76,

Robe (fr., rob), dlouhý svrchní oděv,
Schleppkleid, n. Rk. Vz Řiza.

Robě, čte, robátko, a, n., na Mor. též
Wi.be. Příp. -et. Mkl. B. 193. = dítě, děťátko.
V. Pl. robata. Bj. Kind, n. Matka kájecí
mlékem robě slabomocné. Krok. Aniž se
slituje nad robátkem. Hus. I. 57. Mužie bez
žen a bez robat. BO. — R., pacholík, chla-
pec, Knabe, m. Konšelé ustavichu právo,
aby žádné robie nechodilo do rady. O 4 stež.
et, 1505. Nechajte, ať robátka jdú ke mně.
ZN. Mám robátka malá. BO.

Robeč, bče, m., něm. Hrobitsch, ves u
Úště; 2. něm. Robitz, ves u Čes. Lípy. PL.,
Tk. III 35.

Robenec, nce, robenek, nka, m. (zastr.),
kdo počíná dělati a pracovati, angehender
Arbeiter. — R., výrostek, pacholík, der
Knabe, Junge, Jüngling. Ros. Pokud r-ci
milujete dětinstvo. R-nec domyslný biech
tehdy. BO. Ale ty otěž, číť jest syn r. (puer)
tento. Bj. Robenček tento. ZN. Odešel se
dvěma robencoma. GR. — Martim., Lom.,
Pulk., NB. Tč., Pč. 47., Půh. II. 250., Sš.
P. 11., Pass. 919., 384., Arch. I. 184.

Robení, n., das Arbeiten.

Robenie, druh akacie. Slov. Hdk.

Robenina, y, f., das Fabrikat. Jg.

Robenství, n. = dětinství, die Kindheit,
zastr. Ryt. kř.

Robětcí = roběcí, Kindes-. R. jazyk (in-
fantium). BO.

RobičЪna, y, f., strsl., serva, otrokyně,
příp. -bna. Mkl. B. 153.

Robich a, m. = robenec. Šm.

Robin, a, o == ženin, dem Eheweib ge-
hörig. To je robin statek. Mor., slez., slov.
Tč.

Robině, ě, f. = otrokyně, die Sklavin.
Hlč.

Robinsonada, y, f., román líčící příběhy
Robinsonovy. Vz S. N.

Robisko, a, n., der Bau. Šp. — R., ve-
liká roba. Zlob.

Robíšek, ška, m., chlapeček, das Knäb-
lein, zastr. Pass. 147. 2.

Robitel, e, m. = hotovitel, der Anfertiger.

Robiti, rob, robě (íc), il, en, ení; robí-
vati; ráběti — pracovati, dělati, arbeiten,
machen.Vz Rab. Cf. lat. laborare. — abs. Jak
kdo robí, tak se mu vodí. Koll. Každý jako
robi, tak má. Bern. Neráda prý robíš, pěkně
sobě chodíš; Nebudu já robit, jako sem ro-
bíval, co bych já za svú milú frajery vo-
díval ; Ona je mladá, aby robila. Sš. P. 95.,
287., 475. Robí, dobre sa nepretrhne; Ako
robíme, tak se máme; Kto nerobí, nech
nejie. Mt. S. Ráno vstaň a rob a jsi dobrý
chlop. Slez. Tč. — co. Co to robíš V Ros.
Křik r. Us. R. šindel (dělati). Na Ostrav.
Tč. Když prší a slunce svítí, čarodějnice
máslo robí. Ve Slez. Té. Po světnici chodil,
poručenství robil; Co tam bude robié? A co
bys to má milá to peklo robila, za jiného
bys išla a mia bys lúbila. Sš. P. 154., 511.,
797. — (co) komu. Někomu dobře, zle r.
Bern. R. radosť někomu. Jg. Kto nepodrobí
svého srdce sbožie tohoto světa, by jen
jemu robil. Št. N. 222. Nerob mojmu srdcu
vělšieho zármutku (nepůsob). P. sl. 85. R.

