die Eifersucht. Pro ř. to udělal. Us. Jg. Vz
S.N.

Řevnivý, horlivý, štekující, eifrig, nach-
eifernd. — Ŕ., žehravý, žárlivý, eifersüchtig.
Ř.srdce. Marek.

Řevnov, a, m., Rewnow, ves u Tábora. PL.

Řevňovati, řevniti, štehovati, nacheifern.
Krok.

Řevnovice, Dřevnovice, něm. Řewnowitz,
ves u Budějovic. PL.

Révný kraj, das Rebgelände. Dch.

Řevný, strsl. rbvbnt. Ř., řeven, vna,
vno = řevnivý, horlivý, štekující, eifernd,
nacheifernd. Dobří skutkové a úmyslové,
jichž řevni býti máme. Sš. I. 76. Ř. pláč =
hlasitý.- Vký.

Revokace, e, f., odvolání, Widerruf, m.

Révokaz, a, m., phylloxera, die lieben-
laus. Rk.

Revokovati, z lat., zpět povolati, svůj
slib odvolati, wider-, zurückrufen; sein Wort
zurücknehmen, revociren.

Révolistý, Reblaubig, rebenblätterig. R.
ostrožka, delphinium stachysagria. Rostl.

Revolta, y, f., fr., vzbouření, povstání,
die Revolte, Empörung, der Aufstand.

Revoltant, a, m., z fr., bouřlivý, buřič.

Revoltovati, povstati, vzbouřiti se, sich
empören, revoltiren.

Revoluce, e, f., z lat., vzbouření, povstání,
pozdvižení se lidu proti vládě, die Umwäl-
zung, Empörung, Staatsumwälzung, Revo-
lution, der Umsturz. R. jest činná zpoura
poddaných proti vrchnosti. MP. 214. R.
vůbec náhlá proměna, násilný převrat jak
v přírodě tak zvláště ve státech. Vz S. N.
R, jest kuklou budoucí civilisace. V. Hugo.

Revolucionář, e, f., přítel revoluce, der
Revolutionär.

Revoluční, Revolutions-. Rk.

Revolver, u, m., z ang. a to z lat. re-
volvere, mnohostřel, rychlostřel; pistole, z níž
několikrát po sobě možná vystřeliti, der
Revolver. Rk. Vs S. N., KP. IV. 496.

Révonosný, rebentragend. Šm.

Révorodý, rebenerzeugend. Mus.

Révošatý, in Rebe gekleidet. Šm.

Řevot, u, m. = řvání, das Gebrülle. Jako
ř. lví, tak jest hněv králův. Sš. II. 375.

Révovatý, révovitý, rebenartig; rank-
tormig. D.

Révoví, n., vz Réva.

Révový, Reben-. R. červ, V., dřevo, Ros.,
míza, slzy (pláč). D.

Řevu, vz Řváti.

Revuca, e, f., mě v Uhřích. Slov.

Revue (fr., revý), přehlídka ku př. vojska,
die Musterung, Heerschau; přehled, obzor
(časopis), die Uibersicht. Rk.

Revule, e, f. Co v té zahrádce mívati
budem? nasázíme si bílé r-le. Sš. P. 674.

Rez, rzi (dle Kost), f, místy v obecné
mluvě: rez, u, m. Jg., Mkl., Šb. Na mor.
Zlínsku: zerz. Krt. Koř. rbd (růd), sr. rudý;
příp. -jb, aerugo, rubigo. Mkl. B. 78., 81.
R. železa, jest hydrát kysličníku železitého
(Fe₂ O₃ 2HO). Vz Šfk. 235. Der Rost, R. na
železe, od železa, železná; rez mědi, na

