repcete; Repcí lidé moudři pro mnohé věci.
Hus. II. 265., I. 379. — kdy. Po práci ne-
repceme a peniez béřeme. Hus. II. 68. —
adv. Aby naučil je, že zle repcí, řekl jest
k nim podobenství toto Hus, II. 263.

Reptavě, murrend. Uši chlupaté a zdra-
stené má, kdo nerád a r. poslouchá. 1438.

Reptavosť, i, f., die Neigung zum Murren,
das Murren. Ros.

Reptavý, der gern murrt, mürrisch. Bůh
před každým reptavým jazykem mocně za-
stává. Kom. Rúhavého kázal jest Bůh uka-
menovati a reptavé kázal angelu zbíti. Hus.
I. 228.

Reptot, u, m. = reptání. Pán r. jejich
pokáral dvojím výrokem; A ten r. utajil se
jenom na chvíli. Sš. L.69., Sk. 175.

Reptoun, vz Reptač.

Republika, y, f., z lat, svobodná obec;
zřízení zemské, kde není zvláštního panov-
níka a správa zemská spočívá v rukou buď
celého národu (r. demokratická), nebo čel-
nějších rodin (r. aristokratická), die Republik,
der Freistaat. Vz S. N.

Republikace, e, f., z lat., opětné ohlá-
šení, die Republikation.

Republikán (-kán), a, m., přívrženec re-
publiky, der Freibürger, Republikaner. Vz
S. N.

Republikanka (republikánka), y, f., die
Republikanerin. Vz více v S. N.

Republikánský (republikánský), repu-
blikanisch. R. zřízení státu, kalendář ve
Francii. Vz S. N.

Repudi-um, a, n., lat, odmítnutí, zavr-
žení; rozloučení manželstva, die Eheschei-
dung.

Repucha, y, f., chelidra, želva. Krok.

Reputace, e, f., z lat., dobrá povesť, váž-
nosť, die Reputation. Rk.

Requiem, vz Rekviem.

Řeřáb, m. strč.: žeřáb. Ht. Vz Jeřáb.

Řeřabatý, řežavý-, glühend. Ř. oheň. Ms.
bib. — Ř., ne hladký, gekräuselt. Ř. hla-
diny. Krok. Ř. list, po kraji kadeřavý. Čl.
Má hlavu celou ř-tou. Us. Hý. — Ř., ge-
streift, fleckig. Ř. plátno (ne dobře vybí-
lené). Us. Dch.

Řeřábek, bka m. = křepelka, coturnix,
zastr. Bibl., BO.
Řeřabí, vz Jeřábí.

Řeřabice, e, m., Kranich, m., samice.

Slov.

Řeřabina, y, f., vz Jeřabina.

Řeřabinka, y, f., der Vogelbeerbrannt-
wein. Plk.
Řeřabiti, vz Jeřabiti.
Řeřabitý, čeřitý, undulatus. Rostl.
Řeřábník, vz Jeřábník.

Řeřati, jeřati, křičeti jako jeřáb, schreien
wie der Kranich. D.

Řeřátko, a, n., muška svatojanská, svě-
tluška, cantharus noctiluca, der Johannis- o.
Leuchtwurm. Leg., Voleš.

Řeřavě, žižavě, glühend. Jg.

Řeřavěcí šálek, die Glühtasse (v lučbě).
Šm.

Řeřavění, n., vyvinutí světla více méně
značné následkem silného zahřívání hmot
pevných. Vz S.N.

Řeřavěti, ěl, ění, žiřavěti, glühend wer-
den. — abs. Cihla rozpálena žíří n. řeřaví.
Pr. chym.

Řeřaví, n., řeřavé uhlí, glühende Kohle,
pruna. Veleš. Vz Řeřeví.

Řeřavosť, řežavost, řeřivosť, i, f., die
Gluth. Ros.

Řeřavý, rezavý, zastr. jeřavý, lépe: že-
řavý, žeřevý, jinak žiravý, na Mor. žižlavý,
glühend. Ř. uhel. V. Dokud železo řeřavé,
kuj. Koll. To čině uhlí ř. shrneš na Hlavu
jeho (nepřítelovu) = obměkčíš hněv jeho.
Sš. I. 125., 127. (Hý.). Uhel dokud žhne
(ohnivý jest), slove řeřavý uhel. Kom.

Řeřeheň, hně, m., das Glühfeuer. Šm.

Řeřenčice, ves u Rychnova v již. Čech.
Tk, III. 36.

Řeřeví, n., glühende Kohle, f. Choditi na
ř., to jest, na živém uhlí. Hus. I. 276., BO.
Nenie ř., ot něhož by se hřieli. BO. Ř. se-
sypeš na jeho hlavu. BO. Stachu u ř. a
shřevachu se. ZN. Vrúcie ř. GR, Dýchanie
jeho roznicije ř. a plamen z jeho úst sopce.
BO. Vz Řeřaví.

Řeřicha, lépe žeřicha; jeřicha, na Mor.,
ve Slez. a na Slov. a i v Čech. ku př.
v Policku řežucha, žerucha, řeřucha, re-
žicha y, f., lepideum, dle jiných: nastur-
tium, die Kresse. Řeřicha a jeřicha vznikla
ze: žeřicha. Gb. Hl. 97. Ř. krátkolodyhá,
pospolitá, zahradní, potoční n. vodní (bar-
vínek, nasturtium officinale, die Brunnen-
kresse), FB. 75., Čl. Kv. 286., Čl. 18., lesní
(stěničník), luční (cardamine pratensis, das
Wiesenschaumkraut, Gl. 16.)., vlaská, tu-
recká, indianská, Jg., bradavičnatá, kapu-
cínská n. turecká Kh.

Řeřichovitý. Ř. rostliny, cruciatae, kres-
senartig. Rostl.

Řeřichový květ, Kressen-.

Řeřišnice, e, f., tropaeolum, rostl. S. N.
— Ř., cardamine. Vz FB. 74., Čl. Kv. 289.

Řeřišný, Kressen-. Ř. semeno. Ms. bibl.

Řesanice, Řesanitz, ves u Horažďovic. PL.

Resca, dle Káča, kmín, der Kümmel. Slov.

Rescontri, it., v kupectví, poukázka ku
placení a to tím způsobem, že, když kupec
A má dostati od B jistou summu, tento ho
poukáže k C, ten zase k D, až teprv po-
slední vyplatí hotově požadavek kupce A.
Odtud riskontrovati — mezi sebou účtovati.

Reseda, resedka, rezetka, ryzetka,
y, f., rýt, die Resede, rostlina. R. voňavá,
reseda odorata. Vz Čl. 19., FB. 77. Utrhla
sobě za kordulenku rezetku zelenu. Sš. P.
629.

Resedovitý, resedaartig, R. rostliny, re-
sedaceae. U nás: Rýt obecný, reseda lu-
teola, rýt žlutý, r. lutea. Vz S. N.

Resekce, e, f., z lat., uříznutí, useknutí;
v chirurgii = částečné n. úplné vynětí kosti
n. více kostí tak, že okolní měkké části
zůstanou. Die Resektion. Vz S. N.

Resekvítek, tku, m., veronica chama-
edrys, rostl.