2. Rohačky = kejdy, der Dudelsack. Slov.
Plk.

Rohál, á, in., vz Roháč.

Rohanec, nce, m., senné vidle, podávky,
Heugabel, f. Us. u Vltavotýna. Jg.

Rohanov, a, m., něm. Tonnetsclilag, ves
1. u Prachatic, 2. u Vimberka. PL.

Rohas, a, m., buceros, der Hornadler. Krok.

Rohatě, gehörnt. Ros.

Rohatec, tce, m., ves u Terezína, 2. u
Strážnice na Mor. PL.

Rohatěnka, y, f., ceratiola. rostl, vřeso-
vitá. Rostl.

Rohatěti, ěl, ění, = rohatívati, rohy do-
stávati, Hörner bekommen, spitzig werden;
pyšněti, stolz werden. — čím, proč: na-
býváním statků.

Rohatice, e, f., sagitta. Vz Rohatina. BO.

Rohatilka, y, f., hebeandra, rostl. Rostl.

Rohatina, y, f., v již Čech. rohatině (pl.).
Kts. — R., tyčka ptáčnická, na niž se vějíce
staví, rohatka, roháč, die Leimstange. Kom.

— R., házecí kopí, der Wurfspiess. Kom.
Vz Darda. — R., kovadlina dva rovné rohy
mající na kruhy a na kulaté věci, stouchovna,
der Horn-, Spitzamboss. Boč. — R., kabřinec,
police na šaty, na hrnce atd., na Mor. lištva.
das Tellergestell, der Rechen. — R., roha-
tiny, pl., vidle senné, obilné, hnojně, die Heu-,
Getreide-, Mistgabel. V. — R., u ikadlcov-
ského stavu, der Sperrhacken. Dch.

Rohatiny, ruční saně v horách k vožení
dříví, cf. Samotíhy. Us. Vz Rohačky. — Ro-
hatinky, housenák, náčiní železné na bidelci,
jímž se housenky sbírají n. suché větve ula-
mují. Dch. Vz Rohatka.

Řohatiti, il, ěn, ění, rohatívati — rohatým
činiti, gehörnt, spitzig machen. — co čím:
nožem. — se, vzpínati se, kositi se, stolzen,
sich sträuben. — se proti někomu. Ros.

Rohativka, y, f., eine eckige Mütze. Šm.

Rohatka, y, f., rohatina, kobylení u mostu,
u bran atd., der Schlagbaum. — R., nástroj
u zámečníka, der Sperrhaken, das Sperrhorn.

— R., rohatina, der Hornambos. - R., kry-
chle, rohatý kámen n. kostka na sloupě, der
Würfel am Säulenstuhle. Us. — R., rohatina,
die Leimstange. — R. košová, die Sappgabel.
Bur.— R, cebrio, hmyz. Krok. — R., kráva,
die Kuh (žertovně). Us. Kšá. — Vz Rohatina.

Rohatokvět, u, m., cerathosanthes, rostl.
Rostl.

Rohatouitka, y, f., creatostema, rostl,
zvonkovitá. Rostl.

Rohatosť, i, f., das Gehörntsein, die Eckig-
keit.

Rohatý, rohat, a, o; rohy mající, gehörnt.
R. dobytek, Us., měsíc, střevíc. V. Zhyneliť
milosť, všeť jim (manželom) bude rohato,
vše nesnadno. Št. N. 47. A my máme kozu
rohatú, chlupatú. Sš. P. 621. R, živočichové,
vz Dvoukopitníci. Komu Pánbu, tému všeci
svatí, komu djabel, tému všeci rohatí. U Opav.
Klš. Ať tě ten rohatý sebere (čert). Us. Sd.

— R., pyšný, stolz. V. Bohatí obyčejně ro-
hatí. Ros. Kdo bohat, ten i rohat. Č. M. 167.

— čím: pýchou. Tabl. — komu. Jsme jedni
druhým rohatí, šilhavě na se hledíme. Kom.

