r-lými otroky jsou. Sš. J. 147. Morava tu
svobodu má, aby pán země byl povinen na
statky své dosazovati ouřadníky Moravce
rodilé. Žer. — kde: v zemi. J. tr. V domě,
na gruntu mém r-lý. V. — odkud: r. z Afriky,
Lom., z Prahy. Ros. Křesťané z pohanů r-lí.
Sš. I. 14.

Rodina, rodinka, y, f. = rodiče a děti,
die Familie. — R., rodiče, děti a příbuzní
s nimi bydlící. Štelc — R., souhrn všech
osob pod jednou hlavou v rodinném spolku
šijících, tedy rodiče, děti a čeleď. Mieli sami
sebe i rodinu svou totiž dítky, čeleď při-
nášeti. Štelc, Sš. II. 330. — R., dítě, plod,
das Kind. Dostal rodinu. Us. Mají-li jakou
rodinu V Ros. Nemajíce dětí (rodiny), cizí
za syny zvolují. Kom. — R., potomci, rod,
soujem všech- v postoupném- plození z týchž
rodičů pošlých., die Nachkommen. S. N., V.
R. jeho až posavad tam panuje. Ros. — R.,
z jednoho kmene zplození, das Geschlecht,
die Familie. R. boží jsme. V. R. královská.
Jel. Ta r. tak brzo nevymře. Us. Hebrejská
r. kmene benjaminského. Sš. I. 1. — R.,
příbuzenstvo, krevní přátelé; příbuzenství,
pokrevnosf, die Verwandten, Verwandtschaft.
Přítel měšec a r. pán Bůh. Prov. Není mezi
nimi žádné rodiny. Bern Ta jeho r. třema
řady stála. Sš. P. 165. Všecka slova, jichž
kmeny pocházejí přímo neb nepřímo z jed-
noho kořene a tedy vespolek jsou příbuzny,
nazýváme Rodinou. Bž. 223. Mluvil ke všie
R-ě mateře své. BO. — R., svoji (zastr.), die
Angehörigen. Juž běží ote mne moje r (apo-
štolé a učedlníci). St, skl.— R. svatá: Josef,
Marie a Ježíš. Vz S. N.

Rodinečka, y, f. = rodička, matka, die
Mutter. R-ko moja, marněs mně zhynula.
Sš. P. 505.

Rodinný, od rození, Geburts-. R. místo,
hnízdo, den. L., město, Us. — R., od rodiny,
Familien-. R. praporec, C, otec (rodiny),
svazek, majetnost' (rodiny), smlouva, statek,
J. tr., právo, vz Právo, Us., poměr, spojení,
Sš. J. 39., družstvo. Dch. Lepší je jeden
milý než všecek svět r-ný. Sš. P. 784. R.
život. Us.

Rodinov, a, m., něm. Riedweis, ves u Jindř.
Hradce. PL.

Rodiště, é, n , der Geburtsort, Us. Mlýn
podhájský u Lnář jest mým rodištěm.

Roditel, e, m. - rodič. V. — Roditelé =
rodiče. V. Buďte poslušní r-lóv svých. ZN.

Roditelka, y, roditelkyně, e, roditel-
uice, e, f. = rodička. V.

Roditeluý, Geburts-. R. místo (Geburts-
theil). Lom.

Roditelský, Eltern-, elterlich. Nrd. R.
místo, C., svazky. Novor. 1824. 82.

Roditelstvo, a, n., die Abstammung, Ge-
nealogie.

1. Roditi, roď, rodě (íc), il, zen, zení;
vodívati. plod z sebe vydávati, gebären, ;
zeugen; vynášeti, působiti, erzeugen, hervor-
bringen. — abs. Otec plodí, matka rodí.
Kom. — Pozn. Roditi jest matkám vlastní,
ploditi otcům; avšak o obojích říkáme: ro-
dičové, jako také, že spolu dítky plodí. Ros.
Rodí se tam jablka, víno. Jel. Až suchá
jabloň rodiť bude, ze starej baby mladá

