Rochota, y, f., ves u Dobříše.

Rochotati, vz Rochtati.

Rochov, a, m., něm Roche, ves u Úšti
v Litoměřicku; 2. něm. Rochow, ves u Te-
rezína.

Roehprechtice, vz Ruprechtice.

Rochtání, n., das Klirren. R. rolniček.
Sá.

Rochtati, grunzen. Vz Hrochati.

Roj, e, rojek, jku, rojík, u, rojíček,
čku, m. Roj od ri (v řinouti), i v oj. Mk.,
Gb. Hl. 144., Mkl. B. 3. R., mladé včely
od starých se houfně stěhující,. der Bienen-
schwarm. Jg. R. první prvňák,prvák; druhý:
druhák; třetí: třeťák, troják; uměle vyve-
dený: oddělenec; mladý: růjče. Sp. R umělý,
vz: Puzenec, Přeleták, Oddélek (rozdělenec),
Sbčranec, roj z plemenáčků. Lš. Včely roj
vypouštějí. Kom. R. pro chování, D., jakub-
ský n. panenský (když roj roje ještě dává).
Roz. o vč. R. vychází; r. usaditi. Který roj
se v květnu rojí, za plný vůz sena stoji;
v červnu rojený (červnové vyrojení) nestojí za
zvonění. Šp., Er. P. 70. Vz Máj, Hospodářský.
R. zpěvný, zpěvavý (s nezúrodněnou krá-
lovnou). Lš. Má roje. Vz Opilý. — R., zástup,
ku př. lidí, die Menge, der Schwann. Rkk.
Roj sc jich na mne přivalil. Ros. R. = 4—7
rot. Vz Rota. Der Schwarm. Čsk. Dělení
v roje. Čsk.

Rojáček, čku, m., malý úl pro roje. Všk.

Roják, a, m., rojný úl, ein Bienenstock,
der einen Schwarm gibt. Roz. o vč. 12.

Rojaření, n., rojné včelaření. Us. Lš.

Rojařiti, il, ení, provozovati včelaření
rojné. Lš.

Rojení, n. R. včel, das Schwärmen. Vz
Schd. II. 513.

Rojenice, dle Er. lépe: Roděnice. Vz Su-
dice. Lpř.

Rojík, u, m., vz Roj.

Rojilka, y, f., dělnice včelní, u níž vznikl
pud k rojení. Lš.

Rojiti se, il, ení; rojívati se — rojem vy-
létati, schwärmen; sbíhati se, sich häufen,
auflaufen. — abs. Včely (Ros.), nepřítel (Puch.)
se rojí. — se proti komu. V. — se na
koho. Lom., Plk. — se komu kde. Rojí
se mu v hlavě (myšlénky). Us. — se čeho
odkud. Žalostí se se všech stran rojí (i. e.
mnoho). Hlas. — se oč. Velmi se o to r.
a bouřiti počali. Plác. — se čím. Svět zlým
se rojí. Čantil. — co na koho: zástupy
muk na někoho r. (pouštěti, strojiti). V., Nej.
(Mus. IL d. 15.)

Rojivosť, i, f., pud včel založiti si novou
domácnosť. Lš.

Rojmo, schwarmweise. Rk.

Rojní čára = rojnice. Čsk.

Rojnice, e, f., die Schwarmlinie. R. hustá,
verdichtete Sch. Čsk. Vz Harcovník.

Rojníček, čku, m., vz Rojáček. Lš.

Rojník, u, m., sempervivum, das Haus-
laub, Immergrün. Vz Netřesk, Slb. 568.

Rojný, rojící sc, schwärmend, schwärmig.
R. úl, včely. Us.

Rojosíť, i, í., sít k chytání roje, když se
z úlu hrne. Us. Lš. Vz Rojovák.

Rojovák, u, m., malý pytel k chytání
rojů. Lš. Vz Rojosíť.