mědi, měděná, D., V., vz KP. IV. 696., na
mosazi. V. Železo rzí se hloze. Kom. R. se
železa chytá. R. železo žere. D. Rzí pojíti
(rzivěti), D., rzí pošlý. V. Měď ta rzí jest
zašlá. Br. Chytil se toho rez. Jel. Rez ze
železa pilník stírá. Pk. Kterak železo rzi
zbavujeme? vz Prm. 1878. č. 3., III. č. 19.
Vz Železo, Rezavění. — Přenes. Těch vloh,
které rezem postrádaly dlouhým, síla mizí.
Sš. II. 325. (Hý.). Co činí píla rzavému že-
lezu a cep zrnu, to činí pokušení dobrému
člověku: že rez z něho hřiechu vyrazí a
z plevy ku požitku jako zrno a oznámí tě,
jaký jsi byl pode rzí a pod plevú. Hus. I.
350. — R. na rostlinách choroba jest vysky-
tující se jako hrbolky, které svým časem
pukají a prášek žlutý vydávají: ruda, manna,
náměl, cf. snét, der Rost, Mehlthau, Brand.
Rostl. R. obilná, smradlavá, sněžná, Jg., na
révách. Všecky štěpy tvé a obilé země tvé
r. zahubí. Hus. I. 56. Pakli by hlad vnikl
v zemi neb rez neb kobylky neb chrústi. BO.
R. spadne. Bj. R, bělostný, dříšťalový, obilný,
pryšcový. Čl. 85., 185., Schd. II. 257. Vz
Bezy v S. N., KP. III. 249. — R. v hor-
nictví jistá země ve vodě rozpuštěná, jiná
tělesa korou potahující. Jg. — R,, a, m. =
urvalec. Ros.

Řez, říz, u, ni., říznutí, das Schneiden,
der Schnitt. Ř. pilou: tér; obilí: žen. Šp.
Dříví na dva řezy řezati. Jd., Zkr. Jedním
řezem to udělal. Ros. Ujížděli jsme řízem
(v jednom). Sych. R. do řízu, über Hals
und Kopf. Zlob. Kládu zavésti na nový řez
(na pile). Vys. 6, (při amputaci): a) kruhový
n. Celsův, b) laločný, c) dutý, nálevkový,
kuželový. S. N. Ř. císařský, vyříznutí dí-
těte ze života matčina, der Kaiserschnitt.
Rez (řezání) vína, Us. Řez na hlavu, Kopt-,
do úhlu, Winkel-, na ramena, Schenkelschnitt.
Šk. R. vína na vinici za zelena; ř. vína na
babku (bez kolínek, s kolínky a na oblouk,
s obloukem v zemi vedeným), na způsob
vějíře, tří-, čtyřramený. Dumek. — Ř., zabí-
jena dobytka, das Schlachten. Ř. dělati. D.
— Řezy n. sečky kuželové (v geometrii), Kegel-
schnitt. Sedl. — Ř., vrub, liz, říznutí, Ein-
schnitt, m. Ř. na mědi, mramoru. Bern. —
Ř., místo, kde řezáno, Schnitt R, na stromě.
Bern. — Ř., ostrost, die Schneide. Ten
nůž má dobrý řez. Na Mor. -- Ř. nebo Hz
vína, piva = příjemná zakyslosť, der Schnei-
del. To víno má dobrý řez, Bern., říz (je
řízné, je samec). D. — Ř., střez. Us. u Li-
tovle. Kčr. — Ř., výprask, bití, Schläge,
Prügel. Dostaneš řezu. Na Mor. a ve Slez.
Brt., Pk., Klš., Tč. — Ř„ piliny, drtiny,
Sägespäne. Ve Slez. a na Mor. Pk., Klš.

Řezací, Schneide-li. stolice, nůž, zub,
Us., železo, D., nádobí, kolečko, Techn.,
kružidlo, Hk., plocha, Dch., stroj. Vz KP.
IV. 291.

Řezačky — řezací. Mor. li. lavička. Zlob.

Řezáč, řezač, e, m., der Schneider,
Schnitzer. V. Ř. vinice, V., slámy, řezanky
(na Slov. sečkář), Us.; ř. obrazů, V., forem,
D., písmen. Víd. list. — Ř., pilař, der Säger.
D. — Ř., truhlářský nůž, der Schnitzer.
Kom. Ř, s Rukovětí. Skv.