Rodácký, stammbrüderlich. Us. Dch.

Rodáctvo, a, m., Stammgebrüder. Šm.

Rodačka, y, f., rodička, rodilá, geboren,
gebürtig. Slov. Odkud jest r.? Bern.

Rodák, a, m., v té zemi, v tom kraji ro-
zený, tuzemec, der Ingeborene, Landeskind,
n.; téhož rodu, der Stammbruder. Šík. Milé
rodáky naše mezi Cechy, Moravany a Slo-
váky. Světz.

Rodan, a, m., z lat. Rodanus, re. Rhône
ve Francii. S. N.

Rodce, e, m. = rodič, zastr. Rozk.

Rodec, dce, m., pionites, kámen, zastr.
Aqu.

Rodek, dku, m. = strop. U Sumberka
na Mor. TJ.

Řodekev, kve, f. = ředkev. Na Ostrav.
Té.

Rodelgar, lodelgar, u, m., lék. Vz Sal. 245.

Roděnec, nce, m. = pokrevník, der Ver-
wandte. Ziak.

Rodeník, u, m., houska vánoční, der
Weihnachtstriezel. Us. u Buděj. Jg.

Rodenské alpy. Vz Krč. 254., 349.

Rodič = rodič, zastr.

Rodice, vz Rodička.

Rodicí, Geburts-. R. údové, V., list, D.,
nástroje ro8tlin (samicí). Rostl. Vz Úd.

Rodič (dříve rodie), e, rodiček, čka, m.
= roditel, otec, der Erzeuger, Vater, V. R.,
příp. -cjь. Mkl. B. 331. R. má nad dietě
jako nad kus svého těla přirozené panstvie.
Otčim a macecha na pastorky ne tak laskaví
jsou, proto že žádný z nich rodičem není.
Kom. — Rodiči n. rodičové, pl. = více ro-
dičů, plures parentes; všichni, kteří jsou
rodiči, kteří rodí (plodí), otcové, tatíci a
matky (Chč. P. 52. b); rodiče (nora., akk.
a vok.) n. rodičové, Ü, ům, ích, i = otec a
Matka, die Eltern. Tvar rodiče má Mkl. za
formu neživotných (dle Pláště), cf. Koně;
Kts., Bž. 91. a jiní za zastaralý nominativ
dualu; ostatní pády pravidelné dle Hráč.
Ale někdy rodiči — rodiče. Br., Us., Hus.
Vz doleji. Dvé osob rozdílného pohlaví
stanou se r-či, když zplodí a porodí dítky.
S. N. Dětem rodičové (V.) mnoho povo-
lují. Kom. Pakliť rodiči kde scházejí. Br.
Po Bohu největší dobrodinci tvoji jsou ro-
diče. Us. R-či upozorňují děti své na onen
den. Us. Té. Rodičové synóm hromážditi
mají. Vš. II. 11. Brání mně r-če; S pánem
Bohem, mí staří rodiči, s pánem Bohem
buďte rodiči rozmilí; První je soužení, dyž
rodičů není. Sš. P. 421., 452., 456., 504.
Rodiče nerodíce, co mi po nich. Us. Kal.
R-čóm kto otplatí, jenž sú dali bytnosť těla?
Hus. I. 142. Rodiči, otec a mátě, jenž sú
nás urodili, mají býti od nás ctěni, neb sú
nás učinili, krmili a učili; R-či těla mají
ctěni býti. Hus. I. 142. Od jedněch rodičů
pošlí (vlastní bratří). Kom. Mezi rodiči a
dětmi. V. Má rodiče na živě. Us. Děti po-
slúchajte r-čóv ve všech věcech. Hus. II. 31.
Rodiče vlastní, nevlastní (otčim, macecha).
R-če a děti, jejich práva a povinnosti (v strč.
právě), vz Rb. str. 145. — 148., 271. Strany
přísloví vz: Cikánče, Dítě, Jablko, Kočka,
Matka. Orel, Otec, Semeno, Sova, Starý, Syn,
Šlechta, Zlý. — R., zakladatel, původce, Ur-