— R., komu zena nevěrna, der Hahnrei. Ctib.

— R., cípatý, eckig, zipfelig. R. stůl. -R.

rozsudek (rohoun), dilemma, Syllogismus cor-
nutus, der gehörnte Schluss. Marek. — R..
rohovitý, hornartig. Volk.

Rohatyn, a, m., okres. mě. v Haliči. Vz
S. N.

Rohatyně, f., pl., hnojně vidle, die Mist-
gabel. D. Vz Rohatina.

Rohava, y, f., ceratina, hmyz včelovitý.
Krok.

Rohavka, y, f., u mysl., die Hornfessel
(ein Riemen). Šm.

Rohel, hle, m., v již. Čech. — kdo má rohy,
hrubý člověk, ein grober Mensch.. Kts.

Roheuice, Rohynice,ves u Nového města
nad Metují. PL.

Rohlena, y, f., kráva velikých rohů. Us.

Rohlík, u, rohlíček, čku, m., pečivo.
R-ky počali péci ve Vídni r. 1683., když
Turci Vídeň obléhali. Kld. Das Hörnlein,
Kipfel. Stuhlý jako r. Us. — Rohlíky — po-
dlouhlá zemčata. Us. — R., a, m., druh la-
štovek. Mor. Brt.

Rohlikář, rohličkář, e, m., der Hörnlein-
bäcker. Us.

Rohlikářka, rohličkářka, y, f., die
Hörnleinbäckerin, das Kipfelweib.

Rohlíkovitý. R. zemčata.

Rohlina, y, f., ves u Turnova. PL.

Rohobezdrak, u, m., der Hornachat. Šm.

Rohobodec, dce, m., trkavý, der mit
Hörnern stösst. L.

Rohočil, a, m , melatoriphus, pták, zastr.
Rozk.

Rohohlavec, vce, m., ceratocephalus,
rostl. Čl. Kv. 276., FB. 69.

Rohohnědý, hornbraun. Mus.

Rohokam, u, m. R-my, ceratolitha, zka-
meněliny ssavcokamům podřadené. Krok. I.
c. 82.

Rohokaz, u, m., onygera, rostl, pýchav-
kovitá. Rostl.

Rohol, u, m., co má podobu rohu. Chrúsl
má r-ly, Fühlhörner; haluz s vidličími ro-
holy. Cf. Roholec. Na Mor. Tč.

Roholec, lce, m., der Wipfel. Smrk má
roholce. — R., die Leimruthe. R. lepení po-
mazaný. Na Ostrav. Tč.

Roholie, e, f., vrch_t hole. Na Slov.

Rohonez, e, m., něm. Rechnitz, mě. v
Uhřích. Vz. S. N.

Rohonohý, hornhufig. Us.

Rohonos, a, m., nosorožec, das Nashorn. L.

Rohonoš, e, rohonošec, šce, m., rohoun,
der Hörnerträger, bes. der gehörnte Ehemann,
Hahnrei.

Rohonožný. lépe: rohonohý. Šm.
Rohoretka, y, ť. R-ky, scomberesoeida,
ryby. Vz Jehlice, Polozob, Letoun. Frč. 293.

Rohos, a, m., amonites, měkkýš. Krok.

Rohoš, e, m., rhinoceros, das Nashorn.
Krok. Vz Nosorožec.

Rohoší, Nashorn-. Krok.

Rohotravka, y, f., das Trichtergras. Šm.

Rohotrubač, e, m., der Waldhornist. Plk.

Rohoun, a, m. = rohonoš. — R., u, m.,
v log., der gehörnte Schluss. Vz Rohatý. —
R., ramenonožec měkkýš. R. paprskový, hip-
purites radiosus, kozlový, caprina Aiguilloni,
číšnatý, radiolites mammilaris, kozoroži, ca-
protina semistriata. Frč. 208.