vi, vi, rináti, rijati. Kor. ri. Mkl. B. 428.,
423., aL. 128. — se — silne téci, strömen,
heraus strömen, heraus fahren. Proud se
řine. Us Dch. — co. Obojí případ stejnou
řine nauku; oboje čtení stejný řine smysl.
Sš. L. 179., I. 58. — se jak (kudy). Voda
se i tam v patách (strouhou, proudem) ři-
nula. Hlas. Ř. se potokem (jako potok). Vz
Bohatý. Pot se mu řinul potůčkem (ne:
v potučcích). Slova ta i podlé přelohy
sedmdesátců týž smysl řinou. Sš. Sk. 104. —
kde. V jediném Kristu zdroj spásy se řine.
Sš. J. 61 (Hý.). — se kam (odkud). Voda
do domu se řinula s vrchu. Pomoc z milo-
srdných srdcí se řinula. Mus. Hustými kro-
pějemi slzy se mu ř-ly z očí. Brt. Instr. 16.
Pot se mu řine s čela. Us. Hý.

Rio, špan., řeka. Rk.

Riola, y, f., rýha, die Riole (tiefe Furche).
Sr. Rigol.

Riolith, u, m., stříbrovec klenčový. S. N.

Říp, u, m., hora vůbec, Berg, m. — Ř.,
u, m., Georgsberg, osamotnělá hora čedičová
u Roudnice. Vz více v S. N., Tk. I. 623.
Proto tej hoře Říp převzděchu. Dal. 7. Říp
má čepici (Wolkenhaube; bude pršeti). Us.
Dch. Ř. sám o sobě v čirých a rovných polích
vzhůru povstává. V. — Řipský.

Řípa, y, f., die Rübe. Ř. krmná, červená,
kravská, salátová. Dch. Řípu klestiti, oře-
závati, cetlovati (krájeti), kroužiti. Šp. Ř.
kohoutovatí (ve sklepě vyráží), se vyšeptala.
Šp.Ostatně vz Řepa.

Řípanec, nce, m., vdolek řípou naditý,
ein Rübenkuchen.

Řípaný, vz Rapavý.

Řípce, dle Budějovice, Řipetz, ves u Ve-
selí. PL.

Řipec, pce, m., vrch u Lužan (u Přeštic).
Pm.

Ripidolith, u, m., slída klenčová. Vz S. N.

Ripna = žebro (v klenbě). Us. zednický.

Řípov, a, m., něm. Řipow, ves u Třebíče.
PL.

Rips, u, m., látka vlněná, bavlněná n.
hedvábná proužkovaná. Vz S. N.

Řipsko, a, n., ves u Kr. Hradce.

Řiřuzec-, zce, Řiřuřep, u, m., hora Tří-
stoličná v Šumavě. S. N.

Řísa, y, f. = řása. Mor.

Risconto, a, n., placení poukázkou n.
cizí směnkou. Vz S. N.

Risenberk, Ryžmberk, a, m., Riesenburg,
hrad a ves v Plzeňsku. Tk. IV. 789., S. N.

Risenburk, a, m., ves v Náchodsku, v Le-
decku. Vz S. N.

Risiko, z it., fr. risque, odvaha, odváž-
livosť ujma, nebezpečí (při posýlkách), das
Wagniss, Wagstück, die Gefahr.

Řiska, y, f., lépe: ryzka, kůň rysý, Fuchs,
m. Aqu.

Řískati, komu = láti, aushunzen. D.

Riskovati, odvážiti, vsaditi, wagen, aufs
Spiel setzen. Rk.

Řísnice, Řisnitz, ves u Pacova.

Řísnosť, i, f., řásnost, volnost, die Weite,
Faltigkeit. Mor.

Řísný, řásný, volný, faltig, weit. Ř. kabát.
Na Mor.

Řisuty, dle Dolany, ves u Teplice, Ris-
sutt. Vz S. N., Tk. II. 468., III. 658., IV. 739.

Říšák, říšan atd., vz Říšník.

Říše, e, f., o původu vz Mz. 294. — Ř.
v přírodopise značí nejvyšší třídy, v něž
tělesa přirozená se dělí: živočíšstvo, rost-
linstvo a nerostectvo. V systematice pří-
rodopisné definuje se ř. jakožto souhrn tříd,
v něž se dělí živočíšstvo, rostlinstvo a ne-
rostectvo. Reich, n. S. N. — Ř. ve vědě
státní v nejširším smyslu jest soubor všech
zemí, které mají v čele společného panov-
níka, rus. država; obyč. slove říší stát ne-
příliš malý, v jehož čele stojí kníže s mocí
neobmezenou a který činí celek ústroj ně
dosti spojitý, das Reich. Vz S. N. Zastupitel,
posloupnost', dědic, rozmnožitel, převrácení
říše. Jg. Ř. francouzská, římská, rakouská,
ruská, německá atd. Jest rodič z říše (ně-
mecké). Us. Šel do říše (do Němec). Us.
u J. Hradce. Vlk. — Ř. křesťanská, po-
hanská, V., nebeská, Ros., mrtvých. D. Ř.
duchová, nebeská; počátek, základ, osnova
ř-e; Ježíš počal říši na světě zarážeti; Ne-
přihlásilo se jich mnoho k té duchovní řiši;
Ř. zloduchova se již rušila; Den obnovy
říše; Obnovena byla ř. Davidova v Kristu;
Svrchovaný účel říše nového Davida jest.
Sš. L. 147., J. 235., 64., I. 9. Sk. 59., 180.
Čeká jie všechna řieše nebeská čeleď, božie,
andělé i všichni svatí. Hus. III. 127. — Ř.,
obec, sbor, die Gemeinde. Br., St, skl. — Ř.
nová, dle Šb. lépe: Hříše nová, Neu-Rcusch,
městys v Jihlavsku. Vz S. N. — Ř. stará,
Alt-Reusch, tamtéž. Vz S. N.

Říšice = říčice. Us. Chmela.

Říšní, Reichs-.

Říšník, říšák, říšan,„říšanín, říšňan,

a, m., der Reichsbürger. Šm.

Říšný, kdo má mnoho dluhů. Už je ř., už
mu neposýlají pivo. Us. ve Kvasinách.

Říšskohraběcí, reichsgräflich. Šm.

Říšskoknížecí, reichsfürstlich. Ř. titul,
dôstojnosť. Šm.

Říšskostavovský, reichsständisch.

Říšský, co se týká říše, Reichs-. Ř. sněm,
V., tolar, Kom., výpověď, klatba, D., úředník,
Martim., archiv, hory, báně, erb, hospo-
dářství, korunní statek, manství, země, mi-
nisterstvo, moc, listovna, občan, občanství,
pečeť, poklad, potřeba, stavba, úřad, ústav,
úvěr, věc n. záležitosť, zastupitelstvo, zákon-
ník, právo, vláda, J. tr., daně, delegace,
dluh, finance, fond, kancelář, pokladnice,
rozpočet, Šp., baroni, hrabata, jablko, kle-
noty, knížata, města, rada, rytířstvo, soud,
spravcové (Reichsverweser), stavové, ústava,
vesnice, vojsko, zákony, silnice. Vz S. N.

Říšství, n. = říše, zastr.

1. Řiště, Hřiště, něm. Rischt, ves u Blatné.
PL.

2. Řiště, ě, n., strniště. Us. v Krkonš.
Světz.

Řiť, i, řitka, y, řitička, y, f., zadek, zadní
část něčeho, na př. snopu, spodní čásť, kde