Řezáček, čku, m., na péra nožíček, Feder-
messer, n. Kom. — R., řezací zub, kusák, der
Schneidezahn. D. — Ř., na Slov. řezavka,
die Harnstrenge. Plk. — Ř., řízné pivo, sa-
mec. Světz. Vz Řezák.

Řezačka, y, f., rezací stolice, smrkalka,
die Strohschneide, Futterbank, der Schneide-
stock, die Futterschneidmaschine, f. Německá
ř., der Schwabenstock. D. Ř. sirkařská, Zünd-
hölzchenschneidmaschine. Skv., na rákos, der
Rohrschneider. Šp. Vz Řezaň. — Ř. = ře-
zání, rvačka. Byla to ř. v hospodě. Ft.

Řezadelník, a, m., der Schneidewerk-
zeugsarbeiter. Šm.

Řezadlo, a, n., das Schneidewerkzeug,
der Grabstichel. Ř. zlatníkovo. Plk. Ř, na
mandle (v jícnu); ř. jícnové (pharyngotom),
vz Nástroj k operacím v ústech; ř. Čermá-
kovo na polypy, vz Nástroj na prohledávání
hrtán u. Cn.

1. Řezák, a, m., řezbář, der Schnitzer,
Bildhauer. 1348. — Ř., řezáč, kdo řeže slámu
atd., der Strohschneider. Bern. — Tk. II.
547.

2. Řezák, u, m., řezáček, čku, m., nůž
k řezání, das Schneidemesser. V. Ř. nárožný,
der Schlagschnitzer. Šp. Ř. s násadou (dlouhou
n. krátkou), der Schnitzer mit Heft. Skv.
Ř. bečvářský, zahradnický (žabka), mysli-
vecký, knihařský; řeznický (zabiják, habáň),
das Schlachtmesser. Řezník poráží palicí
aneb zařezuje ř-kern. Kom.

Řezan, u,m., stratiotes, die Krebsscheere,
rostl. Vz Slb. 227., Rostl. I. 271.

Řezaň, ě, f., řezací stolice na řezanku,
die Futterlade. Vz Řezačka. Us. u Bydž.

Řezančí kosa, das Strohmesser. Šm.

Řezanec, nce, m., roub k rozplození květin
uříznutý a sazený, hřízenec, Ableger, m. Us.
— Ř-ce, pl., nudle, Nudeln, Koc, D. — Ř.,
kleštěnec, ku př. kůň (valach), vůl, der Ver-
schnittene, Schnittling, Kastrat. — Jg. Vz
Řezanka.

Řezání, n., vz Řezati, das Schneiden. Ř,
vína. Nech, synečku, nech řezání. Sš. P. 425.
— Ř. v životě. Ř. moče (dysuria). Ras. —
Ř. zoubkův (u dětí), vlčků, das Zahnen. V.

Řezanice, e. f., něco řezaného, das Zu-
sammengeschnittene. Vezmi muškát, zázvor
atd., udělej si ř-ci a jez ráno. V. — Ř., ře-
zanka. Ja. — R., řezaná svině, nunvice,
miška, Borg, die Mumme, Nonne, Gelte, das
Sauschwein. D. — Ř., pranice, Schlägerei, f.
To tam byla ř.! — Ř., tlí/stá ženská. U Stra-
konic. Slm.

Řezanina, y, f., = řezanka. D. — Ř.,
řezba, das Schneiden. Slov. — Ř. = něco
řezaného, vz Řezanice.

Řezanka, y, f., řezaná sláma, sekanina.
na Mor. sečka, sekanka, der Häckerling, die
Siede. D., Pt. Ř. ke krmení dobytka hově-
zího v zimě slouží. Us. Má v hlavě řezanku
(vz Hloupý). Jg., Č., Lb. Míchá řeč jako
ř-ku. Vz S. N. — Ř., řezačka, die Futter-
schneidmaschine. U Kroměř. Bkř. — Ř-ky
nudle, na Slov. Jv. Vz Řezanec.

Řezankář, e, m., kdo řezanku dělá n.
prodává, der Siedemann. Us. Jg.

