chybně užívají : rtoum. Bž. 91. Die Lippe,
Lefze. Vrchní, hoření, hořejší r.; spodní,
dolení, dolejší r.; ružové rty, koraloví rtové.
Šm. Pakli se modli, rty hýbají a myslí sě
jinudy tňlaji. Hus. I. 130. Krásnýma rtoma.
Rkk. Hrůzou mu drkotali rtové. Sych. Pán
Bůh nedal jest jazyka, úst, rtóv a jiných
údóv k lání nehodnému. Hus. I. 249. —
R. rány, die Wundlefze. — R., ústa, Mund,
m. Člověk rtů výmluvných. Us. Člověk po-
skvrněných rtů. Kom. Lid tento rty mne
ctí, ale srdce jich daleko jest ote mne; Pane,
vysvoboď mě od rtóv zlých a od jazyka
lstivého. Hus. I. 149., 231. Dotknuta jsouc
rtíky nejsladšími. Us. Tč. Oprav zlý obyčej
a obřez jazyky marnomluvné a rty lstivé
zavři; Modlila sě srdcem a hýbala rty, ale
hlasu nebylo slyšeti než pláč; Jako točenice
červencová rtové tvojí a výmluva tvá sladká.
Ti rtové kapí mirrú. Hus. I. 256., 367., III.
44., 67. — R. květový, die Lippe, der Ein-
schnitt in der einblättrigen Blumenkrone. Šm.

2. Ret, u, m., reta, y, f., na Slov. rata
— pomoc, přispění na pomoc, die Rettung,
Hilfe. Na ret, na retu volati, Kom., přibě-
hnouti. Ros. Reta! reta! (pokřik v turnaji).
Smil v. 881.

Rét, rýt, u, m., mařena domácí, rubia
tinctorum, rostl. Reš.

Reta, vz Ret, 2.

Retardace, e, f., z lat., obmeškání\ opo-
zdování-se na př. hodin ; průtah v hudbě, die
Verzögerung, Verspätung.

Retardat, retardát, u, m. Vz Pozname-
nati co v co. Der Rückstand,
Řeťaz, vz Řetěz.

Řeťázka, y, f. = řetízek. P. sl. 134.

Reteč, tče, m., něm. Řetsch, ves u Míro-
vic. Vz Tk. I. 87., IV. 739.

Řetechov, a, m., ves u Uher. Brodu na
Mor. PL.

Řetelný = zřetelný. NB. Tč., Us.
Retence, e, f., z lat., zadržení, Zurück-
haltung, f.

Retenice, dle Budějovice, něm. Jettenitz,
ves u Kašperských hor; 2. něm. Settenz,
ves u Teplice.

Řetěz, u, řetízek, zku, řetízeček, čku,
m., řeťaz, řeťázek, na Mor., Slov. a ve Slez.
Tč., Klš., Brt., Hý. Řetěz, a, m. Pč. 23. Ř.,
mrus. reťaz, pol. rzeciadz, wreciadz, lit. re-
težis, der Stachel, das Halsband, prus. ratin-
sis, rum. rbtêz, maď. retesz, příp. -ezb. Mkl.
B. 318., aL. 41. Die Kette. Ř. na krku na-
zývali: hřivna. Jir. Ř., souvislá řada kovo-
vých kroužků neb jiných částí, články zva-
ných, tak že celek činí ohebný téměř provaz.
Vz S. N. Ř-zy železné. BO. Ř-zy mezi Sta-
rým a Novým městem. Vz Tk. IV. 21., 26.
R. železný k upevnění, uvázání, upětí ně-
čeho, skobní, Us., zlatý, na krk, V., u ho-
dinek, Us., k hodinkám, Cn., drátový, k upev-
nění rebřin u vozu: podpěnák; pod korbu,
visací, bokový, u dveří, na dobytek, pod-
vazní, na dřeva, na klanice, Šp., ke studni,
kladní, lodní, přípřežný, zavírací, kravský,
k váhám, na, psy, ohlávkový, na koně n. na
voly. Kh. R-zem někoho svázati. D. Do