heber, m. Cicero výmluvnosti římské rodič.
Jel. — R., z jednoho rodu, příbuzný, der
Verwandte, cognatus, consanguineus. R.
kralóv, Mojžišov. BO.Jeden z panoší bisku-
pových, r. toho, jemuž byl uťal ucho Petr.
ZN. Jitka učini biskupem rodiče svého (jed-
noho ze svého rodu. Proch.). Dal. — R.,
rodilý, pošlý od někud, gebürtig. R., který
se tu narodil a vychován. V. Měštěnín a r.
římský. V. Jest rodič pražský, Har., z Prahy.
Us. Rodič markrabství moravského. Žer. —
Pozn. Rosa má tento význam za spatný,
poněvadž má rodič význam aktivní a zde
se užívá tohoto slova ve významu passivním.
Také Brs. 154. má za starší a přesnější
slova: rodilý, rozený, rodem. Vz tato slova.

Rodička, y, rodiče, e (zastr.), f. == rodi-
telka, die Gebärerin, Gebärende. Bába, která
při ženách rodících aneb rodičkách pracuje.
V. Jsou bolesti rodičky. Kom. — R., matka,
die Gebärerin, Erzeugerin, Mutter. R. boží.
V. Svatorušenie, r-čky poskvrnění, panny
porušenie, cizoložstvie a obecné smilstvie,
každý ten hriech má své zvláštní obtieženie.
Hus. I. 205. Povedu tě do domu matky sté
a do pokojíku rodice své. Hus. III. 93. —
R., z toho rodu pošlá, příbuzná, die Ver-
wandte. Alžběta tvá rodička. ZN. Zda jmáš
kterú svú rodičku nebo kterú přietelničku.
St. skl. — Dal. — R., rodilá, gebürtig. Odkud
jsi rodička? Vz Rodič (konec).

Rodična, y, f., rodice, die Mutter. Výkl.
ps. Šal. 3. Tu porušena jest mátě tvá, tu
poskvrněna jest rodična tvá; Také mátě a
rodična sboru židovského jsú věčší a moc-
nější z lidu židovského. Hus III. 96.

Rodičný, Vater-, Mutter-, Eltern-. R. půda.
Měst. bož.

Rodičobijec. rodičůbijec, jce, m., der
Elternmörder. Us. Jg.

Rodičský (rodičky), rodičovský, Eltern-.
Rodičská láska, Sš.. II. 314., Aesop. Rodi-
čovská povinnosť, Scip., správa. Koll.

Rodidelný, die Zeugungstheile betreffend.
Krok. II. 118.

Rodidle (dual) = rodičové. Ani tento
zhřešil ani rodidle jeho. Br. Jan 9. 2.

Rodidlo, a, n., pl. rodidla, nástroje ro-
dicí. R. v širším smyslu souhrn všech částí
pohlavních v přírodní říši úsrrojností nadané,
v užším smyslu ústroje pohlavní živočíšstva.
S. N. Die Zeugungswerkzeuge, Geschlechts-
theile. R. mužské, vlastně plodidlo: varlata
v šourku, nadvařlata, chamovod, raěchýř se-
menní, pyj; ženské r. v nejužším smyslu skládá
se z částí vnějších a vnitřních. Části ze-
vnitřní (lůno ženské, vulva): pysky lůnové,
mezi nimi rýha stydká od hrmy (mons Ve-
neris) až k hrázce, dráždiček (clitoris), před-
síňka; části vnitřní: pošva (vagina) v pa-
nenském stavu bránicí panenskou (hymen)
uzavřená, děloha (uterus), vejcevody n. va-
ječníky. Vz více v S. N. Ssav.

Rodilec, lce, m., der Geborene. Šm.

Rodilice, e, ť. = rodička, matka; zastr.
BO.

Rodilosť, i, f., rozenosť, die Geburt. Ros.

