Rodivý, rodící, erzeugend, gebärend. Jg.

Rodíz, a, m. =-= ostrov Rhodus, zastr.
Řodka, y, f. = řádka, das Gartenbeet.
Na Mor. Tč. Mom jo (já) řodku basaliky
a to pro ty švarné synky. Sš. P. 272.

Řodkev, kve, f., ředkev, der Rettig. Na
Ostrav. Tč.

Rodkov, a, m., něm. Rotkow, ves u By-
střice na Mor. PL.

Rodná, é, ť., ves u Ml. Vožice.

Rodník, u, m., úd rodný, das Zeugungs-
glied. A to smilstvie, ač záleží v dotýkáme
údóv rodných n. rodníkóv, však kořen má
v duši. Hus. I. 190.

Rodniny, pl., f. = narozeniny, das Ge-
burtsfest. Šm.

Rodnosť, i, f. = plodnosť, Fruchtbarkeit, f.

Rodný, plodný,.fruchtbar. V. V tom ouli
nejzdravější a nejrodnější včely bývají, okolo
něhož nejvíce bručení a zvuku. V. Ví-li
která z vás o jakém léku, jímžby rodnou
králová se stala? Ps. srb. II. 32. — nač.
Sad jsi přelahodný na plod boží rodný. Sš.
Bs. 12. — R., z téhož rodu, krevní, vlastní,
aus demselben Geschlechte, Leiblich. R. sestra.
R. syn boží, Sš. J. 203., pobratimství. Hdk.
Rodná bratry. LS. v. 8. R., str. rodьnь,
yeviY.ôq, znamená původně to, co rodu náleží,
Geburts-, Geschlechts-, Familien-. Proto rodné
knihy, libri generis; když pak r. přijalo
jiný význam (rodící, plodný), nahraz«no ve
významu germanus slovem přirozený (při-
rozený bratr); když pak slovo přirozený
podobný význam jako rodící, plodící při-
jalo, nastoupilo na místo jeho slovo vlastní
tak, že se nyní frase přirozený bratr už ne-
užívá. Bdl. Obr. (druhá) 58. Proles = rodnie,
Rozk. 89., rodné. Veleš. 146. Vz Mus. 1878.
148. (Jir.). V MV. nepravá glossa. Pa. List
náš rodný výplod sv. Pavla jest. Sš. I. 16.
— R., rodní, k rodu se vztahující, Geburts-,
Geschlechts-, Familien-. R. kniha, Ctib.,
titul, Plk., den, Bern., list, Us., rejstřík,
Dch., právo, vz Právo. — R., rodicí. R.
úd. Sal. — Ŕ. kraj = otčina, die Hei-
math. Mus. R. město Pavlovo. Sš. Sk. 115.
(Hý.). R. země, sídlo. Dch.

Rodobijce, e, m., der Feind seines Stam-
mes. Krok. I. 8.

Rodohrdý, ahnenstolz. Hanka.

Rodokmen, u, m., rodní strom, strom po-
sloupnosti (Šm.), der Geschlechts-, Stamm-
baum. R. Páně, Adamův; vedení r-nu; přede-
Vzaté ale neprovedené zničení r-nů; nej-
sličnější r-u toho uspořádání; Předložiti,
ošetřovati, chovati r.; postřehujeme tutó r.
Páně; tu horuje r. Páně. Sš. Mt. 9,, 22., 24.,
25., 26., 27. Lukáš vede r. Páně až k Adamu.
Sš. L. 3. Obrazec, urovnání obojího r-nu; r.
něčí předložiti, klásti, vystaviti, osnovati,
upraviti; V Zorobabelu se opět oba r-nové
sbíhají, avšak se opět na různo dávají; U židů
se jenom r-nu otcova vyhledávalo. Sš. L.
55., 56. (Hý.). Vz Rodovod, Strom rodní.

Rodomil a, m., der Patriot (Freund seines
Stammes). Sm.

Rodomilenství, n., die Liebe zur Familie.

