Repocení, n., velmi Masité mluvení. Ve
vých. Čech. Všk.

Reporters (angl., ryportrz), zpravodajové,
referenti, kteří debatty angl. parlamentu pro
časopisy stenografují nebo je toliko ve vý-
tahu podávají, Berichterstatter. S. N.

Řeporyje, dle Budějovice, ves u Dušník.

RepoSice, e, f., z lat., uložení něčeho na
předešlé patřičné místo, navrácení do pře-
dešlé polohy, napravení; zvl. v chirurgii
značí r. dvojí výkon : napravení vykloubené
kosti a zastrčení vyhředlé kýly do dutiny
břišní. Vz S. N. Die Wiedereinsetzung, Re-
position.

Repositori-um, a, n., podstavec, na nějž
se něco klade.

Repot, u, m., strsl. rbpbtb, murmuratio,
rept, přip. -ot (-btb). Mkl. B. 188.

Repota,„ y, m., křikloun, der Schreier.
Ve vých. Čech. Všk. — R., y, f., malura,
pták. Presl.

Repotati, schwätzen wie die Elster. Straka
repoce, hosť přijde. Slov. Prov.

Repotín, a, m., Reitendorf, ves u Šum-
berka.

Repotiti, il, cen, cení = velmi hlasitě
mluviti, sehr laut reden. — co. Co pořád
repotíš? Ve vých. Čech. Všk. Cf. Repotati.

Repouch, a, m., neupravený, surový člověk,
rapák, ein vierschrötiger, grober Bengel.
Us. na mor. Drahansku. Hý. Cf. Repovec.

Řepov, a, m., Rippau, ves u Mohelnice.

Řepovec, vce,, m., veliká nehezká řepa.
Vz Repißko. — Ř. o nehezké, neupravené
dívce. Je jako ř. U Hořic. Hk. Cf. Řepouch.

Řepovisko, vz Řepnisko. Kos. Ol. I. 93.

Řepoviště, ě, n., das Rübenfeld. Rk.

Řepovitý, rübenförmig. Rostl.

Řepový, Rüben-, Reps-. Ř. pole, cukro-
varnictvi. Vz S. N.

Repraesentace, e, f., z lat., zastoupení,
zastupování někoho; zastupitelstvo, ku př.
obecní, die Stellvertretung. Vz S. N.

Repraesentační, Repräsentations-. R.
systém. Vz S. N.

Repraesentant, a, m., zástupce ku př.
národní, der Stellvertreter.

Repraesentovati koho = zastupovati,
vertreten. — co: českou řeč. Němc.

Reprehense, e, f., z lat., důtka, der Ta-
del, Verweis.

Reprep = žid. Kmk.

Repressalie, í, f., pi., z lat., obyč. násilné
opatření jedné strany, jimž odraženo nebo
vymstěno má býti nepřátelské nebo aspoň
škodlivé opatření strany druhé, die Gegen-
gewalt, Repressalien.

Repressivní, z lat., potlačující, repressiv.
R. prostředek. Vz S. N.

Reprise (fr., reprýz), opětné vzetí, do-
byti, zvi. lodi. — R., opakováni divadelního
kusu. — R., v hudbě, opakování některé
hlavní části skladby, i znamení, které opa-
kování to označuje, Wiederholung. S. N.

Reprobace, e, f., z lat., zavržení, die Ver-
werfung, Reprobation.

Reprobovati koho: zavrhnouti, verwer-
fen, reprobiren.

Reproducent, a, m., v právnictví, kdo
vede protidůkaz, der Gegenbeweisführer. S. N.

Reprodukce, e, f., z lat. znovuvytvoření,
die Wiedererzeugung, Wiederherstellung,
Ergänzung, Reproduktion. — R. v knihtiskař-
ství, napodobení rytiny, obrazu, patisk n.
překlad knihy. — R. ve fysiologii, nahra-
žováni látek spotřebovaných látkami nově
z potravy přibylými. — R. ve psychologii,
všeliký návrat představy do vědomí. — R.
v právnictví, odvod, vedení opačného dů-
kazu. S. N.

Reprodukovati, znovu vytvořiti. — co:
obraz, knihu, krev, představy atd. Vz Re-
produkce.

Reprodukt, a, m., z lat., proti komu se
protidůkaz vede.

Rept, u, m. = reptání, das Murren. Puch.
A reptu mnoho bylo v zástupu o něm. Sš.
J. 120. Vz Repot.

Reptač, e, repták, reptoun, reptal, a,
m., der Raisonneur, Vernünftler, Schwätzer,
Murrer, Widersprecher, Rechthaber. Bóh
dobře činí tomu reptáku. Hus. I. 227. Re-
ptáci položili sú, jakoby jim vladař křivdu
učinil. Hus. II. 69. — Ib. II. 102 , 262., 414.

Reptačka, reptounka, reptalka, y,
reptalkyně, ě, f., die Murrerin. D.

Reptání, n., das Raisonniren, Widerspre-
chen, Murren. A tak učinili veliké r. a křik
proti sobě. Let. 144. U nás kdyby to tak
bylo, vedli by hned r. na to. Us. u Dobrušky.
Vk. R., jež jest odmlúvánie nepravé proti
Bohu neb proti jinému, toť trojím obyčejem
móž býti; Prvé r. z pýchy, druhé r. bývá
ze závisti, třetí z lakomstvie ; R. jest hřiech
zvláštní dětem a zatracencóm; Varujte se
od r., nebť nic neplatno jest. Hus. I. 226.,
227., 228. Milostivý spasitel pro jich r. ne-
nechal jest hříšných, by s nimi neobcoval.
Hus. II. 262.

Reptati, reptám a repci; reptávati. Vz
Mazati. Strsl. rbpb.tati. Mkl. B. 455. Raison-
niren , schwätzen, widersprechen, maulen,
murren. — abs. Medvěd repce (mumlá).
Kom. Když se ti pro spravedlivou příčinu
odepře, nereptej. Kom. Protož pokořme se
a nerepceme! Hus. I. 227. Že jsú nevěřili,
protož jsú r-li; A když sú viděli, všichni
sú reptali řkúce, že k člověku hřiešnému
šel jest. Hus. II. 262., 413. — mezi sebou
pořád reptají. Br. — kde. V táboře a sta-
nech reptali. Br. — nač. Jedni na druhé
repcí. Jel. Na skrbného příčinou chleba
repce město. Br. Dělníci vinnice r-li sú na
hospodáře, že jiným tolikéž dal; Kněžím a
zákoníkóm, jenž sú r-li na jeho učedlníky.
Hus. I. 226., 210. A na mne také nerepcete,
že sem k němu přišel. Hus. II. 414. R-li
tedy židé na něho, že . . . Sš. J. 104. —
proti komu. Abychom proti sobě nerep-
tali. Ojíř. Co móž býti bludnějšie, než když
stvořenie repce proti stvořiteli? Běda, kdo
repce proti stvořiteli svému. Hus. I. 226.,
227. R. proti Hospodinu. BO. — Ben. V.,
Pešín. — nad čím: nad bídou. Nej. —
komu: stvořiteli reptá. Nej. — proč. Proč
z těch opon repceš? Št. N. 73. O smělosti,
z toho reptati, že se Bůh pyšným protiví!
Št. N. 152. A vy pak z toho závidíte a