Předchozí (81)  Strana:82  Další (83) |
|
|||
82
|
|||
|
|||
Rodácký, stammbrüderlich. Us. Dch.
Rodáctvo, a, m., Stammgebrüder. Šm.
Rodačka, y, f., rodička, rodilá, geboren,
gebürtig. Slov. Odkud jest r.? Bern. Rodák, a, m., v té zemi, v tom kraji ro-
zený, tuzemec, der Ingeborene, Landeskind, n.; téhož rodu, der Stammbruder. Šík. Milé rodáky naše mezi Cechy, Moravany a Slo- váky. Světz. Rodan, a, m., z lat. Rodanus, re. Rhône
ve Francii. S. N. Rodce, e, m. = rodič, zastr. Rozk.
Rodec, dce, m., pionites, kámen, zastr.
Aqu. Rodek, dku, m. = strop. U Sumberka
na Mor. TJ. Řodekev, kve, f. = ředkev. Na Ostrav.
Té. Rodelgar, lodelgar, u, m., lék. Vz Sal. 245.
Roděnec, nce, m. = pokrevník, der Ver-
wandte. Ziak. Rodeník, u, m., houska vánoční, der
Weihnachtstriezel. Us. u Buděj. Jg. Rodenské alpy. Vz Krč. 254., 349.
Rodič = rodič, zastr.
Rodice, vz Rodička.
Rodicí, Geburts-. R. údové, V., list, D.,
nástroje ro8tlin (samicí). Rostl. Vz Úd. Rodič (dříve rodie), e, rodiček, čka, m.
= roditel, otec, der Erzeuger, Vater, V. R., příp. -cjь. Mkl. B. 331. R. má nad dietě jako nad kus svého těla přirozené panstvie. Otčim a macecha na pastorky ne tak laskaví jsou, proto že žádný z nich rodičem není. Kom. — Rodiči n. rodičové, pl. = více ro- dičů, plures parentes; všichni, kteří jsou rodiči, kteří rodí (plodí), otcové, tatíci a matky (Chč. P. 52. b); rodiče (nora., akk. a vok.) n. rodičové, Ü, ům, ích, i = otec a Matka, die Eltern. Tvar rodiče má Mkl. za formu neživotných (dle Pláště), cf. Koně; Kts., Bž. 91. a jiní za zastaralý nominativ dualu; ostatní pády pravidelné dle Hráč. Ale někdy rodiči — rodiče. Br., Us., Hus. Vz doleji. Dvé osob rozdílného pohlaví stanou se r-či, když zplodí a porodí dítky. S. N. Dětem rodičové (V.) mnoho povo- lují. Kom. Pakliť rodiči kde scházejí. Br. Po Bohu největší dobrodinci tvoji jsou ro- diče. Us. R-či upozorňují děti své na onen den. Us. Té. Rodičové synóm hromážditi mají. Vš. II. 11. Brání mně r-če; S pánem Bohem, mí staří rodiči, s pánem Bohem buďte rodiči rozmilí; První je soužení, dyž rodičů není. Sš. P. 421., 452., 456., 504. Rodiče nerodíce, co mi po nich. Us. Kal. R-čóm kto otplatí, jenž sú dali bytnosť těla? Hus. I. 142. Rodiči, otec a mátě, jenž sú nás urodili, mají býti od nás ctěni, neb sú nás učinili, krmili a učili; R-či těla mají ctěni býti. Hus. I. 142. Od jedněch rodičů pošlí (vlastní bratří). Kom. Mezi rodiči a dětmi. V. Má rodiče na živě. Us. Děti po- slúchajte r-čóv ve všech věcech. Hus. II. 31. Rodiče vlastní, nevlastní (otčim, macecha). R-če a děti, jejich práva a povinnosti (v strč. právě), vz Rb. str. 145. — 148., 271. Strany přísloví vz: Cikánče, Dítě, Jablko, Kočka, Matka. Orel, Otec, Semeno, Sova, Starý, Syn, Šlechta, Zlý. — R., zakladatel, původce, Ur- |
heber, m. Cicero výmluvnosti římské rodič.
