bůvolí, kravský, kozí, ovčí atd. Us. U je-
lenů, losů: parohy, také však jelení rohy.
D. Jelen krásnýma rohama hustý les pro-
ráže. Rkk. 25. Rohama trkati, bůsti, napích-
nouti, vyhoditi. Us. Beran o jednom roze.
Výb. I. 166. Vzal Kačenku na rohy a letěl
s ňú přes hóry. Sš. P. 22. Barvení rohu
hlavně při výrobě knoflíků. Vz Prm. III. č.
17. Na mně by rohy vyrostly, kdybych měla
celý den zaháleti. Us. Hk. Stuhlý (zmrzlý)
jako r. Us. Jelena rohy neobtěžují. Kom.,
Č. Čí koza, drž ji za rohy. Čí kráva, drž
se jí rohů ,i ocasu. Maje za rohy, nechvátej
za ocas (užívej příležitosti, jakou máš). Vz
Stav. Jg. Kdyby to rohy mělo (trkalo), ne-
obstálo by to před ním. Vz Mlsný. Č. Pu-
stíce za rohy úsilno za ocas chvátati. C.,
Dal. 100. Jakžkoli upustíc za rohy, nesnad-
no lapati za ocas pro rozličné příhody, Št.
Z dobytka mi rohu nezůstalo — nic. Šm.
Sprostý jako beraní roh. Vz Hloupý. C.,
Brt. Tomu hučí v rohu (stýská se mu po
děvčeti). Slov. Kd. — Rohy, s vyznamenáním
vedlejším násilí, pýchy, drzosti, odvahy, als
Symbol des Uibermuthes, Stolzes, der Keck-
heit, Vermessenheit: Bere na sebe rohy; mu-
sejí se mu ty rohy sraziti. Ros. Něco na
své rohy vzíti (důvěřiti sobě). Bern. Rohami
se někomu postaviti, opříti; nastaviti rohy.
Bern. Rohy vystrkovati. Dch. Množstvie
Čechuov přibylo žádostiví jsúce nepřátely
své zkrotiti a jim rohy srážeti. Let. 198.
Učme se od apoštolův našich (slovanských)
při věcech, jež podstaty církve se týkají,
dle výroku sv. Anselma nezmítati rohů ke
vzdorům. Sš. Mt. Předml. Od kteréhožto
času kacířstvo hrubě rohy vzalo. Peš. Prod.
V. 7. Vysýchá mu r. (Vz Prodělání). C. Má
velké rohy. Dobré bydlo má rohy. Br., Č.
Cizí chléb mívá rohy (na cizím opatření
snadno člověk zrohatí, zpýchá). Ros. Cizí
chléb mívá rohy, dokud nevstoupí černá
kráva na nohy. Rým. Rohy v čas štěstí
příliš rostou. Vz Bydlo, Chléb. Č. Narostly
mu rohy; Rohy zdvíhati, bráti (o pyšných).
Č. Jen mu rohy chybí (scházejí. O hloupém).
Č. Rohy mu spadly. Rohy někomu sraziti
(pokořiti ho). V. Sráží Bůh pyšným rohy
(ponižuje je). Br. Srazil mu rohy, aby ne-
trkal. Vz Nepřátelství. Drobet mu upilováno
rohů: Mus. Sbíti někomu roh. Rohy mu
spadly. Vz Skrocení. Já mněl, že má rohy
(když si čí nepřátelství zlehčujeme). Ros.
Nechlub se pane Rohu, pomodli se pánu
Bohu Č. M. 103. Dobře, že svině rohů nemá.
Dej svini rohy, bude trkať. Us. Dch. Zlé
krávě dává Bůh krátké rohy, příliš zlé ne-
dává žádných. Nedal pán Bůh svini rohy,
aby netrkala. Čím starší kozel, tím tvrdší
roh (neohebný; 2. tím chlipnější). Sych. Vz
Pyšný. - Rohy jelení = symbol mužův,
kterým se ženy zpronevěřují, Hörner, die
eine untreue Frau dem Manne aufsetzt. Rohy
komu na hlavu postaviti, položiti, dodati.
Rohy míti, nositi. Bern. Nasadila mu rohy.
Č. Muž chodí v rohách, žena v beranici.
Vz Smilstvo. Č. — R. jelení (pálený, mletý,
rašplovaný). Kh. Z rohu jeleního líh, olej,
sůl (jelenorožný: líh, olej, sůl). Nz. -
Rohy, vyčnívající končité částky na hlavě

