Rohounství, n., stav rohouna, die Hahrei-
schaft. Vz Rohoun, Rohonoš.

Rohov, a, m., ves v kníž. krnovském. Vz
S. N. — R., ves u Sedlce.

Robovací, vroubovací, štěpovati, Pfropf-.
R. nůž. D.

Rohování, n., das Pfropfen. V.

Rohovatěti, ěl, ění, rohovatívati, rohy
dostávati, rohatěti, Hörner bekommen. — R.,
rohovatým se stávati, hornicht werden. Jg.

Rohovati — štěpovati, pfropfen. — co
kam: roub na pláň r. V., Mkl B. 485. —
se. práti se. Us. Dšk.

Rohovatosť, i, f., die hornichte Beschaf-
fenheit. Ros.

Rohovatý, rohovitý, co mnoho rohů má,
gehörnt. Ros. — Jest jakýs r. (lakomý). C.
— R., mající jakost, barvu, způsob atd. rohu,
hornartig, hornicht, Horn-. Rohovatá plénka
oční, cornea, die Hornhaut im Auge (vz Ro-
hovka), hmota.

Rohové, ého, n., das llorngeld. Prodá-li
se kráva, dostává děvečka rohové, za tele
dostává chvostné n. chvostové a pastýř do-
stává vždy bičové. Mor. Tě. Vz Ocasné.

Rohovec, vce, m., vz Křemen, der Horn-
stein. Schd. II. 33., Bř. N. 184. R. stříbrný,
kerargyrit. Bř. N. 191.

Rohovina, y, f., látka zvířecí bez nervů
a cév, která buď povrch buď dutiny mnohých
ústrojů vykládá. Z r-ny skládá se pokožka
a její výtvory: vlasy, vlna, chlupy, nehty,
pazoury, kopyta, šupiny atd., die Hornsub-
stanz. Vz 8. N.

Rohovitěti, ěl. ění, hornicht werden. Šn.

Rohovitka, y, f., gorgonia, polyp láčkovec.
R. bradavičnatá, gorgonia verrucosa, r. vě-
jířová, g. flabellum. Frč. 32.

Rohovitý, vz Rohovatý.

Rohovka, y, f., der Reifrock. Rk. — R,,
cornea, die Hornhaut (im Auge). Vz Roho-
vatý, S. N. — R., ves u N. Cerekvc.

Rohovník, a, m., der Hornarbeiter. — R.,
u, m., der Beschlag an den Fensterecken.
Dch. — R., der Hornbaum, das Johannis-
brot, chléb svatojanský, ceratonia siliqua.
Č1. 34. — R., hřebík do rohu. — R., malá
plotna v rohu v k'amnech umístěná. Dej to
na r. V Krkonš. Hk.

Rohovos, a, m., pamphilius silvatieus, die
Langhornblattwespe. Šm.

Rohový, z rohu, Horu-, hörnern. Štít jeho
rohový. Háj. R. červ, blána (kožka, máz-
drice) v oku, Us., trouba. BO. R. žíla =
tvrdý, necitelný. Bern. R. lístek (das Horn-
blatt), olovo, částky, llorngebilde, tkanina,
kovy, stříbro, kremenec, látka, Hornsubstanz.
Nz. — R. — krajní, Eck-. R. ulice. Bern. R.
dům, lépe: nárožní. Jir.

Rohozany, dle Dolany, nem. Rosen, ves
v Prusku u Opavy. Vz S. N.

Rohozdec, dce, m., ves u Tišňovic na
Mor. PL.

Rohozec, zce, m., hrad a ves u Turnova.
Vz S. N., Tk. I. 436. — R., ves u Čáslavi.
PL.

Rohozí, n., v lodn., das Mattwerk. Šm.

Rohoznice, Rohosnitz, ves u Miletína. PL.

Rohož, e n. i, (zastr. rohoz), rohože, e,
rohožka, y, f. Jg. R., strsl. rogozь (papy-

rus, tapes), nslov. rogoz, carex, Jit. ragažé,
die Bi nsendecke. Mkl. aL. 69. — R., ša-
chorka, šachorina, paladrán, rokos, rákosí,
sítí, šochor, die Binse. — R., na Mor. ro-
hožka, pletivo z rohože a také ze slámy, ze
šlaků, z lýka atd. Die Matte, Flechte, Bin-
sendecke, Schilfmatte, Rohrdecke. V. R. vi-
sutá, ke dveřím k utírání obuvi. Us. Dch.
Vz S. N. Kdež se nedostává lůže, r. nebo po-
slamka se prostírá. Kom. Z rákosí rohože
dělati. Kom. R. slaměná. D. Na rohožich
léhati. Háj. R-že komu pod nohama vytr-
hnouti. Č.'M. 513. Vz S. N.- Rohože plésti
(řeč nespořádanou činiti). Bart. 26. Vz Tla-
chal. Č.

Rohožář, e, m. (slov.) = rohožník. Ms.
Ždk.

Rohožilec, lce, m. R-lci, ceratophyta,
býložilci. Krok.

Rohožná, Rohozná, é, ť., ves v Policku.
Vz S. N. — R., ves u Dolní Cerekve, u Na-
savrch, u Strakonic, u Janovic, v Klatovsku.
PL.

Rohožník, a, rohožář, e, m., der Mat-
tenflechter, Verkäufer von Binsendecken. Tk.

Rohožno, a, n. — Rohožná u Janovic. PL.

Rohožov, a, m , ves u Milevska.

Rohožový, Binsen , Flechten-. R šáchor.

Rohule, e, f., veliká kráva. Nedávají r-le-
ale mnohule. C. M. 42(3.

Rohůvka — rohovka.

Rohy, dle Dolany, Horn, mě. v Kremž-
sku, Vz S. N., Tk. III. 36. - R,, ves u Vel.
Meziříčí na Mor. PL.

Rohynice = Rohenice.

1. Roch, a, m, rejnok, raia, der Roche,
mořská ryba. L.

2. Roch, u, m. — hroch, der Roche im
Schachspiele, zastr. Rozk.

3. Roch, a, m., jm. svatého, Rochus. Svatý
Rochu, dej rozumu trochu. Kld.

4 Róch, slovce zvukodobné. Ale já skok
s pecí, chýt palicu a róch chlapa za tylo.
Na Mor. Brt. Vz Kochati.

Rócha — roucha. Vem si tam tu róchu,
dej ušit košulku. Sš. P. 161.

Rochadlo, a, n. = ruchadlo. U Klat. Dšk.

Rochati — praskati. — čím: bičem. Na
Mor. Brt., Sš. P. 455 — kým oč. Róchł
sebú o zem (udeřil). Ib. Vz Hrochati.

Rocheta, rochetka, y, f., z lat. rochetum,
kněžské plátěné roucho až po kolena, košili
podobné. Vz S. N.

Rochle — rokle.

Rochlice, něm. Röchlitz, ves v Liberecku.
Vz S N., Tk. IV. 265.
Rochlitz, vz Rokytnice.

Rochlov, a, m., ves u Ulic, u Stříbra.
S. N.

1. Rochot, u, m., země zmrzlá, rochotná,
gefrorener Boden. Na Slov.

2. Rochot, u, m., hrochot, chropot, chra-
pot, chrčení, das Röcheln. Vyhnul, aby nijak
r-tem či chropotem raněného zaměstnáván
nebyl. Sš. L. 108. Milá plemenico, povíš nám
něco, přinesl sem dívku k tvojemu chlívku,
kolik dáš rochotů, za tolik se vdá roků. Sš.
P. 734.

Rochoť, i, í., die Rauheit des Weges,
Šm.