Retinol, u, m., tuk pryskyřičný: C_s H.

Retinyl, u, m., pryskyřičný olej. Vz S. N.

Retirada, y, f., z fr., útočiště (v pevno-
stí), die Zuflucht; ústup, ustupování, zpá-
tečně tažení vojska, der Rückzug, die Flucht.
— R., záchod, der Abtritt.

Retivý, auffahrend, widerspenstig. Šm.

Řetízkovati, ketteln. Šp.

Ŕetízkovitý, Ketten-, Ř. blahorourka,
catenipora escharoides, tabularia catenulata,
die Kettenkoralle; ř. užovka, coluber getu-
lus, die Kettennatter. Šm

Řetízkový, Ketten-. Ř. dílo, steh. Us.

1. Retka, y, f., obyč. pl. retky, hřeben
třtinový v bidle upevněný, přes který celá
osnova ke člunku jde, das Kammblatt. Na
Ostrav. Té.

2. Retka, y, f. = retnice.
Řetkev, vz Ředkev.

Řetkevník, u, m., erucastrum. Ř. rolní.
FB. 66., Čl. Kv. 298., Slb. 699.

Řetkviště, č, n., vz Ředkviště.

Rétní, Lippen-. R. hláska, retnice, Us.,
kroužek (ozdoba). Dch. R. nástroje = de-
chové, foukací. Vz Dechový.

Retnice, e, f., labialis, der Lippenlaut.
R. jsou hlásky: b, p, m; retozubné: v, f.
Vz Hláska. Že retnice u nás změkčovány bý-
valy, o tom svědčí ne jenom způsob psaní,
ale i tvoření adjektiv nominal, sklonění, zvi.
ve jménech osadních: Chrudim (jméno muže),
Chrudimj (grad), Boleslav (jméno muže),
Boleslavj, (grad). Měkkosť závěrečné retnice
byla příčinou, že mluva obecná přenesla
osadní jména taková v novější době z rodu
mužského v rod ženský. Vz Chrudim, Bo-
leslav, Plzeň. V podřečí s retnicemi rozma-
nitě nakládají. V Budějovsku a Opavsku
po nich slyšeti posud přídech jotu, i když
i následuje: holubjice, fjík, pjiseň. Ve vých.
Čech. a na Slov. se naopak po retnicích i
vlastní ě vyslovuje jako e: verný, mesto,
peknej, bežet; čehož i ve spisovném jazyku
stopy jsou: kvetu. V různořečí litomyšlském
mění se bj = d, dj — b, vj — d, pj =1, mj =
n (ň) : běžet — dežet, hříbě — řídě, holoubě
v troubě = holoude v troude, Chrudim =
Chrubym, povídati = podydat; píte, je s pě-
nou = tyte, je s tenou. Ve vých. Čechách
obecná též jest obměna hlásky vj v b: ba-
vlna — babína. Též m zastupuje hlásku vj:
mňuk — vňuk a naopak zase mj = v: lus-
koviny — luskominy a mj = b, písemní,
darebný (-mný). — Rozlišení retnic nemožné
jest; kde ho třeba bylo, tu prvotně přistou-
pil přídech l: Jarosłavl. Postupu toho u nás
öd doby historické není. Jir. Vz B, P, V, M,
F. — Retnice vzdorují změkčení. Změkčuje-li
samohláska retnici předcházející, možno to
naznačiti předraženým j, kteréžto přitaženo
jsouc k předcházející souhlásce retné jedi-
nou jest známkou, že následuje samohláska
změkčující: pět (vyslov: pjet). Gb.

Retopodobné y. Lámáním vzniklo z ni
r. y. Bž. 6.

Retorta, y, ť. (nádoba lučebnická), z lat.,
křivule, alembík, die Retorte. Boč. exe., (Čern.,
Vys. Vz S. N.

Řetouň, ě, f., něm. Řetaun, ves u Litomř.

PL.

Retour (fr., retúr), návrat; návratná po-

sýlka, die Rück-, Umkehr, Zurückreise, Rück-

fahrt. Retourbrief, m., zpáteční psaní, Retour-

sendung, f., zpáteční zásylka,

Retousy, pl.,, m., kníry, valousy, poď

nosky, frňousy (Šm.), der Schnurrbart. Šm.
Řetová, é, f., něm. Ritte, ves u Ústí nad

Orl. Ř. veliká, malá.

Retovati, z něm., vysvoboditi, zprostiti,
vytrhnouti, zachovati, spasiti, pomoci, retten,
helfen; se — brániti se. na místo bezpečné
odejíti, sich retten. Br., V., Jg. — koho
z čeho. Retujte mě z bídy. Na Ostrav. Tč.
- Sš. P. 777. - se kam. Us.

Retozubué hlásky: v, f. Vz Retnice.

Retrait (fr., retré), odtažení, zpáteční po-
chod vojenský, vzdálení-se, der Rückzug,
čepobití, der Zapfenstreich. Vz Čepobití.

Retrogradace, e, f., z lat., zpáteční po-
chod, Rückgang, m. Bl.

Retrogradní, nazpět, v opáčném směru
postupující, retrograd. S. N.

Retuňk, u, m., z něm. Rettung, pomoc,
vyproštění, die Rettung, Hilfe. Vz Reto-
vati.

Retušovací pokost, štětec (Retouchir-)
k opravení olejných maleb. Vz S. N.

Retušovati, z fr. retoucher, obraz po-
opraviti, přepracovati, retouchiren. Vz S. N.

Reuma, lépe: rheuma, gt. roumata, n.,
dle Slovo, z řec. (nv/un, tok; hostec, suché
lámání, paskudník, rheumatismus, der Glie-
derfluss, das Gliederreissen, Rheuma, der
Rheumatismus. V. li. rychlý či akutní, vle-
čivý či chronický, svalový, nervový. Vz S. N.

Reumatický, lépe: rheumatický, hostečný,
hostcový, rheumatisch.

Reunion, u, m. (fr., reynjón), opětné spo-
jení, smíření jednota, společnost, společenská
zábava,ples, taneční beseda, die Versöhnung;
Vereinigung, Verbindung zu geselligen Zwek-
ken, Reunion.

Reussiren, něm. z fr., prospěch míti,
glücken, seinen Zweck erreichen.

Rév, u, révek, vku, m., vz Réva. Na Ostrav.

Tč-

1. Řev, u, m., das Gebrülle. Us. Šf. Vz
Říje.

2. Řev, řva, m., der Lärmer, Raisonneur.
U Bělohr.

Réva (rýva), y, ť., rév, u, m., réví, ré-
voví, n., révíčko, révovíčko, a, n. Ré-
vovi = úponka, popínka, ručička, kterou
se réva zachycuje, die Ranke, Rebe. Reš. —
R. = ratolesť, der Schössling, Zweig. Br.,
Presl. Posud na Ostrav. Tč. — R., vinný
keř, die Rebe, Weinrebe, der Rebe-, Wein-
stock, Rebschoss. Vz Víno, Řezba. Nať révy
sluje révím, plody hrozny a vykvasená šťáva
jejích vínem. Pruty révy slují sloupci a větve
jejich pazuchy. Vz S. N. Révy mladé: sy-
nové, staré: starý keř; mladé postříhané:
čípky. Šp. R. vinná, mladá, mladistvá, ne-
užitečná, odřezaná, svržená, suchá. V. R. =
arabské bílé (něm. Gutedel, fr. chasselas),
arabské petrželové (něm. geschlitzblättriger
Gutedel, Jerusalemstraube, Petersilientraube,