rozličných živočichův, das Fühlhorn. R. plžové
(čidla). Us. — R. k troubení, pastuší n. pa-
stevský, křivý (šalmaje), Us., lesní, lovecký,
poštovský, das Horn. S. N. Na roh troubiti.
Us. R. s klapkami, das Ventilhorn; chro-
matický, původní, basový, bassettový (Bas-
setthorn, corno di bassetto). Hud. Vz KP.
II. 403. Vždy na jeden r. troubiti. Vz Stej-
nost Č. - R., nádoba, das Gefäss. R. na
olej, hojnosti, nadbytku, Us., na prach n.
prachový. S. N. — R., látka, z niž rohy
zvířecí se skládají, das Horn als Stoff. Hřeben
z rohu n. rohový. Vz Šfk. 663. — R., kopyto
(koňské atd.), die Klaue, das Horu, der Huf.
V. Plný r. koňský (neduh; dole vypouklý
r.), plochý (tenký), prchlý (vz Prchlý). Jg^-.
Koni r. v hromadu jde (když u koruny zdá
se býti noha širší než kopyto). Ja. Rozsed-
lina v rohu, rozvalina. Us. Výběrák rohu.
Vz nástroje pro dobytčí lékaře. Cn. — R.
na oku, skvrna bílá podobná nehtu na čer-
nosti oka, aigis, der Augenfleck. Sal. 18. —
R., uhel, der Winkel. V. R. stolu, domu, die
Ecke, Ros., od zdi, D., ulice: R. rovno-,
nerovno-, jedno-, dvoj-, trojhranný; rovno-,
nerovnoúhelný; tří-, čtyř-, šestiplošný; po-
louhranolový, hranolový, jehlancový, klen-
cový. Nz. Bydlí na rohu ulice. Us. Vchod
(do domu) za rohem (um die Ecke). Dch.
Vzal roh (= zahnul se okolo rohu, utekl).
Us. Šml., Šg. Ten hodonský mýtný na roh
stola sedí; Sedí máti na roh stola, dcera
podlé ní; V každéni rožku kvítečko na šá-
tečku na prostředku tvoje jmínečko; Na roh
stola sedla. Sš. P. 146., 330., 367., 790. —
Rohy (křídla) vojska, Flügel, m. V. — R.
hory, vz Hora. — Rohy = krokve, die Spar-
ren. Slov. Plk. -- R., ostruha, calcar, žlázka
květinná k vylučování medu. Rostl. I. 70., 71.

Rohacko, a, n. něm. Rohatsko, ves u So-
botky. PL.

Roháč, e, roháček, čka, ni., člověk bujný,
trkavý, ein Uibermüthiger. Koll. — R., ro-
hatý, der Gehörnte. Vůl, jelen roháč. Koll.
— R., posluha, der Dienstmann, Ecksteher.
Us. v Plzni. Dš. — R., lucanus, der Hirsch-
käfer. Vz S. N., Frč. 188. Na Mor. rohál.
Brt. R. parohatý, černý. — R , divoká kachna,
křehař, potápka, podiceps cristatus, Taucher,
m. Frč. 342., V. — R., jehla, ryba mořská,
der Hornfisch. — R., kozlík k sušení jetele.
Puch. — R., široké vidle, jimiž se hrnce do
kamen sázejí. Na vých. Mor. — R., hora kar-
patská v Uhrách. — R. = rohatina. — R.,
sagittaria, das Pfeilkraut. Slb. 226., Sch. II.
272., 472. — R., roh, das Horn. Vz Cupitáč.
- R., veliký rohlík, nadívaný povidly, mákem,
tvarohem, peče se obyč. o sv. Martině. Hü,-
Bka., Mtl. — R., čtyrrohý koláč, který dostává
chasa, když jde ze služby. V Domažl. Nl.

Roháčka, y, f., samice roháčova, das Weib-
chen des Hirschkäfers. D. — R , náčiní k no-
sení dříví na zádech, die Holztrage. Náhlavek
na r-čky (popruh). Us.

Roháčkovitý, k roháčům podobný, luca-
nida. Krok.

1. Rohačky, pl., f., saně z předu vysoko
zahnuté, s vysokými nosy, mezi nimiž člověk
jde a za něž i táhne. V Krkonš. Hk. Vz Ro-
hatina.