Rodilý, rozený, eingeboren, gebürtig.
Příp. -lь. Mkl, B. 96. Jinde r. V. Domnělí
se, že Chamovi a Esauovi potomci toliko



	82

	Rodácký, stammbrüderlich. Us. Dch. Rodáctvo, a, m., Stammgebrüder. Šm. Rodačka, y, f., rodička, rodilá, geboren, gebürtig. Slov. Odkud jest r.? Bern. Rodák, a, m., v té zemi, v tom kraji ro- zený, tuzemec, der Ingeborene, Landeskind, n.; téhož rodu, der Stammbruder. Šík. Milé rodáky naše mezi Cechy, Moravany a Slo- váky. Světz. Rodan, a, m., z lat. Rodanus, re. Rhône ve Francii. S. N. Rodce, e, m. = rodič, zastr. Rozk. Rodec, dce, m., pionites, kámen, zastr. Aqu. Rodek, dku, m. = strop. U Sumberka na Mor. TJ. Řodekev, kve, f. = ředkev. Na Ostrav. Té. Rodelgar, lodelgar, u, m., lék. Vz Sal. 245. Roděnec, nce, m. = pokrevník, der Ver- wandte. Ziak. Rodeník, u, m., houska vánoční, der Weihnachtstriezel. Us. u Buděj. Jg. Rodenské alpy. Vz Krč. 254., 349. Rodič = rodič, zastr. Rodice, vz Rodička. Rodicí, Geburts-. R. údové, V., list, D., nástroje ro8tlin (samicí). Rostl. Vz Úd. Rodič (dříve rodie), e, rodiček, čka, m. = roditel, otec, der Erzeuger, Vater, V. R., příp. -cjь. Mkl. B. 331. R. má nad dietě jako nad kus svého těla přirozené panstvie. Otčim a macecha na pastorky ne tak laskaví jsou, proto že žádný z nich rodičem není. Kom. — Rodiči n. rodičové, pl. = více ro- dičů, plures parentes; všichni, kteří jsou rodiči, kteří rodí (plodí), otcové, tatíci a matky (Chč. P. 52. b); rodiče (nora., akk. a vok.) n. rodičové, Ü, ům, ích, i = otec a Matka, die Eltern. Tvar rodiče má Mkl. za formu neživotných (dle Pláště), cf. Koně; Kts., Bž. 91. a jiní za zastaralý nominativ dualu; ostatní pády pravidelné dle Hráč. Ale někdy rodiči — rodiče. Br., Us., Hus. Vz doleji. Dvé osob rozdílného pohlaví stanou se r-či, když zplodí a porodí dítky. S. N. Dětem rodičové (V.) mnoho povo- lují. Kom. Pakliť rodiči kde scházejí. Br. Po Bohu největší dobrodinci tvoji jsou ro- diče. Us. R-či upozorňují děti své na onen den. Us. Té. Rodičové synóm hromážditi mají. Vš. II. 11. Brání mně r-če; S pánem Bohem, mí staří rodiči, s pánem Bohem buďte rodiči rozmilí; První je soužení, dyž rodičů není. Sš. P. 421., 452., 456., 504. Rodiče nerodíce, co mi po nich. Us. Kal. R-čóm kto otplatí, jenž sú dali bytnosť těla? Hus. I. 142. Rodiči, otec a mátě, jenž sú nás urodili, mají býti od nás ctěni, neb sú nás učinili, krmili a učili; R-či těla mají ctěni býti. Hus. I. 142. Od jedněch rodičů pošlí (vlastní bratří). Kom. Mezi rodiči a dětmi. V. Má rodiče na živě. Us. Děti po- slúchajte r-čóv ve všech věcech. Hus. II. 31. Rodiče vlastní, nevlastní (otčim, macecha). R-če a děti, jejich práva a povinnosti (v strč. právě), vz Rb. str. 145. — 148., 271. Strany přísloví vz: Cikánče, Dítě, Jablko, Kočka, Matka. Orel, Otec, Semeno, Sova, Starý, Syn, Šlechta, Zlý. — R., zakladatel, původce, Ur-	