někomu křivdu. Slov. Ht. Sl. m. 219. —
z koho: z někoho mnoho r. — dělati; též
= si vážiti. Ze mňa chudobného posměchy
robila. Sš. P. 287. Však žel! z panen těch
si nehodně lidé mnozí nevěstky jen robí.
Sš. Bs. 170. (Hý.). — v čem. Jest spraved-
livé ne vždy r. v tělesné práci, ale někdy
odpočinúti. Št. N. 296. — koho v co —
potlačovati, porobovati, li. koho v službu. Št.
— kde. R. v roli = orati, r. na pólu =
pracovati na poli. U Opav. Klš. Sedlák
dycky v roli robí. Sš. P. 482. Který má co
doma robit, toho doma třeba. Sš. P. 574.
Rob hnízdečko při dolině, při zelenej bu-
kovině. Sš. P. 698. Robí ale gazda v hnoji,
s jeho statkem dobře stojí. Tč. — nač: na
peníze. Vz Kopec. — jak. Když dobytče
přílišně robí, viece než nájem platí. Hus. I.
217 Na svoju ruku robí (samostatně hospo-
daří). Mt. S. Robila jsem ti po vůli. Sš. P.
350. R-la som po svej chuci n. vóli (co jsem
chtěla). P. sl. 25. R-la tvář jako po kyse-
lém zelí. Ehr. Ten kdo pilně nerobí, svého
statku nezdobí a se druhým podrobí. Slez.
Tč. Robte roby pilně, zůstanete silné. Slez.
Tč.
Robiznice, e, f. = roba, zastr. Mra. Exod.

21.

Robka, y, í., panenka, ženská postavy

malé, vz Roba. Klš., Tč., Kos. Ol. 1. 16.

Róblík, vz Roublík, Baně.

Roblín, a, m., něm. Rubrin. R. horní,
ves u Zbraslavi. R. dolní, ves u Berouna.
PL., Tk. I. 440., II. 547.

Robnice, e, ť., na Slov. = dílna, die
Werkstätte. Bern.

Robnouti, bnul a bl, ut, utí = uhoditi,
schlagen, stossen. — koho čím. Us.

Robný = nevolný, sklavisch. Kat. 1630.

Robota, y, f., od slov. rob = servus,
mancipium; strč. rob v parob. Ht. Cf. Ar-
beit. Strsl. rabota, příp. -ta, servitus. Mkl.
B. 163., 165. Vz Rab, Rob, Gl. 296. — R.,
dílo, práce, Arbeit, f. V. Posud na Mor. a
Slov. Vybíral odtud úroky a jiné daně a
r-ty bezpravně. Půh. II. 95. Služebná dě-
večka na robotu chodí. Sš. P. 497. Pilni
jsú trhóv, robot na poli, jimiž zbohatěti žá-
dají. Hus. I. 122. To dievča je do r-ty ako
osa. Mt. S. Kde jeden čihi a druhý hota, tam
nebývá dobrá r-ta. Mt. S. U kohos svú r-tu
nalezl, k tomu hleď. NB. Té. Vodu hrabala,
piesok viazala, od tej r-ty tři dni ležela.
Koll. I. 339. Jíti, dáti se do roboty. Jaká
r., taková odplata. Ruka bez roboty upadne
do psoty. Bez ochoty zlé roboty. Koll. Ně-
komu robotu dáti (práci, zaměstnání). Ko-
hout lidí ku práci a robotě denní budí. Rad.
zv. — R., pracné dílo, mühsame Arbeit,
Mühe, f. R-tou dělati. V. Bude s ním r-tu
míti (dosti co činiti). Ros. Sobota kněžská ro-
bota. Us. Podrobili jsme již své syny i dcery
své v robotu a ze dcer mých jsú čeledi
(famulae). BO. Už toho, má milá, do roboty
(dosť). P. sl. 274. R-ty klopoty. Km. Po
různých r-tách choditi. Na Ostrav. Tč. Co
jste vy tú robotěnkú zedráni; Na robotu
kážó, chleba neokážó. Sš. P. 512 , 513. Velká
r., malé tvarůžky (mzda). Pk. — R., nevol-
nictví, služebnost, die Sklaverei, Knecht-