bude; Jak začala střešenečka rodit, počal
sem já za děvčinú chodit; Uschla nám hru-
šečka, už nebude rodiť. Sš. P. 2G4., 385.,
469. Žena, když rodí, zamúcenie má. Hus.
II. 79. — co, koho. Matka syny a dcery
rodí. Kom. Kočka koťata, čubka štěňata
rodí. Us. To plod a užitek rodí. V. Ta
země rodí víno, obilí atd. Povolnosť přátely
rodí. Lom. Trnie a hložie bude r. země.
BO. Ani dětí tělestných obecně tací rodí,
ani v duchovenstvie dobrých skutkov plodie.
Hus. T. 194. A vrba střešeň nerodí. Sš. P.
599. Žádost, když počne, rodí hriech a hřiech,
když bude dokonán, rodí smrť. Hus. II. 89.
— se. Co by se tu mělo zlato, stříbro
rodiť. Sš. P. 522. Bláto, okurky a klevety
se tu rodí. Us. Dch. Mne v poli nesejú, já
se sama rodím, mezi mládencama apannama
chodím (láska). Sš. P. 229. — se odkud.
Z dobrých rodičův obyčejně rodí se dobré
dítky. V. Ten potok jen z přívalu se rodí.
V. Nevole z nevole se rodí. Zákon, podlé
něhož ze zla zlo se rodí. Sš. I. 30., Plk.
R. se z čeho. Chč. 447. Dým se rodí z ohně;
Skrze stred, jenž sě z rosy nebeské rodí, zna-
mená se naučenie duchovníc Hus. III. 37., 51.
Z tělestného semene rodí se člověk tělestný.
Hus. I. 204. — koho, se čím. Ale slovem
božím rodí se syn boží, člověk duchovní.
Hus. I. 204. Boži jenom mocí den se rodí
z noci. Sš. Bs. 50. Též jest o člověku, jenž
duchovně se rodí krstem; Cožkoli z slova
božího slyší, v jed zlosti obracují a proti
těm, kteří je slovem pravdy znovu rodí,
postavuji se a jim utrhují. Hus II. 234., III.
315. — se, koho k čemu. Rodím se k tomu.
Kom. Člověk k dielu rodí se a pták k létání;
Věrú a milováním s tobú sě spojil, aby ty
mi také rodila syny k královstvie otce mého;
Děti rodily ke cti a chvale Bohu. Hus. I.
299., III. 9., 203. — se komu. Neorám, ne-
seji, samo se mi rodí. Na Slov. Neořu, ne-
kopu, samo sa mi rodí, mám takú galánku,
sama za mnú chodí. Sš. P. 295. (Naučil Bóh)
zemi, aby všem rodila, plodila, Hus. 1. 216.
Holubicí slove pro plodnosť synóv, kteréž
jemu rodí. Hus III. 32. — se, co kde.
Červové v mase se rodí. Kom. Neštěstí se
v mlyně rodí; V zahradách se nerodíš. Er.
P. 471., 244. Kdyby sa ta poctivosť na
vodě (na skále) rodila, nejedna panenka by
na ňu chodila, Sš. P. 412., 498. Dokavad víra
veliká jest, vždy plodí neb rodí vyznání
v ústech. Hus. III. 155. Rodí se ti řepka
v zeli. Sš. P. 492. — se jak. R, se s bo-
lestí. Us. Také rodie-li syny zlým příkladem
a zlým přikázáním a pokrytstvím v zlosti,
tehdy také jsou otcové, rodiece je v ďáblu,
jenž jest jich otec i synóv. Hus. I. 138. Vz
Láska, Jedním způsobem se rodíme a tisí-
cerým umíráme. Č. Člověk hlavou se rodí.
Lk. Děti rodí se s tím nedostatkem. Lk. —
se v čem. Každý sě v hřieše rodí a nenie
člověk bez hřiecha. Hus. I. 293. — se skrze
co: skrze vodu. Hus. II. 233. — se od čeho.
Rodí se od otce Boha, Hus. II. 195. — se
kdy. A na tu nemoc mládě když se rodí,
z břicha se vyvale ihned kvielí. Hus. I. 293.
2. Roditi (zastr.) = chtíti, užíváme jen:
nevoditi. Vz Neroditi, 1.