Ganz Wälscher, Gänsefüssler; franc. Raisin
ď Autriche). arabské červené (něm. rother
Araber), babovo (veltlínské), beranice (Läm-
merschweif), beranní ocas (němec, weisse
lange tokayer Fischtraube, weisser Löwen-
schwanz; maďar, hárs levelli), běl drobná
(něm. weisser kleinbeeriger, Kleinweiss), běl
velká, běloočka (víno topolové, bělovačka,
Elbling; bělomoučka, Mehlweiss), bílé jakub-
ské (roučí bílé), bílý tramín, bílý muškát,
brunát (buzín), brinšt (princ, bílý tramín),
burgundské modré (roučí modré), burgundské
bílé (roučí bílé), burgundské šedé (roučí
šedé), buzín moučník, ribula moučník (něm.
grosser rother Veltliner, grosser Traminer,
Fleischtraminer, rother Riesling, Grossbrau-
ner, rother MuskAteller, Rebalina, später
Ranfalina; franc. st. Valentin), cibeba bílá,
rané lipské, raný malvaz (z arabského zibi-
bach; něm. früher Leipziger, Zibebenwein,
Meister), cibeba černá (roučí rané, Seiden-
traube), cinyfal zelený (z latin, silvanus),
moravka, zelený klešec, muška lípavá (něm.
Silvaner, Zierfahnler, grüner Muskateller,
grüner Veltliner, Frankenriesling, Oester-
reicher, Gutblank, grüner Riesling, Grünedel;
fr. murton, silvani), cinyfal černý (roučí ciny-
falové, černý tarant, něm. schwarzer Elbling,
blauer Heinisch; fr. pêrsolette, gouais noir),
diamant (ušlechtilé rané), elvín bílý (tarant
bílý, něm. weisser Elber, Kleinberger, Siiss-
grober, Krystaller, Silberweiss, Weissstock;
fr. fendant, feyer, allemand), elvín červený,
modrý, isabella modrá, jakubské bílé, jonák,
chlupatina (roučí modré), chrupka, karma-
zín, karmasín (něm. Karmesin, rother Trol-
linger), klenice bílá (něm. Augster, Glinsen,
Kleinsee), klenice modrá, kocinka (roučí mo-
dré, zvláštní druh mělnického vína, Kläffern),
kutaba (druh isabelly), lánské bílé, rané;
labín, Elber. Šk. — Vz Č. 64., FB. 88., Čl.
Kv. 329., 81b. 646., Schd. II. 295. Révu na
4. n. 5 ok postaviti; révy hřížiti; réva, les
pláče; révy na loubí (odry) vésti; oblouk
z réví; rozvody klásti, Reben einsenken;
révy pomrzly, musí vyrážeti od babky (ko-
řene). Šp. R-u přesaditi, ušlechtiti, pěstovati;
nemoci révy: plíseň, strupovitosť, zápal, zbuj-
něni, žloutenka, Dumek. Kde kapečka ukápla,
všady révek vypukl a z révečka pupenec.
Sš. P. 48. Réva a koza vodu nemiluje. Pk.
Spí-li réví do sv. Jiří, na dobrý rok každý
věří. Šk.

Řeva (řváti) == řva. Kat, 3109.

Revaccinace, e, f., z lat., opětné očko-
vání kravími neštovicemi, die Revaccination.
Vz S. N.

Revák, u, m., hřízenice, rozvod, das Re-
bengesenk. — R., v lodn., das Refrband.
Šm.

Revalenta arabica, byl lék z čočkové
mouky, cukru, soli, pepře a jiného koření.
Vz S. N.

Revanche (fr., revmš), náhrada, odplata,
msta, pomsta, die Vergeltung. Genugthnung,
Revanche, der Ersatz.

Reveille (fr., revelj), raní n. jitřní bu-
bnování, der Morgenmarsch, das Trommeln
zum Aufwecken der Soldaten.

Reveň, ě, f., rheum — rebarbora. Vz S. N.,
Schd. II. 279.

Reveňovina, y, f., prvek reveně, der Rha-
barbarin. Presl.

Revenu (fr., revný), důchod, výtěžek, der
Ertrag. Rk.

Reverberovaci pec, kde se ruda pouze
silným plamenem taví. Vz S. N.

Reverence, e, f., z lat., úcta, pocta, die
Ehrfurchtsbezeugung, Verbeugung, Reverenz,
Reverenda, y, f., dlouhá, kněžská (du-
chovní, Bern.) sukně, talar, v obec mluvě:
reberenda (Hý.), das Priesterkleid.

Reverendus, reverendissimus, titul,
ctihodný, důstojný, vz toto.

Revers, u, m., z lat., rub, rubová n. rubní
strana u peníze, die Rückseite der'Münze;
vysazený límec u mužského kabátu, der Auf-
schlag, Rk.; úpis, zápis, der Revers, Gegen-
schein, die Verschreibung. R. pánům od
sebe učinil. V.

Réví, n., vz Réva,

Revident, a, m., z lat., přehledač, na př.
účtův, der Durchseher, Rechnungsprüfer, Re-
vident,

Revidovati, přehlednouti, přehlížeti něco,
durchsehen, durchmustern, revidiren. Rk.

Revindikace, e, f., z lat., zpět požado-
vání n. zpět nabytí odňatého majetku, Zu-
rückforderung, Wiederzueignung.

Revír, u, m., z it., vz Mz. 293., okres
lesní, hájemství. das Revier, der Bezirk.
Rk. Vz S. N.

Revirement (fr., revirmán), v účetnictví
odpisování n. připisování v účtech. Vz S. N.

Revírník, a, m., myslivec.Vz Revír.

Revís, u, m., z lat. ribes. Šm. Vz Rybés

Revise, e, f., z lat, opětná prohlídka, pře-
hlídka ku př. účtův, spisu za tisku, wieder-
holte Untersuchung, Durchsicht; Revision.

Revisor, a, m., přehližjtel, der Durch-
seher, Prüfer, Nachrechner, Revisor. Rk.,
Nz. Cf. Revident.

Revka, y, f., vrub, štep, das Pfropfreis.
U Opav. Klš.

Révlink, refiink, u, revlinek, reflinek, nku,
m., z něm. Refling = sazenice, fazár, die
Satzrebe. Ros.

Révnatý, rebenreich. D. — R. len, holzig.
Presl.

Řevnice, Dřevnice, něm. Řewnitz, méstys
u Zbraslavi. PL., Tk. I. 439.

Řevničov, a, m. = Řenčov. — Ř., něm.
Řemičov, ves u Ml. Vožice. PL. — Tk. I.
410., IV. 650.

Řevništé, é, n = řijistě. Vz Příkradnice.

Řevniti, il, ění, horliti, nacheifern; žár-
liti, eifersüchtig sein. — ke komu : k ženě,
k muži. Jg. — po kom. Aby po nich po-
hané ř-li. Sš. I. 115.

Řevnivost, i, f., štek, horlení, der Nach-
eifer. Společnou ř-stí se nabádali. Mus. Chva-
litebná ř. Sš. Sk. 187. Nějaký žid ř. tu
v útrobách učeníků Janových podnítil. Sš.
J. 58. (Hý.). Ř.jevivá se hl. v poměru k ně-
jakému soupeři, jenž za stejným kráčeje
účelem jako my z větší výhody těšiti se
nám se zdá. Blř. — Ř., žehravosf, žárlivost,