Rojovník, u, rojovníček, čku, m., rostl.
R. bahní (bahnitka), ledum palustre, gemeiner
Porst. Čl. 90. — R., medunice lékařská,
včelník, matečník, melissa officinalis, das Bie-
nenkraut. D., Reš. Červený, modrý r., kopa
mládenců za trojník; a oni ešče plakali, že
sú tak draho prodáni. Sš. P. 689. Vz Čl. Kv.
255., 270., FB. 61., 67., Slb. 384., 332.

Rojovníkolistý ledifolius. R. vřesovec,
phylica ledifolia. Rostl.

Rojovníkový, Melissen-. R. voda. — R.,
bahnitkový, Kühnpost-. R. květ, kořen. Jg.

Rojový, Schwarm-. R. koš. L.

Rojšín, a, m., něm. Roisching, Rausching,
ves u Krumlova. PL.

Rojta, y, f., kytka z hedvábí, die Seiden-
quaste. Slov. Koll.

Rojtice, e, f., carpesium, die Kragenblume.
Šm.

Rojžžíci = rozžžíci. Hus. II. 265.

Rok, u n. a, roček, čku, m., lok. obyč.
po roce. Vz Lokal. Do roka. Vz Skloňování.
Strsl. rokь,definitio, praestitutum tempus, Mkl.
B. 24., 26. R. od řek (v řku, říci), vz E, Ob.
Hl. 141., Mkl. aL. 69., 62. — R. = rčení, der
Spruch, die Sage, Behauptung. Ať do zajtřie
nechá svého roka (že zabil draka a žádá od-
platy). St. skl. IV. 64 — R., jistý r., ve Slez.
a na Slov.: smlouva svatební, das Eheverlöb-
niss. Rybay, Klš. — R., schůzka, řeč, rokování,
die Unterredung, Beratschlagung, das Ge-
spräch, die Zusammenkunft. Chodíc spolu
do Hradiště na rok o věci Blažkovy. NB.
Tč. Byl o to rok. Žer. Záp. II. 45. Tam
s ním rok mívala. St. skl. 5. 42. S ní v roky
se dali. Ctib. — R,, zvl. shromáždění lidí
v určitý čas k jednání o společně důležitosti,
die Versammlung, Berathschlagung, der Raih,
Landtag. Sněm o volení krále, a tu na tom
roku jedni Rudolfa, druzí ... V. Když rok
napřed psaný aneb sněm měl držán býti.
Břez. 191. S knížetem k roku přijdou. Dal.
Stavům rok v Praze uložiti. Dvě kron. Sjezdy
a roky držeti. Mus. R. bylo sebrání jistých
osob jakéhokoli stavu ke dni uloženému.
Palacký. Vz Sjezd, Sněm, Sbor. — Boky do-
mácí od 14. stol. soudy slibné, na kterých se
více po pravdě než po právu (t. j. volně, bez
právních forem) o sporných věcech menší
ceny soudilo. Kdo takto soudili, sluli domácí
rokovníci. S. N. — R., určitý čas, termín,
lhůta, der Termin, die Tagfahrt, Frist. Roky
vzíti = jistý čas umluviti. Kat. 230., 2696.
R. nemocný (nemocnému daný). Žer. Záp. I.
25., 32., 44., 70., 104., 105., 135, 138., 149.,
219., Gl. 298.; r. o. česť, die Tagsatzung
wegen Ehrenbeleidigung; r. opravený, wenn
die Klage des Klägers wegen Zeitmangel
nicht vor das Landrecht kommen konnte,
hatte derselbe den Termin seiner Klage für
das nächste Landrecht zu verbessern, resp.
zu erneuern; r. selský, die Beschwerden der
Unterthanen gegen die Grundobrigkeit. Gl.
299. Tamtéž vz R. pořádný n. užitečný,
volný. Vz také Žer. Záp. I. 230., 260.-262,
275., II. 145. (o selském r.). Prodati něco
na roky (na lhůty); aby toho pílen byl (písař),
komu se co prodá buď na roky aneb za ho-
tové; Rok složiti, položiti, uložiti, jmeno-
vati; Státi s někým po něčí straně na roku