heber, m. Cicero výmluvnosti římské rodič. Jel. — R., z jednoho rodu, příbuzný, der Verwandte, cognatus, consanguineus. R. kralóv, Mojžišov. BO.Jeden z panoší bisku- pových, r. toho, jemuž byl uťal ucho Petr. ZN. Jitka učini biskupem rodiče svého (jed- noho ze svého rodu. Proch.). Dal. — R., rodilý, pošlý od někud, gebürtig. R., který se tu narodil a vychován. V. Měštěnín a r. římský. V. Jest rodič pražský, Har., z Prahy. Us. Rodič markrabství moravského. Žer. — Pozn. Rosa má tento význam za spatný, poněvadž má rodič význam aktivní a zde se užívá tohoto slova ve významu passivním. Také Brs. 154. má za starší a přesnější slova: rodilý, rozený, rodem. Vz tato slova. Rodička, y, rodiče, e (zastr.), f. == rodi- telka, die Gebärerin, Gebärende. Bába, která při ženách rodících aneb rodičkách pracuje. V. Jsou bolesti rodičky. Kom. — R., matka, die Gebärerin, Erzeugerin, Mutter. R. boží. V. Svatorušenie, r-čky poskvrnění, panny porušenie, cizoložstvie a obecné smilstvie, každý ten hriech má své zvláštní obtieženie. Hus. I. 205. Povedu tě do domu matky sté a do pokojíku rodice své. Hus. III. 93. — R., z toho rodu pošlá, příbuzná, die Ver- wandte. Alžběta tvá rodička. ZN. Zda jmáš kterú svú rodičku nebo kterú přietelničku. St. skl. — Dal. — R., rodilá, gebürtig. Odkud jsi rodička? Vz Rodič (konec). Rodična, y, f., rodice, die Mutter. Výkl. ps. Šal. 3. Tu porušena jest mátě tvá, tu poskvrněna jest rodična tvá; Také mátě a rodična sboru židovského jsú věčší a moc- nější z lidu židovského. Hus III. 96. Rodičný, Vater-, Mutter-, Eltern-. R. půda. Měst. bož. Rodičobijec. rodičůbijec, jce, m., der Elternmörder. Us. Jg. Rodičský (rodičky), rodičovský, Eltern-. Rodičská láska, Sš.. II. 314., Aesop. Rodi- čovská povinnosť, Scip., správa. Koll. Rodidelný, die Zeugungstheile betreffend. Krok. II. 118. Rodidle (dual) = rodičové. Ani tento zhřešil ani rodidle jeho. Br. Jan 9. 2. Rodidlo, a, n., pl. rodidla, nástroje ro- dicí. R. v širším smyslu souhrn všech částí pohlavních v přírodní říši úsrrojností nadané, v užším smyslu ústroje pohlavní živočíšstva. S. N. Die Zeugungswerkzeuge, Geschlechts- theile. R. mužské, vlastně plodidlo: varlata v šourku, nadvařlata, chamovod, raěchýř se- menní, pyj; ženské r. v nejužším smyslu skládá se z částí vnějších a vnitřních. Části ze- vnitřní (lůno ženské, vulva): pysky lůnové, mezi nimi rýha stydká od hrmy (mons Ve- neris) až k hrázce, dráždiček (clitoris), před- síňka; části vnitřní: pošva (vagina) v pa- nenském stavu bránicí panenskou (hymen) uzavřená, děloha (uterus), vejcevody n. va- ječníky. Vz více v S. N. Ssav. Rodilec, lce, m., der Geborene. Šm. Rodilice, e, ť. = rodička, matka; zastr. BO. Rodilosť, i, f., rozenosť, die Geburt. Ros. Rodilý, rozený, eingeboren, gebürtig. Příp. -lь. Mkl, B. 96. Jinde r. V. Domnělí se, že Chamovi a Esauovi potomci toliko