Reserva, y, f., z lat., záloha zvl vojsko
v záloze k doplnění n. sesílení předních řad,
die Nothhilfe, Rückhaltsmannschaft, Reserve.
Rk. Vz S. N.

Reservace, e, f., zadržení, výhrada, der
Rechtsvorbehalt, die Reservation. Vz Reser-
vatio, Reservat.

Reservační Reservations-. R. invalida.
J. tr.

Reservat, reservát, u, m., z lat., něco vy-
hrazeného, výměnek, der Vorbehalt, das Reser-
vat. — R. v theologii = hřích z pravo-
mocnosti obyčejného zpovědníka vyňatý,
jehož rozhřešení vyšší jeho představený sobě
vyhradil (Smol. 42.): hřích vyhrazený či za-
držený aneb dle Borového Sloh. círk. v Praze
1880. str. 145: případ zadržený, nikoli však:
pád zadržený (Smol. 1. c). Rozeznávají: 1.
papežské, 2. biskupské a 3. klášterní v-ty.
Pojem, výměr, účel, podmínky, ustanovení,
výklad r-tů (Smol. 42.-59.). (Hý.).

Reservatio mentalis, těž restrictio men-
talis, vniterná či tajná výhrada. MP. 107., 178.

Reservní, záložní, Reserve-. R. fond,
v rus.: cennosti nachráněné. Skř. R. vojsko,
jízda. Šm.

Reservo, a, n. = reserva.

Reservoir, u, m. (fr., rezervoár), nádržka
na vodu; sádka (na ryby), der Behälter, das
Reservoir.

Reservovati, zadržeti, vyhraditi, vorbe-
halten, zurückhalten, aufsparen, reserviren.

Resice německá, mě. v Uhrách v Kra-
šovsku. S. N.

Residence, e, f., z lat., sídlo panovni-
ckého dvoru n. vysokého duchovního hodno-
stáře, zvl. sídelní město, die Residenz. Vz
Tk. III. 658.

Resident, a, m., vyslanec třetího řádu.
Vz S. N.

Residovati, dvorem býti, sídleti někde,
wohnen, sein Hoflager haben, residiren.

Resignace, e, f., z lat., dobrovolné vzdání-se
něčeho ku př. úřadu, der Verzicht, die Ver-
zichtleistung, Entsagung, Resignation. — R.,
odhodlanosť, Entschlossenheit, f. Us.

Resignovati, vzdáti se čeho dobrovolně
ku př. úřadu, verzichten, Verzicht leisten,
abdanken, resigniren.

Resín, a, m., něm. Rössin, ves u Veseřic.
PL.

Resina, y, f., mě. v Neapolsku. Vz S. N.

Resineïn, u, m., olej z pryskyřice smr-
kové: C₄₀ H₂₈ O₂. Vz S. N.

Resistence, e, f., odpor. Widerstand, m.,
Resistenz, f.

Reskript, u, m., z lat., odpis panovnický
ke sněmu nebo vyššího úřadu zemského k niž-
šímu, das Rückschreiben, die Verordnung,
der Befehl, das Reskript. Vz S. N.

Resoluce, e, f., z lat., rozhodnutí, dání
rozhodné odpovědi, der Entschluss, Bescheid,
die Resolution.

Resoluční, odhodlaný, zmužilý, hotový,
entschlossen, männlich.

Resolvovati se — rozhodnouti se, sich
entschliessen. Us. u Roudnice. Špd.

Resonance, e, f., ozvuk, ozev, der Wieder-,
Nachklang, die Resonanz. Vz S. N.

Resonanční, Resonanz-. R. půda, ozev-
nice, dno v klavíru, kde se způsobuje ozev
tonů, aby silněji zněly, Rk., truhlík houslí. Vz
KP. II. 302., 306. R. desky. Vz KP. III. 329.

Resorpce, e, f., vssání takových látek do
krve, které v ní již byly, ale z ní do pletiv
n. dutin těla vystouply, die Resorption. S. N..

Respekt, u, m., lat., v obec. mluvě re-
špekt, šetrnost, vážnost, uctivost, die Achtung,
Ehrerbietung, Ehrfurcht, der Respekt.

Respektovati, šetřiti něčeho, berücksich-
tigen, hochachten, verehren, respektiren. Rk.
— co. Us.

Respicient, a, m., z lat., dohledač (u finan-
ční stráže), der Respicient. Vz Rešpicient.

Respirace, e, f., z lat., dýchání, oddý-
chání, oddechování, das Athemholen, die Er-
holung, Respiration.

Respirační, Respirations-.

Respirator, u, m., vdechovač, vdechovadlo
(nástroj), der Respirator. Rk. Vz Vdecho-
vadlo.

Response, e, f., z lat., odpověď, die Ant-
wort. Vz Mus. 1844. 437; Zk. Ml. IL 182.;
Mk. Ml. 306.

Responsori-um, a, n., dle Slovo, lat., od-
povídavý n. střídavý zpěv v kostele, kirch-
licher Wechselgesang zwischen dem Geist-
lichen und dem Chor.

Ressort, u, m. (fr., resór), zpruha, pero,
die Triebfeder; 2. mrštnost, die Schwung-
kraft; 3. úřad, die Gerichtsbarkeit, der Ge-
richtsbezirk, Instand, das Amt, obor působení,
der Wirkungskreis.

Ressource, e, f. (fr., resurs), pomoc, úto-
čiště, die Hilfe, Hilfsquelle, Zuflucht; místo
k zotavení n. zábavě, beseda, der Erholungs-
ort, geselliger Verein.

Rest, někteří: rešt, u, m., z něm. Rest,
ostatek, zbytek, nedoplatek, neodbytá práce,
dluh, der Rückstand, das Uiberbleibsel.
V restu (v závadě) býti, zůstati, míti do-
pláceti, D., rest svůj odpracovati. Us. Něm.
Jemanden den Rest geben, někomu dodati,
někoho doraziti, dotrhnóuti, dobiti. Das gab
ihm den Rest, to ho dotrhlo, to mu dodalo.
Us. Šm.

Restant, a, m., kdo nedoplatil n. není
hotov s prací, závadník, nedoplatce, dlužník
(Šm.), der Schuldner, Rückständige.

Restantník, a, m. = restant. Ros.

Restaurace, e, f., z lat., obnovení něčeho,
zvl. obnovení starého řádu n. staré vlády,
die Wiederherstellung, Restauration, vz S. N.;
hostinec, das Gasthaus.

Restaurant, a m. = restaurateur. Šm.

Restaurateur (restoratér), fr., obnovo-
vatel, der Wiederhersteller, Verbesserer;
hostinský, der Erfrischer, Speisewirth, Gast-
wirth.

Restaurovati, obnoviti, občerstviti, wieder-
herstellen, erfrischen, stärken. Rk.

Restituce, e, f., z lat., navrácení (ku
předešlému právu), die Wiederherstellung,
Rückgabe, Restitution. R. v theologii =
navrácení bližního ku předešlému stavu ma-
jetnosti, MP. 194., t. j. navrácení věci mu
odcizené a náhrada škody jemu učiněné,
die Restitution. Hý. Pojem, povinnosť, dvě