	88

	Rochota, y, f., ves u Dobříše. Rochotati, vz Rochtati. Rochov, a, m., něm Roche, ves u Úšti v Litoměřicku; 2. něm. Rochow, ves u Te- rezína. Roehprechtice, vz Ruprechtice. Rochtání, n., das Klirren. R. rolniček. Sá. Rochtati, grunzen. Vz Hrochati. Roj, e, rojek, jku, rojík, u, rojíček, čku, m. Roj od ri (v řinouti), i v oj. Mk., Gb. Hl. 144., Mkl. B. 3. R., mladé včely od starých se houfně stěhující,. der Bienen- schwarm. Jg. R. první prvňák,prvák; druhý: druhák; třetí: třeťák, troják; uměle vyve- dený: oddělenec; mladý: růjče. Sp. R umělý, vz: Puzenec, Přeleták, Oddélek (rozdělenec), Sbčranec, roj z plemenáčků. Lš. Včely roj vypouštějí. Kom. R. pro chování, D., jakub- ský n. panenský (když roj roje ještě dává). Roz. o vč. R. vychází; r. usaditi. Který roj se v květnu rojí, za plný vůz sena stoji; v červnu rojený (červnové vyrojení) nestojí za zvonění. Šp., Er. P. 70. Vz Máj, Hospodářský. R. zpěvný, zpěvavý (s nezúrodněnou krá- lovnou). Lš. Má roje. Vz Opilý. — R., zástup, ku př. lidí, die Menge, der Schwann. Rkk. Roj sc jich na mne přivalil. Ros. R. = 4—7 rot. Vz Rota. Der Schwarm. Čsk. Dělení v roje. Čsk. Rojáček, čku, m., malý úl pro roje. Všk. Roják, a, m., rojný úl, ein Bienenstock, der einen Schwarm gibt. Roz. o vč. 12. Rojaření, n., rojné včelaření. Us. Lš. Rojařiti, il, ení, provozovati včelaření rojné. Lš. Rojení, n. R. včel, das Schwärmen. Vz Schd. II. 513. Rojenice, dle Er. lépe: Roděnice. Vz Su- dice. Lpř. Rojík, u, m., vz Roj. Rojilka, y, f., dělnice včelní, u níž vznikl pud k rojení. Lš. Rojiti se, il, ení; rojívati se — rojem vy- létati, schwärmen; sbíhati se, sich häufen, auflaufen. — abs. Včely (Ros.), nepřítel (Puch.) se rojí. — se proti komu. V. — se na koho. Lom., Plk. — se komu kde. Rojí se mu v hlavě (myšlénky). Us. — se čeho odkud. Žalostí se se všech stran rojí (i. e. mnoho). Hlas. — se oč. Velmi se o to r. a bouřiti počali. Plác. — se čím. Svět zlým se rojí. Čantil. — co na koho: zástupy muk na někoho r. (pouštěti, strojiti). V., Nej. (Mus. IL d. 15.) Rojivosť, i, f., pud včel založiti si novou domácnosť. Lš. Rojmo, schwarmweise. Rk. Rojní čára = rojnice. Čsk. Rojnice, e, f., die Schwarmlinie. R. hustá, verdichtete Sch. Čsk. Vz Harcovník. Rojníček, čku, m., vz Rojáček. Lš. Rojník, u, m., sempervivum, das Haus- laub, Immergrün. Vz Netřesk, Slb. 568. Rojný, rojící sc, schwärmend, schwärmig. R. úl, včely. Us. Rojosíť, i, í., sít k chytání roje, když se z úlu hrne. Us. Lš. Vz Rojovák. Rojovák, u, m., malý pytel k chytání rojů. Lš. Vz Rojosíť.	