Předchozí (59)  Strana:60  Další (61) |
|
|||
60
|
|||
|
|||
Retinol, u, m., tuk pryskyřičný: Cs H.
Retinyl, u, m., pryskyřičný olej. Vz S. N.
Retirada, y, f., z fr., útočiště (v pevno-
stí), die Zuflucht; ústup, ustupování, zpá- tečně tažení vojska, der Rückzug, die Flucht. — R., záchod, der Abtritt. Retivý, auffahrend, widerspenstig. Šm.
Řetízkovati, ketteln. Šp.
Ŕetízkovitý, Ketten-, Ř. blahorourka,
catenipora escharoides, tabularia catenulata, die Kettenkoralle; ř. užovka, coluber getu- lus, die Kettennatter. Šm Řetízkový, Ketten-. Ř. dílo, steh. Us.
1. Retka, y, f., obyč. pl. retky, hřeben
třtinový v bidle upevněný, přes který celá osnova ke člunku jde, das Kammblatt. Na Ostrav. Té. 2. Retka, y, f. = retnice.
Řetkev, vz Ředkev. Řetkevník, u, m., erucastrum. Ř. rolní.
FB. 66., Čl. Kv. 298., Slb. 699. Řetkviště, č, n., vz Ředkviště.
Rétní, Lippen-. R. hláska, retnice, Us.,
kroužek (ozdoba). Dch. R. nástroje = de- chové, foukací. Vz Dechový. Retnice, e, f., labialis, der Lippenlaut.
R. jsou hlásky: b, p, m; retozubné: v, f. Vz Hláska. Že retnice u nás změkčovány bý- valy, o tom svědčí ne jenom způsob psaní, ale i tvoření adjektiv nominal, sklonění, zvi. ve jménech osadních: Chrudim (jméno muže), Chrudimj (grad), Boleslav (jméno muže), Boleslavj, (grad). Měkkosť závěrečné retnice byla příčinou, že mluva obecná přenesla osadní jména taková v novější době z rodu mužského v rod ženský. Vz Chrudim, Bo- leslav, Plzeň. V podřečí s retnicemi rozma- nitě nakládají. V Budějovsku a Opavsku po nich slyšeti posud přídech jotu, i když i následuje: holubjice, fjík, pjiseň. Ve vých. Čech. a na Slov. se naopak po retnicích i vlastní ě vyslovuje jako e: verný, mesto, peknej, bežet; čehož i ve spisovném jazyku stopy jsou: kvetu. V různořečí litomyšlském mění se bj = d, dj — b, vj — d, pj =1, mj = n (ň) : běžet — dežet, hříbě — řídě, holoubě v troubě = holoude v troude, Chrudim = Chrubym, povídati = podydat; píte, je s pě- nou = tyte, je s tenou. Ve vých. Čechách obecná též jest obměna hlásky vj v b: ba- vlna — babína. Též m zastupuje hlásku vj: mňuk — vňuk a naopak zase mj = v: lus- koviny — luskominy a mj = b, písemní, darebný (-mný). — Rozlišení retnic nemožné jest; kde ho třeba bylo, tu prvotně přistou- pil přídech l: Jarosłavl. Postupu toho u nás öd doby historické není. Jir. Vz B, P, V, M, F. — Retnice vzdorují změkčení. Změkčuje-li samohláska retnici předcházející, možno to naznačiti předraženým j, kteréžto přitaženo jsouc k předcházející souhlásce retné jedi- nou jest známkou, že následuje samohláska změkčující: pět (vyslov: pjet). Gb. Retopodobné y. Lámáním vzniklo z ni
r. y. Bž. 6. Retorta, y, ť. (nádoba lučebnická), z lat.,
křivule, alembík, die Retorte. Boč. exe., (Čern., Vys. Vz S. N. |
Řetouň, ě, f., něm. Řetaun, ves u Litomř.
PL.
Retour (fr., retúr), návrat; návratná po-
sýlka, die Rück-, Umkehr, Zurückreise, Rück-
fahrt. Retourbrief, m., zpáteční psaní, Retour-
sendung, f., zpáteční zásylka,
Retousy, pl.,, m., kníry, valousy, poď
nosky, frňousy (Šm.), der Schnurrbart. Šm.
Řetová, é, f., něm. Ritte, ves u Ústí nad Orl. Ř. veliká, malá.
Retovati, z něm., vysvoboditi, zprostiti,
vytrhnouti, zachovati, spasiti, pomoci, retten, helfen; se — brániti se. na místo bezpečné odejíti, sich retten. Br., V., Jg. — koho z čeho. Retujte mě z bídy. Na Ostrav. Tč. - Sš. P. 777. - se kam. Us. Retozubué hlásky: v, f. Vz Retnice.
Retrait (fr., retré), odtažení, zpáteční po-
chod vojenský, vzdálení-se, der Rückzug, čepobití, der Zapfenstreich. Vz Čepobití. Retrogradace, e, f., z lat., zpáteční po-
chod, Rückgang, m. Bl. Retrogradní, nazpět, v opáčném směru
postupující, retrograd. S. N. Retuňk, u, m., z něm. Rettung, pomoc,
vyproštění, die Rettung, Hilfe. Vz Reto- vati. Retušovací pokost, štětec (Retouchir-)
k opravení olejných maleb. Vz S. N. Retušovati, z fr. retoucher, obraz po-
opraviti, přepracovati, retouchiren. Vz S. N. Reuma, lépe: rheuma, gt. roumata, n.,
dle Slovo, z řec. (nv/un, tok; hostec, suché lámání, paskudník, rheumatismus, der Glie- derfluss, das Gliederreissen, Rheuma, der Rheumatismus. V. li. rychlý či akutní, vle- čivý či chronický, svalový, nervový. Vz S. N. Reumatický, lépe: rheumatický, hostečný,
hostcový, rheumatisch. Reunion, u, m. (fr., reynjón), opětné spo-
jení, smíření jednota, společnost, společenská zábava,ples, taneční beseda, die Versöhnung; Vereinigung, Verbindung zu geselligen Zwek- ken, Reunion. Reussiren, něm. z fr., prospěch míti,
glücken, seinen Zweck erreichen. Rév, u, révek, vku, m., vz Réva. Na Ostrav.
Tč-
1. Řev, u, m., das Gebrülle. Us. Šf. Vz
Říje. 2. Řev, řva, m., der Lärmer, Raisonneur.
U Bělohr. Réva (rýva), y, ť., rév, u, m., réví, ré-
voví, n., révíčko, révovíčko, a, n. Ré- vovi = úponka, popínka, ručička, kterou se réva zachycuje, die Ranke, Rebe. Reš. — R. = ratolesť, der Schössling, Zweig. Br., Presl. Posud na Ostrav. Tč. — R., vinný keř, die Rebe, Weinrebe, der Rebe-, Wein- stock, Rebschoss. Vz Víno, Řezba. Nať révy sluje révím, plody hrozny a vykvasená šťáva jejích vínem. Pruty révy slují sloupci a větve jejich pazuchy. Vz S. N. Révy mladé: sy- nové, staré: starý keř; mladé postříhané: čípky. Šp. R. vinná, mladá, mladistvá, ne- užitečná, odřezaná, svržená, suchá. V. R. = arabské bílé (něm. Gutedel, fr. chasselas), arabské petrželové (něm. geschlitzblättriger Gutedel, Jerusalemstraube, Petersilientraube, |
||
|
|||
Předchozí (59)  Strana:60  Další (61) |