Předchozí (89)  Strana:90  Další (91) |
|
|||
90
|
|||
|
|||
co r, Dch. Tak se děje r. po roce. Us. R.
zkoušky, zkušební. J, tr. Všichni, jenž dráže na. rok neb na čekánie dávají, jsú lichevníci. Hus. 1. 214. Byl právě r. odpustný. Sš. J. 82. Každý lán platí do roka o sv. Jiří 40 gr. Půh. II. 289. R. užitkový, das Nutzjahr, berní, Er., správní, Rechnungs-, Verwaltungs- jahr, pozorování, Beobachtungs-. Us. Šp. Se- dmý roček přichodí, Juříček jede z vojny; Dnes r. pohřeb měla; Ty čekej do roka; Jak bylo po roce, přišla dcera k matce; Voda z ní nevyschne, rok po roku bude; Týden je mně rokem s nemilým člověkem; Dyž už bylo půl roka, už jablunka prokvetla, dyž už bylo po roce, na jablunce ovoce; Sedmý roček (lochodí; Já na tě zpomenu, to nejednó v roce. SŠ. P. 92. 161., 232., 316., 344., 354., 435.,577.,625. R. živnostenský, das Geschäfts- jahr. Kok má krok, přijde dříve než zvíš. Kos. Kok má krok a život v patách smrť. Pk. Co rok, malý prorok. Co rok, to prorok. Sk. Často se chvilkou promrhá, čeho nelze rokem nahraditi, Us. — R. na Slov. = rok života, věku, v češtině: léto, das Jahr des Lebens, Alters. Do roků přicházeti. Umřel v desátém roce věku svého. Us. Roky míti, v nejlepších rocích býti. S roky bude mou- dřejší Rozum před roky nepřichází. Bern. To učinil v 40. roce nebo: v 40. roce věku svého. Ta. starší je už za 6 roků a ta druhá za dva roky má dva roky. Us. u Rychn. — R., hledíme-li k úrodě, k počasí: mokrý, suchý, studený, teplý, úrodný, požehnaný, neúrodný, drahý, špatný, zlý, prostřední; rok na víno, na ovoce, Us., na zelí. D. Rokáv = rukáv. Mor.
Roket, rokyt, u, m., hypunum, mech. R.
nadbřežní, h. riparium. Vz S. N. R. tama- ryškový, hypnum tamariscinuni, das Tama- riskenastmoos; pérovitý. h. crista castrensis, das Wedelastmoos. Čl.172. Vz Schod. II. 260. Roketnice, Roketnitz, ves a) u Turnova,
b) u Třebíče, c) u Přerova. PL. Rokirování, u., přestup vojska z ope-
rační čáry na jinou rovnoběžnou; ve hře ša- ' citové přendání krále za věž dle jistých pravidel. S. N. Roklan, a, m., též Rokle (Kachel), hora
v čes. Šumavě. Rokle, e, f., roklí, n. (Zlob.), f. (Plk.),
roklina, y, f. = výmol, rozpuklina země, důl,
jáma. Jg., zmol, zmola, zmolina. Šp. R.,
úzké skalnaté údolíčko n. hluboká brázda do boků hor n. do vysočin zarytá, die Schlucht, Rachel, Höhlung. S. N. Upadl s koněm do hluboké rokle. Háj. Přívalové nadělali v ro- lích velikých roklí. Sych. Nehoň ptáka zdra- vého pěš, a proň v rokli neupadneš. Tkad. V., Br., Háj. Hoklinový, roklinovatý, roklinovitý,
voll Höhlungen, Schluchten. Risse. R. zem. Ros. Rokoko, věci (šaty, nábytek atd.) staro-
žitné asi z času Ludvíka XIV. Kk., vz S. N., KP. 1. 177. Rokos rákos, přip. -osь. Mkl. B. 327.
Rokos -- rákoš. L.