Jel. — R., z jednoho rodu, příbuzný, der Verwandte, cognatus, consanguineus. R. kralóv, Mojžišov. BO.Jeden z panoší bisku- pových, r. toho, jemuž byl uťal ucho Petr. ZN. Jitka učini biskupem rodiče svého (jed- noho ze svého rodu. Proch.). Dal. — R., rodilý, pošlý od někud, gebürtig. R., který se tu narodil a vychován. V. Měštěnín a r. římský. V. Jest rodič pražský, Har., z Prahy. Us. Rodič markrabství moravského. Žer. — Pozn. Rosa má tento význam za spatný, poněvadž má rodič význam aktivní a zde se užívá tohoto slova ve významu passivním. Také Brs. 154. má za starší a přesnější slova: rodilý, rozený, rodem. Vz tato slova. Rodička, y, rodiče, e (zastr.), f. == rodi-
telka, die Gebärerin, Gebärende. Bába, která při ženách rodících aneb rodičkách pracuje. V. Jsou bolesti rodičky. Kom. — R., matka, die Gebärerin, Erzeugerin, Mutter. R. boží. V. Svatorušenie, r-čky poskvrnění, panny porušenie, cizoložstvie a obecné smilstvie, každý ten hriech má své zvláštní obtieženie. Hus. I. 205. Povedu tě do domu matky sté a do pokojíku rodice své. Hus. III. 93. — R., z toho rodu pošlá, příbuzná, die Ver- wandte. Alžběta tvá rodička. ZN. Zda jmáš kterú svú rodičku nebo kterú přietelničku. St. skl. — Dal. — R., rodilá, gebürtig. Odkud jsi rodička? Vz Rodič (konec). Rodična, y, f., rodice, die Mutter. Výkl.
ps. Šal. 3. Tu porušena jest mátě tvá, tu poskvrněna jest rodična tvá; Také mátě a rodična sboru židovského jsú věčší a moc- nější z lidu židovského. Hus III. 96. Rodičný, Vater-, Mutter-, Eltern-. R. půda.
Měst. bož. Rodičobijec. rodičůbijec, jce, m., der
Elternmörder. Us. Jg. Rodičský (rodičky), rodičovský, Eltern-.
Rodičská láska, Sš.. II. 314., Aesop. Rodi- čovská povinnosť, Scip., správa. Koll. Rodidelný, die Zeugungstheile betreffend.
Krok. II. 118. Rodidle (dual) = rodičové. Ani tento
zhřešil ani rodidle jeho. Br. Jan 9. 2. Rodidlo, a, n., pl. rodidla, nástroje ro-
dicí. R. v širším smyslu souhrn všech částí pohlavních v přírodní říši úsrrojností nadané, v užším smyslu ústroje pohlavní živočíšstva. S. N. Die Zeugungswerkzeuge, Geschlechts- theile. R. mužské, vlastně plodidlo: varlata v šourku, nadvařlata, chamovod, raěchýř se- menní, pyj; ženské r. v nejužším smyslu skládá se z částí vnějších a vnitřních. Části ze- vnitřní (lůno ženské, vulva): pysky lůnové, mezi nimi rýha stydká od hrmy (mons Ve- neris) až k hrázce, dráždiček (clitoris), před- síňka; části vnitřní: pošva (vagina) v pa- nenském stavu bránicí panenskou (hymen) uzavřená, děloha (uterus), vejcevody n. va- ječníky. Vz více v S. N. Ssav. Rodilec, lce, m., der Geborene. Šm.
Rodilice, e, ť. = rodička, matka; zastr.
BO. Rodilosť, i, f., rozenosť, die Geburt. Ros.
Rodilý, rozený, eingeboren, gebürtig.
Příp. -lь. Mkl, B. 96. Jinde r. V. Domnělí se, že Chamovi a Esauovi potomci toliko |
||
|
|||
Předchozí (81)  Strana:82  Další (83) |