hlavní pravidla, theorie, odklad r.; r-ci pro-
minouti; prostředků k r-ci nabyt i; k r-ci
zavázati koho ; k r-ci solidarně čili neroz-
dílně zavázán býti; Určení osoby, kteréžto,
času, kdy :a místa, kde se r. díti má. MP.
191.-202.

Restituční, Restitutions-. R. povinnosť.
MP. 195. R. edikt. Vz 8. N.

Restovati, dlužen zůstávati, restiren. Vz
Rest.

Restrikce, e, f., z lat., obmezení, die Ein-
schränkung, Restriktion. Vz Reservatio.

Restringentia, ií, n., dle Gymnasium
v pl., léky stahovací, die Restringentien. Šm.

Resultant, u, m., v mathin. Stě.

Resultat, resultát, u, m., z lat., východek,
výpadek, výsledek, das Ergebniss; vývod, die
Schlussfolge; konec, následek, úspěch, pro-
spěch, der Erfolg.

Resumé (fr., rezymé), obsah n. krátký
přehled hlavních částí nějakého pojednání
n. nějaké události. S. N.

Resurrekce, e, f., z lat., z mrtvých vstání,
die R-tion.

Řešátko, a, n., vz Řešeto.

Řešení, n., vz Řešiti.

Řešeták, a, řešetář, řešetlář, e, m.,

der Siebmacher, -handier. Záp. měst., Tk. II.
547., Troj.

Řešetář, vz Řešeták.
Rešetářka, y, f., die Siebmacherin,- Händ-
lerin.

Řešetárna, y, f., die Siebfabrik. Rk.

Řešetářský, Siebmacher-. Ř. řemeslo,
dílo, kolesa, přeslice, lopaty. Rostl.

Řešetářství, n., die Siebmacherei, der
Siebhandel. Jg.

Řešetice, e, f., v hutn., das Rad (ein j
Werkzeug aus Brettern zusammengesetzt,
inwendig hohl und am äusseren Umfange
mit durchlöcherten Brettern bekleidet, wel-
ches dazu dient, das Erz hineinzuthun, um
es durchs Umdrehen des Rades von der
Erde zu befreien). Šm.

Řešetka, y, f., trebina, rostl. Roz.k.

Řešetlačka, y, f., perská bobule, ovoce
řešetláku, jahoda, z níž se dělá žlutá barva,

Řešetlák, u, m., rhamnus, der Kreuzdorn,
rostlina. Ř. počistivý (ptačí zob), ř. krušina,
skalní, líčivý. Jg., Čl. 60., FB. 88., Čl. Kv.
329., Slb. 493. Ř. barvířský, r. infectorius,
der kleine Kreuzdorn. Šm.

Řešetlákovitý. Ř. rostliny, rhamneae.

Řešetlákový, k řešetláku podobný, kreuz-
dornartig. Ř. zimokeř, celastrus rhamnoides.
Rostl. — Ř., od řešetláku. Ř. bobule. Techn.

Řešetlánek, nka, m., papilio rhamni, der
Hundsschmetterling. Šm.

Řešetlář, vz Řešeták.

Řešetlina, y, f., der Torf. Na Mor. Kinský.
Vz Rašelina.

Řešetný, od řešeta, Sieb-. Jg. — Ř. pecen,
snad m.: ržený, režný. Dal. 12. — BO.

Řešeto, řešato, řešétko, řešítko, ře-
šátko, a, n., v již. Čech. řešadlo i řešetlo.

Příp. -eto. Mkl. B. 190. Vz S. N. — Ř., síto
s velikými děrami, žebrovna, šejbrovna, šej-
brovačka, žejbrovadlo (Šm.), das Sieb, die
Fege; řešítko, řešátko — malé řešito, cedidlo,
das Sieb. V. Ř. prachové, drátěné, na hrách
(hrachovka), koukolní, na mouku, na sůl, Šp.,
na podsívání krup, Us., na ohrabky: ohra-
bečnice, das Uiberkehrsieb. Us. na mor. Dra-
hansku. Hý. Skrze ř. prosívati, vyraziti, vy-
třásti. V. Jest na řídkém řešetě opálán (ne-
cepován). Vz Ničema. Lb., Jg. Je on co ř.
(svěřené mu vybreptá). Vz Tajemství. Č.,
Ros. Propálil rešátko. Vz Pánvička, Prodě-
lání. Propekl (propálil) mu ř. (pronesl věc
sobě svěřenou). Za nova řešátko na hřebíčku
pověšují, staré (n. potom jím) pod lavici
hodí. Prov., Č. M. 379. Vysívati někoho na
řešetě (na hrabečnici). Vz Kleveta. Č. Nyní
jsem na ř-tě (na holičkách)B. Němc. Nabírá
vodu ř-tem (cedníkem). Šml., Osv. Myslil
jsem, že dobře pochodím, ale nabral jsem
řešetem. Kos. Ol. I. 233. Vz Starý. — Ř.,
včelářská kukla při vybírání medu. Na Ostrav.
Tč.

Řešetování, n., vz Řešetovati.

Řešetovati, tříbiti, cíditi, sieben. Koll.

Řešetovatý, řešetovitý, sítkovatý, sieb-
förmig. D.

Řešetovka, y, f., cribraria, rostl, pýchav-
kovitá. Rostl.

Rešice, něm. Röschitz, ves u Mor. Krum-
lova; něm. Hřeschitz, čes. také Hřešíce, ves
u Mšece. PL., Tk. III. 61.

Řešihlavy, dle Dolany, ves u Rokycan,
něm. Řeschohlau.

Řešiti, il, en, ení, rozřešiti, rozhodnouti, .
auflösen. Strsl. résiti (solvere, Ivtiv), koř.
í-ech (réh). Mkl. B. 436. - co: úlohu. Us.

Řešitelnost, i, f., die Auflösbarkeit. Us.

Řešitelný, auflösbar. Ř. úloha. Us.

Reškonda, y, f., z it, riskonto, upsání
loterní. Us.

Rešna, y, f., kolmina, stejná výška hře-
benu. Us. u tesařů.

Rešov, a, m., něm. Reschen, ves u Řima-
řova na Mor. PL.

Řešov (Rzeszów), a, m., mě. v Haliči.

Rešovice, ves. Tf. 288.

Rešpan, u, m., španělský jetel. Us. v Opo-
čcnsku. Hrš.

Rešpicient, a, m., vz Respicient. Pije
jako r. (jako clo důchodů, jak -holandr). Us.

Rest, u, reštík, u, m., trám, zvl. takový,
který jiným trámům základem jest, V., pod-
vlak, podpěrák, der Balken, bes. der Träger,
Querbalken, Ressbalken. V. R. na jehlách
n. jehlovaný při stavbě jest vazba pilot
prahy a kráčaty. KP. I. 202., S. N.

Reštovati, Querbalken (Balken unter den
Ressbaum) legen. Šm. Vz Rest.

1. Ret, rtu, m., obyčejněji v pl.: rty n.
rtové, rtů, m., rtík, u, retek, tku, rtíček,
čku, pl. rtiky, retky, rtíčky. Ret, pysk. V.,
BO. Strsl. rbtb, (apex, os), příp. -b. Mkl. B.
31., 33. R. zachovalo posud gt. a lok. duálu:
rtou, instr. rtoma; vedle toho skloňuje se
nyní pravidelně v plur.: rty, rtů, rtům;