Řezaný, řezán, a, o, geschnitten. Ř. ce-
dule, vz Cedule; střevíc, obraz. V. Ř. dříví,
drahé kameny. Us. Dch. — R., kleštěmi,
verschnitten, kastrirt. Ř. kohout (kapoun),
Ros., beran (skopec), kozel (košut), Kom.,
svině, (miška, nunvice), kanec, V., kůň (va-
lach). Vz Rezanec. Z kance na staro řeza-
ného, žida křtěného, vlka doma chovaného,
přítele třikrát mířeného, z řídka z toho bývá
co dobrého. Prov. Jg. —

Řezárna, y, f., sousek, die Siede-, Stroh-
schneide-, Häckselkammer. Ros.

Řezatebný, řezán býti mohoucí, was zu
schneiden ist, nové. Techn. I. 114.

Řezatelný = řezatebný, schneidbar. Hmota
snadno ř. Ssav.

Řezati, řezám a řeži (řežu), eš, e, atd.,
al, án, ání; říznouti, znul a zl, ut, utí; ře-
závati, vz Mazati. Ř. = ostrým býti, scharf
sein; řezáním odděliti, schneiden, zu-, durch-,
abschneiden; klestiti (plodicí údy odníti),
verschNeiden, kastriren; zabíjeti, todt ste-
chen, tödten; rýti, schneiden, schnitzen; bo-
leti jako by řezal, schneiden, wehe thun;
něco hbitě dělati, fetzen, flink machen; bíti,
pelzen, wamsen, zwiebeln, wichsen, prügeln.
Jg. Na Moř. ř. = sekati. Mtl. Vz Ř. se. Strsl.
rêzati (secare). Mkl. B. 454. Lit. réžiu, rêžti
vedlé iterat. raižíti. Mkl. aL. 58. — abs.
Ten nůž dobře řeže (jest ostrý). D. Vítr
řeže (jest ostrý). Us. Pila řeže. Us. Žíla
(pramen rudy) řeže = jde. Vys. Jednou řež,
dvakrát měř. Us. Té. Dycky mně má milá
slibovala, žeby mi půl srdca darovala, řezat
chtěla, nůž neměla, chtěl jsem jí ho podat,
už nechtěla. Sš. P. 662. — co, koho. Taš-
káři měšce řeží. Kom., V. Šaty šijú, vlasy
řežú, kabát oblékajú; Drobno sečku řežte,
koně dobře češte; Ř, sekaninu (řezanku).
Sš. P. 216., 756., 766. Ř. chléb, lépe: krájeti.
Km. Uši a nosy jim řezáchu. Dal. 116. Řež ho
= udeř. Na Mor. Brt. Sečku řežu to ko-
ničkóm na večeru. Sš. P. Ř. dříví, špalky,
Kom., péra, Us., slámu, Ros., vinici. V., Br.
Ř. koně, býka, vepře (klestiti); telata a be-
ránky (zabíjeti), krky; obrazy (rýti). Us. To
víno hrdlo řeže (je ostré, špatné). Bern. Ř.
housle (hbitě hráti), poklony. D. Ř. pána
(na pána si hráti). Us. Klš. Ř. někomu kuru,
vz Kura. Ř. koho (bíti; podskočiti, ohnouti),
peníze (vydělávati). D. — co čím: dříví,
péra nožem, Us., sklo šmerglem, Kom., klády
pilou, V., slámu řezačkou. Nožem se krájí
anebo řeže, nůžkami se stříhá. Dch. Řež vala-
chem (smyčcem) berana (struny), budem skákat
do rána. Er. P. 18. Jak by mně ho (srdce)
řezal nožem lebo pilú; Dám si ř. srdce pilou.
Sš. P. 347, 659. Říznouti koho rákoskou. Us.

— co podlé čeho. D. Protož řezáchu se
vedlé obyčeje svého noži a kopíčky, až sú
se zkrvavili. Hus. I. 290. — co na co:
dříví na prkna. V. — jak: maso na kříž
ř. Lk. Ostřice dívku ubohou břitvami řeže
do nohou. Er. Po kúsku je řezali. Hus. I.353.

— (co) kde: maso na stole. Us. Ř. na
houslích (hbitě hráti = housle). Us. Ř. v dřevě,
v kameně. Us. Řeže mne v břiše, v životě
(ujímá). Těsný kabát řeže pod paží. Jd. —
kam: do suku. Sych. Ř. někoho do prstu,