Rojovník, u, rojovníček, čku, m., rostl. R. bahní (bahnitka), ledum palustre, gemeiner Porst. Čl. 90. — R., medunice lékařská, včelník, matečník, melissa officinalis, das Bie- nenkraut. D., Reš. Červený, modrý r., kopa mládenců za trojník; a oni ešče plakali, že sú tak draho prodáni. Sš. P. 689. Vz Čl. Kv. 255., 270., FB. 61., 67., Slb. 384., 332. Rojovníkolistý ledifolius. R. vřesovec, phylica ledifolia. Rostl. Rojovníkový, Melissen-. R. voda. — R., bahnitkový, Kühnpost-. R. květ, kořen. Jg. Rojový, Schwarm-. R. koš. L. Rojšín, a, m., něm. Roisching, Rausching, ves u Krumlova. PL. Rojta, y, f., kytka z hedvábí, die Seiden- quaste. Slov. Koll. Rojtice, e, f., carpesium, die Kragenblume. Šm. Rojžžíci = rozžžíci. Hus. II. 265. Rok, u n. a, roček, čku, m., lok. obyč. po roce. Vz Lokal. Do roka. Vz Skloňování. Strsl. rokь,definitio, praestitutum tempus, Mkl. B. 24., 26. R. od řek (v řku, říci), vz E, Ob. Hl. 141., Mkl. aL. 69., 62. — R. = rčení, der Spruch, die Sage, Behauptung. Ať do zajtřie nechá svého roka (že zabil draka a žádá od- platy). St. skl. IV. 64 — R., jistý r., ve Slez. a na Slov.: smlouva svatební, das Eheverlöb- niss. Rybay, Klš. — R., schůzka, řeč, rokování, die Unterredung, Beratschlagung, das Ge- spräch, die Zusammenkunft. Chodíc spolu do Hradiště na rok o věci Blažkovy. NB. Tč. Byl o to rok. Žer. Záp. II. 45. Tam s ním rok mívala. St. skl. 5. 42. S ní v roky se dali. Ctib. — R,, zvl. shromáždění lidí v určitý čas k jednání o společně důležitosti, die Versammlung, Berathschlagung, der Raih, Landtag. Sněm o volení krále, a tu na tom roku jedni Rudolfa, druzí ... V. Když rok napřed psaný aneb sněm měl držán býti. Břez. 191. S knížetem k roku přijdou. Dal. Stavům rok v Praze uložiti. Dvě kron. Sjezdy a roky držeti. Mus. R. bylo sebrání jistých osob jakéhokoli stavu ke dni uloženému. Palacký. Vz Sjezd, Sněm, Sbor. — Boky do- mácí od 14. stol. soudy slibné, na kterých se více po pravdě než po právu (t. j. volně, bez právních forem) o sporných věcech menší ceny soudilo. Kdo takto soudili, sluli domácí rokovníci. S. N. — R., určitý čas, termín, lhůta, der Termin, die Tagfahrt, Frist. Roky vzíti = jistý čas umluviti. Kat. 230., 2696. R. nemocný (nemocnému daný). Žer. Záp. I. 25., 32., 44., 70., 104., 105., 135, 138., 149., 219., Gl. 298.; r. o. česť, die Tagsatzung wegen Ehrenbeleidigung; r. opravený, wenn die Klage des Klägers wegen Zeitmangel nicht vor das Landrecht kommen konnte, hatte derselbe den Termin seiner Klage für das nächste Landrecht zu verbessern, resp. zu erneuern; r. selský, die Beschwerden der Unterthanen gegen die Grundobrigkeit. Gl. 299. Tamtéž vz R. pořádný n. užitečný, volný. Vz také Žer. Záp. I. 230., 260.-262, 275., II. 145. (o selském r.). Prodati něco na roky (na lhůty); aby toho pílen byl (písař), komu se co prodá buď na roky aneb za ho- tové; Rok složiti, položiti, uložiti, jmeno- vati; Státi s někým po něčí straně na roku