Rodomontada, y, f., z fr., chvastounství,
vychloubání-se , Prahlerei, Aufschneiderei,
Rodomontade, f.

Rodopis, u, m., popis rodu, das Ge-
schlechtsregister, die Genealogie. J. tr., Sš.
Mt. 14.

Rodopisec, sce, m., der Genealogist, Ge-
schlechtsbeschreiber. Jg.

Rodopisný, genealogisch.

Rodopravec, vce, m.= rodověstník.

Rodoprávní, stammesrechtlich. Dch.

Rodopudný, ku rození pudící, zum Ge-
bären antreibend. Chtíčové rodo- a plodo-
pudní slepou pánovitostí vládnou. Sš. J. 21.

Rodopýcha, y, f., der Ahnenstolz, Adel-
stolz. Šm.

Rodopýšek, ška, m., der Ahnenstolze,
Adelstolze. Sm.

Rodopyšnosť, i, f. = rodopýcha. Šm.

Rodopyšný, ahnenstolz, adelstolz. Šm.

Rodoslov, u, m., rodokmen, die Genea-
logie. R. Kristův prírodný, nadpřírodný, meta •
fysický; mythický, příludný. Sš. J. 12., II.
372. (Hý.).

Rodosíoví, n., die Geschlechtskunde, Ge-
nealogie. J. tr. R. bylo oblíbenou vědou
Mongolů. Ani se mohou také slovy těmi
bráti r. židovská ani obyčejná člověcká o po-
chodu a rozvodu dvanáctera pokolení, ani
mystická a kabalistická o anjelech; Proč
by se takových báječných r. štítiti a va-
rovati měli; R. bohů a bohyní pohanských.
Sš. II. 299., 386. (Hý).

Rodotvorný, tvořící rod či rození, frucht-
erzeugend. Slovo to je r-né a tvororodné.
Sš. J. 240.

Rodov, a, m., něm. Rodow, ves u Smiřic.

Rodovati, rozličné druhy na jeden spo-
lečný rod přiváděti, generalisiren. Mus. XI.
177.

Rodovec, vce, m., der Stammgenosse. Rk.

Rodověstník, a, rodověštec, štce, m.,
kdo šťastný n. nešťastný rod z hvězd hadá,
der Nativitätssteller.

Rodovina, y, f., die Heimat. Sf.

Rodovod, u, m., vedení rodu, rodokmen,
der Stammbaum, die Genealogie. R. vstupný.
Sš. L. 57., Mt. 23. Tak spojen Adam druhý
s prvým a sice vstupným r-dem. Sš. L. 57.

Rodovodství, n. = rodovod.

Rodový, z rodu pošlý, jednoho rodu,
rodný. Vz Rodný. R. bratří. Reš. — R., k rodu
se vztahující, Geschlechts-. R. rozličnosť,
Marek, dědic, dům, hospodářství, leno, ma-
jetnost, manství, sídlo, statek, strom, znak,
země. J. tr. R. čísla, vz Číslo. R. jméno,
der Geschlechtname. Sš. Mr. 48. R. plural
n. jak jej jiní nazývají plural kategorie. Sš.
Ž. 86. Jména vlastní rozestupují se na jména
osobná, jako: Lumír, Záboj; rodová (pat.ro-
nymica), jako: Kublajevic, Dvořák atd. Bž.
66. Vz Jméno (I. 645. a.), S. N. VI. 166.

Rodoznak, u, m., das Wappen. Šm.

Rodozvěstí, n..= horoskop. Sml.

Roellie, e, roellka, y, f., roëllia, rostl,
zvonkovitá. Rostl.

Roemerka, y, f., roemeria, rostl. Rostl.

Roh, u, růžek, žku, m., strsl. rogь, lit.
ragas, lat. cornu, prus. ragis; sr. ragotina,
lit. ragotinê, die Lanze. Mkl. aL. 69. — Rohy
= výrostky tvrdé končité, obyčejně ohnuté
na hlavě mnohých ssavcův, das Horn. Roh
dutý, nedutý (paroh). S. N. Roh volský,