Rokotati, klingen. - abs. Měla v nitru
lýru jak ta luna, r-la pořád jako struna. Sš. Bs. 91. — čím. Zdálo se, že duch strunami |
těmi rokotá. Sš. Hc. 13. — k čemu, Vezdy
zaznívá a rokotá srdce k slovu a k pojmu tomu. Sš. I. 28. (Hý.). — R., rozvláčně poví- dati, ausführlich erzählen. Us. Sá. Rokotľžný, obyč. rukotrzný, kühn, ver-
schwenderisch. Rokotržné zmaření koruny Arch. 1. 199. Vz Rukotržnosť. Rokovací síň, Berathungs-. Rk.
Rokování, n., jednáni, mluvení, die De-
batte, Berathschlagung. li. o pokoj; pustiti se v r. o něco; s r. sešlo. D. Dáti. se v r.; po mnohém a dlouhém r. V. R. vaše šťastný průchod míti bude. Sych. Rokovati, rokovávati — mluviti, rozmlou-
vati, rozprávěti, reden von etwas, sich da- von unterhalten, darüber sprechen ; jednati, smlouvati, raditi se, činiti, unterhandeln, ab- handeln, berathschlagen; státi oč, žádati, anhalten, verlangen, darum sprechen. Jg. — oč, o koho R. o dluhy; o jiného krále rokují. V. S králem o své dluhy r. V. Neb by se neměli oč děliti a šeptati a o něco r. Hus. I. 130. Já naň péče žádné neměl, ani jsem s ním o nic rokoval. Půh. II. 588. R. o zemské dobré. Let. — Br., Solf. On tuze o to rokuje (o to dbá). Ros. — s kým. Had s Evou dlouho ro- koval. Solf.— Mus., BO., Us. — mezi kým. Nevím, co mezi sebou rokují. Ros. — o čem O tom rokovali, jak by se pomstili. Cyr — Háj. — kde oč Rokováno na něm o bouřku. V. R. na sněmě. Us. — komu. Tehda všiem lidem rokovav. Leg. Rokovnice, e, f., die Unterhändlerin, Be-
rathschlagerin. Ctib. H. 39. Rokovnický — diplomatický. Vid. 1. 181tí.
Rokovník, a, m, rádce, der Rathgeber,
Unterhändler, Vermittler. Vz Rok. R., kdo ve při někomu radí n. za touto příčinou jej k soudu provází. Bdl. Ona se s svými přá- teli a -ky zásobila. — Ctib. Hád. 58., Sych, Výb. I. 715., Št, Kn. š. 150. Rokový den, der Freitag, an welchem
beim mähr. Landrechte die roky verhandelt wurden. Gl. 300. Termin — R., Jalnes- Rokule, e, f., laň n. srna rok stará. Sp.
Rokycanská, é, f., národní tanec český.
Vz S. N. Rokycanský. Rokycanští měšťané. R.
břidlice. Br. N. 256. Rokycany, dle Dolany, něm. Rokycan,
mě. v Čechách. Vz více v S. N., Tk. 1. (!23., II. 517., III. (558. IV. 739., Tf. 326. Rokyt, vz Roket.
Rokyta, rokytka, y, f., rokytí, n., vrba,
rokytní vrba, salix. caprea, dle Palmweide, Sahlweide. D. Na Ostrav. mlokyta, mlakyta- Tč. Pod našima okny roste rokytí. Er. P. 108. Rokyta, rokyta, jak pěkně prokvítá. Sš. P. 326. Rokytí papírové, papyrus, Pa- pierstaude. V. — R, sítí, die Binse. Tenký jako rokytí. V. Cf. Slb. 281. Rokytá, é, f. R. dolní a horní. Nieder-,
Ober-Rokyíay, vsi u Bělé. PL. 1. Rokyteň, tně, f., Rokytno, a, n., dříve
hrad v Cech. někde v Rakovnicku. Vz S. N. 2. Rokyteň, něm. Rottigl, ves u Krumlova,
na Mor. Vz S. N. Rokytěž, i, ť, v stavitel, břeh zarostlý,
das Rauchwehr (ein Ufer, welches mit Weiden- reiser bepflanzt ist) Šm. |
||
|
|||
Předchozí (89)  Strana:90  Další (91) |