ř-zů vzíti, dáti; řetězy svázati, na ř. uko-
vati. V. Řetězem vrata přepali. Dal. Zavři
dvéře na ř. Ros. Hák u řetězu. V. Ř. crká.
Us. Vězeň chrastí řetězem. Pt. Hnal se naň
jako se ř-u. Us. Osv. Když všecky ř-y po-
praskaly, teprva pak dal jste se na poštu
(když jste nevěděl kudy kam). Us. Vk. Vsadil
mě do ř-ů. Půh. I. 186. To jako nějakým
ř-em stroho svázaným a neuniklým a nevy-
matelným předkládá. Sš. 1..110. Nenosila bys
řeťazy ze zlata; Řeťazems svázaný, já tě
nerozvážu; Připni sobě pásek na zlatý ře-
ťázek. Sš. P. 207. 573., 725. Zamykám své
srdce na tuhém řeťázku, prece se odmyká
pro tebe, obrázku. Sš. P. Jako když se od
řetězu utrhne nebo: Jako když ho s řetězu
pustí (jest divoký). Us. Kf. Opice zůstane
opicí, by na ni třeba zlatý ř. dal. V. Každý
řetěz tlačí, byť články jeho zlaté byly. Vz
Poddanosť. Rb., Šp. — Ř. přen. Tudy pře-
trhl se ř. mluvy jeho. Sš. J. 217. — R. galva-
nický, Bunsenův, Daniellův, Groveův, jedno-
duchý, stálý, thermoelektrický, Markusův,
velkodeskový. Vz KP. II. 403. — Ř. úsud-
kwv : sestupný (synthetický), vzestupný (ana-
lytický). Jd. — Řetízek, způsob šití, die
Kettennaht. Krok. — Ř_;, kosí klíční, das
Schlüsselbein. Krok. — Ř., český tanec. Vz
S. N.

Řetězanka, y, f., alysia, hmyz. Krok.
Řetězec, zce, m., der Kettenbruch. Ste.
Ř. ryzý. neryzý; články ř-ce. Stč. Alg. 156.,
155.

Řetězí, n., die Kettenreihe, Verkettung,
das Kettenwerk. Dch., Rk.

Řetězíce, e, f., v stavit., der Kettenzug.
Šm.

Řetěziti, il, en, ení, řetězovaťi, fesseln.
Kam. — co čím. Na Osjtrav. Tč.

Řetězitý, Ketten-. Ř. tasemnice, _vtaenia
cateniformis, der Kettenbandwurm. Srn.

Řetěznice, e, f., die Kettenlinie, v matli.
Stč. Vz Řetězíce.

Řetězník, a, m., der Kettenschmied. D

Řětězuý, Ketten-. Ř. plavba, parník. Dch.

Řetězoví, n. = řetězí. Šm.

Řetězovitý, kettenförmig. Šm.
_v Řetězovka, y, f., die Kettensäge. Csk. —
Ř., die Kettenlinie. Rk.

Řetězový, řetězný, řetězní, řetízkový, Ket-
ten-. Řetízkové dílo (vážkové). Ros.— Ře-
tězový. Ř. most, koule (dvě koule dělové
řetězem spojené), Us., oblouk, čára, hřeb,
články, žerď, zlomek (řetězec, Stč. Alg. 154.),
pravidlo, počet, Nz., vz S. N., tvar, Stč.,
lávka. Dch.

Reticentia, lat., ánoúnónr^ní^ zamlčení,
když mluvicí nenadále řeč přerušuje a ne-
věda jí dále hned ku věci jiné přistupuje:
O mne slepého blouda, že jsem nevěděl, co
každé dítě vidí! A touto cestou se dada,
jak hezky bych byl — ale pozdě bycha ho-
niti. KB. 241.

Retinafin, u, m., nafta pryskyřičná. Vz
S. N.

Retinit, u, m., zkamenělá pryskyřice. Vz
S. N., Bř. N. 232.