V prst. Us. Říznút koho po hlavě — udeřiti,
hauen. Na Mor. Brt. — co, komu: nohu,
ruku, mandle, Us., poklony. Šm. Bába dětem
pupky řeže. V. — se, sich schneiden, sich
prellen, sich schlagen; zahnen. Ten se řízl
(ranil; 2. ošidil). Us. Zuby se řeží (klubají).
Us. Ti se řezali (bili, prali). Jg., Rk. — se
čím kam. Řízl se nožem do prstu. Sych.
— Sebou říznouti — padnouti nerůzně, hin-
schmeissen. D.

Řezátko, a, n, das Schneidewerkzeug.

Vz Řezadlo. Ř. na ječmen (aby dobrota zrna
se vyšetřila). Cn.

Rezavění, n., okysličení kovů na vlhkém
vzduchu nebo ve vodě, das Rosten. Vz S. N.

Rezavěti, ěl, ění, rzeti, rosten. Strsl.
ibždavéti (vubigine infici). Mkl. B. 431. —
čím: ležením ve vlhku. Us. Vz Rezivěti.

Řezavka, y, f., řezání v měéchýři, strou-
harka, obtížné močení, na Slov. řezák, dys-
nria, stranguria, ischuria, die Harnstrenge,
Harnwinde, Harnverstopťung. D., V. Ř, ka-
mene začátek jest. Kom. V nemoc ř-ky
upadl. Koc. Brotanová voda zahání řezavku.
ČJern. Když mladé pivo pije, dostane ř-ku.
Na Ostrav. Tč. Vz S. N. — Ř., řezání v ži-
votě, v břiše, das Bauchgrimmen D.

Rezavosť, i, f., rzirost, die Rostigkeit,
Ros.

Rezavosť, i, f., die Schneidigkeit. Us. Hý.

Rezavý, rostig. R. železo. Dch. Vz Rzivý.

Rezavý, ostrý, břitký, schneidend, schnei-
dig, scharf. V. Přens. Ř. vítr, D., zármu-
tek Dch.

Řezba, y, f., od řez-ati, příp. -ba. Mkl.
B. 215. Ř,, řezání, das Schneiden. Ř. na vi-
nici. l558. Jak se révy z jara ořezávají,
o tom vz Čk. 158., Podlom. — Ř., řezání
obrazů, květů ze dřeva atd., die Schnit-
zerei, das Schnitzen, Schnitzwerk. Ř. vy-
puklá, polovypuklá. Ml. Vz Relief. Ř. forem.
Mus. Rezbu dělati. D. — Ř., pranice, die
Schlägerei. To byla ř.! Vedli s ním takovou
řezbu (řezali, mydlili, bili ho). U Rychn.
Msk.

Řezbář, e, m., v obec mluvě: řežbář, der
Holz-, Bildschnitzer. Kom. J. 304.

Řezbařiti, il, ení, řezbářem býti, ein
Schnitzer, Bildhauer sein. Bern.

Řezbářka, y, f., die Bildschnitzerin. Us.

Jg.

Řezbárna, y, f., die Werkstatt eines Bild-
hauers. Jg.
Řezbařovati = řezbařiti. Slov.
Řezbářský, Schnitzer-, Bildhauer-. Ř.

mistr, tovaryš, Us., umění, dílo. Nz.

Řezbářství, n., sochařství, v užším smyslu j
onen druh tohoto umění, při němž se užívá |
nožíku místo dláta a kladiva při pracích ve j
dřevě, ve slonové kosti a p. Vz S. N., KP. j
III. 330. Die Bildhauerei, Schnitzkunst.

Řezbina, y, f. = řezba.

Řezbovaný, geschnitzt. Ř. strop, Ros., j
nádoba. Víd. list. Ta stěna ozdobila se ř-nými
a pozlacenými věnci a obrazy. Na Mor. Tč.

Řezbovati, obrazy ze dřeva atd. dělati,
schnitzeln, schneiden, schnitzen. Ros.

Řezec, zce, m. Ř. forem, der Formschnei-
der, V., vinice. 1558.

Řezectví, n., řezecké umění, die Model-
stecherei, Formschneidekunst. Techn. III.
375.

Rezeda, vz Reseda.

Rezek, zka, m., zrzek, der Rothkopf. D.
— R., rezavý pes. Hos. — R., zku, m., hry-
zek, hryzec, houba, der Röthling. Us.

Řezek, zku, m., sířičník mědnatý, der
Kupferglanz, Min. 179., mědileštěn. Šfk. 324.

Rezekvítek, tku, m., veronica chamaedrys.
FB. 58., Čl. Kv. 240.

Rezenec, nce, m., rozvod, hřízenec, der
Ableger. Vz Řezanec.

Rezenirovati m.: raisonovati. U Olom.

Řezenský, vz Řezno.

Rezetka, y, f., vz Reseda.

Řeziměšek, vz Řežiměšek.

Rezina, y, f., rez, rezovatosf, der Rost,
die, Rostigkeit,

Řeziny, pl., f., na vých. Mor. = drtiny,
opilky, Sägespäne. R-ny žere a desky sere.
Ve Slez. Tč.

Režiště, ě, n., u bednářů, das Schneide-
loch. Šm.

Rezivěti, ěl, ění rzivěti, rzeti, rezavěti,
rosten. — kde. Železo ve vodě a na vzduchu
reziví. Pt.

Řezivo, a, n.. řezací nástroj, Schneide-
werkzeug, n. — Ř., ostří, die Schneide. Ten
nůž má dobré řezivo. Koll.

Rezivosť, rezivý, vz Rzivosf, Rzivý.

Řezka, y, f., der Ritz.

Rezko, z rezka, hbitě, rasch. Slov. Z rezka
vyskočiti. Koll., Hdk.

Řezkosť, i, f., čilosť, čerstvosť, die Leb-
haftigkeit, Od rovníku k severu r. a živosť
krajin ubývá. Rostl. 1.18. — Ř., obratnost,
die Beweglichkeit, Gelenkigkeit. Bern. —
R., studenosi, zimnost, die Kühle. Bern. —
Ř., řez, die Schneide. Bern.

Řezkov, a, m., Reschen, ves v Olomoučtě.

Řezký, řezek, řezka, o. Ř, čerstvý, čilý,
frisch, munter, lebhaft, Rostl. Ř, mládenec,
Koll., chlapec. Na Ostrav. Tč. — Ř., obratný,
lehký, beweglich, hurtig, flink, behend, schnell.
Bern. Mluvení přeskočná a ř-ká. Sš. Ž. Ř. —
Ř., studený, zimný, frisch, kühl. R, voda.
Je řezk venku. Bern. — Ř., říz mající,
schneidig. Ř, víno. Bern.

Rezlík, rezlíu, u, m., eine Art Wein-
trauben. Šm. Vz Réva.

Řeznec, ence, m. = Řezňan, Vz Řezno.

Řeznice, e, řezníčka, y, f., die Fleisch-
hauerin. — Ř. = jatky, die Schlachtbank.
Vus.

Řeznický, Metzger-, Schlächter-. Ř. pes,
cech, D., váha, Us., krámy (masné), sekera,
Ros., řezák. Kom.

Řeznictví, řeznictvo (Aqu.), a, n. Kom.
J. 3(5. Ř. jest řemeslo opatřující domác-
nostem maso hl. hovězí, skopové, telecí a
vepřové v menším množství podlé váhy. Vz
S. N. Das Fleischhauerhandwerk. Ř. pro-
vozovati (řezničiti). D.