : napravení vykloubené kosti a zastrčení vyhředlé kýly do dutiny břišní. Vz S. N. Die Wiedereinsetzung, Re- position. Repositori-um, a, n., podstavec, na nějž
se něco klade. Repot, u, m., strsl. rbpbtb, murmuratio,
rept, přip. -ot (-btb). Mkl. B. 188. Repota,„ y, m., křikloun, der Schreier.
Ve vých. Čech. Všk. — R., y, f., malura, pták. Presl. Repotati, schwätzen wie die Elster. Straka
repoce, hosť přijde. Slov. Prov. Repotín, a, m., Reitendorf, ves u Šum-
berka. Repotiti, il, cen, cení = velmi hlasitě
mluviti, sehr laut reden. — co. Co pořád repotíš? Ve vých. Čech. Všk. Cf. Repotati. Repouch, a, m., neupravený, surový člověk,
rapák, ein vierschrötiger, grober Bengel. Us. na mor. Drahansku. Hý. Cf. Repovec. Řepov, a, m., Rippau, ves u Mohelnice.
Řepovec, vce,, m., veliká nehezká řepa.
Vz Repißko. — Ř. o nehezké, neupravené dívce. Je jako ř. U Hořic. Hk. Cf. Řepouch. Řepovisko, vz Řepnisko. Kos. Ol. I. 93.
Řepoviště, ě, n., das Rübenfeld. Rk.
Řepovitý, rübenförmig. Rostl.
Řepový, Rüben-, Reps-. Ř. pole, cukro-
varnictvi. Vz S. N. Repraesentace, e, f., z lat., zastoupení,
zastupování někoho; zastupitelstvo, ku př. obecní, die Stellvertretung. Vz S. N. Repraesentační, Repräsentations-. R.
systém. Vz S. N. Repraesentant, a, m., zástupce ku př.
národní, der Stellvertreter. Repraesentovati koho = zastupovati,
vertreten. — co: českou řeč. Němc. Reprehense, e, f., z lat., důtka, der Ta-
del, Verweis. Reprep = žid. Kmk.
Repressalie, í, f., pi., z lat., obyč. násilné
opatření jedné strany, jimž odraženo nebo vymstěno má býti nepřátelské nebo aspoň škodlivé opatření strany druhé, die Gegen- gewalt, Repressalien. Repressivní, z lat., potlačující, repressiv.
R. prostředek. Vz S. N. Reprise (fr., reprýz), opětné vzetí, do-
byti, zvi. lodi. — R., opakováni divadelního kusu. — R., v hudbě, opakování některé hlavní části skladby, i znamení, které opa- kování to označuje, Wiederholung. S. N. Reprobace, e, f., z lat., zavržení, die Ver-
werfung, Reprobation. Reprobovati koho: zavrhnouti, verwer-
fen, reprobiren. |
Reproducent, a, m., v právnictví, kdo
vede protidůkaz, der Gegenbeweisführer. S. N. Reprodukce, e, f., z lat. znovuvytvoření,
die Wiedererzeugung, Wiederherstellung, Ergänzung, Reproduktion. — R. v knihtiskař- ství, napodobení rytiny, obrazu, patisk n. překlad knihy. — R. ve fysiologii, nahra- žováni látek spotřebovaných látkami nově z potravy přibylými. — R. ve psychologii, všeliký návrat představy do vědomí. — R. v právnictví, odvod, vedení opačného dů- kazu. S. N. Reprodukovati, znovu vytvořiti. — co:
obraz, knihu, krev, představy atd. Vz Re- produkce. Reprodukt, a, m., z lat., proti komu se
protidůkaz vede. Rept, u, m. = reptání, das Murren. Puch.
A reptu mnoho bylo v zástupu o něm. Sš. J. 120. Vz Repot. Reptač, e, repták, reptoun, reptal, a,
m., der Raisonneur, Vernünftler, Schwätzer, Murrer, Widersprecher, Rechthaber. Bóh dobře činí tomu reptáku. Hus. I. 227. Re- ptáci položili sú, jakoby jim vladař křivdu učinil. Hus. II. 69. — Ib. II. 102 , 262., 414. Reptačka, reptounka, reptalka, y,
reptalkyně, ě, f., die Murrerin. D. Reptání, n., das Raisonniren, Widerspre-
chen, Murren. A tak učinili veliké r. a křik proti sobě. Let. 144. U nás kdyby to tak bylo, vedli by hned r. na to. Us. u Dobrušky. Vk. R., jež jest odmlúvánie nepravé proti Bohu neb proti jinému, toť trojím obyčejem móž býti; Prvé r. z pýchy, druhé r. bývá ze závisti, třetí z lakomstvie ; R. jest hřiech zvláštní dětem a zatracencóm; Varujte se od r., nebť nic neplatno jest. Hus. I. 226., 227., 228. Milostivý spasitel pro jich r. ne- nechal jest hříšných, by s nimi neobcoval. Hus. II. 262. Reptati, reptám a repci; reptávati. Vz
Mazati. Strsl. rbpb.tati. Mkl. B. 455. Raison- niren , schwätzen, widersprechen, maulen, murren. — abs. Medvěd repce (mumlá). Kom. Když se ti pro spravedlivou příčinu odepře, nereptej. Kom. Protož pokořme se a nerepceme! Hus. I. 227. Že jsú nevěřili, protož jsú r-li; A když sú viděli, všichni sú reptali řkúce, že k člověku hřiešnému šel jest. Hus. II. 262., 413. — mezi sebou pořád reptají. Br. — kde. V táboře a sta- nech reptali. Br. — nač. Jedni na druhé repcí. Jel. Na skrbného příčinou chleba repce město. Br. Dělníci vinnice r-li sú na hospodáře, že jiným tolikéž dal; Kněžím a zákoníkóm, jenž sú r-li na jeho učedlníky. Hus. I. 226., 210. A na mne také nerepcete, že sem k němu přišel. Hus. II. 414. R-li tedy židé na něho, že . . . Sš. J. 104. — proti komu. Abychom proti sobě nerep- tali. Ojíř. Co móž býti bludnějšie, než když stvořenie repce proti stvořiteli? Běda, kdo repce proti stvořiteli svému. Hus. I. 226., 227. R. proti Hospodinu. BO. — Ben. V., Pešín. — nad čím: nad bídou. Nej. — komu: stvořiteli reptá. Nej. — proč. Proč z těch opon repceš? Št. N. 73. O smělosti, z toho reptati, že se Bůh pyšným protiví! Št. N. 152. A vy pak z toho závidíte a |
||
|
|||
Předchozí (54)  Strana:55  Další (56) |