co r, Dch. Tak se děje r. po roce. Us. R.
zkoušky, zkušební. J, tr. Všichni, jenž dráže
na. rok neb na čekánie dávají, jsú lichevníci.
Hus. 1. 214. Byl právě r. odpustný. Sš. J.
82. Každý lán platí do roka o sv. Jiří 40
gr. Půh. II. 289. R. užitkový, das Nutzjahr,
berní, Er., správní, Rechnungs-, Verwaltungs-
jahr, pozorování, Beobachtungs-. Us. Šp. Se-
dmý roček přichodí, Juříček jede z vojny;
Dnes r. pohřeb měla; Ty čekej do roka; Jak
bylo po roce, přišla dcera k matce; Voda
z ní nevyschne, rok po roku bude; Týden
je mně rokem s nemilým člověkem; Dyž už
bylo půl roka, už jablunka prokvetla, dyž
už bylo po roce, na jablunce ovoce; Sedmý
roček (lochodí; Já na tě zpomenu, to nejednó
v roce. SŠ. P. 92. 161., 232., 316., 344., 354.,
435.,577.,625. R. živnostenský, das Geschäfts-
jahr. Kok má krok, přijde dříve než zvíš.
Kos. Kok má krok a život v patách smrť.
Pk. Co rok, malý prorok. Co rok, to prorok.
Sk. Často se chvilkou promrhá, čeho nelze
rokem nahraditi, Us. — R. na Slov. = rok
života, věku, v češtině: léto, das Jahr des
Lebens, Alters. Do roků přicházeti. Umřel
v desátém roce věku svého. Us. Roky míti,
v nejlepších rocích býti. S roky bude mou-
dřejší Rozum před roky nepřichází. Bern.
To učinil v 40. roce nebo: v 40. roce věku
svého. Ta. starší je už za 6 roků a ta druhá
za dva roky má dva roky. Us. u Rychn.
— R., hledíme-li k úrodě, k počasí: mokrý,
suchý, studený, teplý, úrodný, požehnaný,
neúrodný, drahý, špatný, zlý, prostřední; rok
na víno, na ovoce, Us., na zelí. D.

Rokáv = rukáv. Mor.

Roket, rokyt, u, m., hypunum, mech. R.
nadbřežní, h. riparium. Vz S. N. R. tama-
ryškový, hypnum tamariscinuni, das Tama-
riskenastmoos; pérovitý. h. crista castrensis,
das Wedelastmoos. Čl.172. Vz Schod. II. 260.

Roketnice, Roketnitz, ves a) u Turnova,
b) u Třebíče, c) u Přerova. PL.

Rokirování, u., přestup vojska z ope-
rační čáry na jinou rovnoběžnou; ve hře ša-
' citové přendání krále za věž dle jistých
pravidel. S. N.

Roklan, a, m., též Rokle (Kachel), hora
v čes. Šumavě.

Rokle, e, f., roklí, n. (Zlob.), f. (Plk.),

roklina, y, f. = výmol, rozpuklina země, důl,

jáma. Jg., zmol, zmola, zmolina. Šp. R.,
úzké skalnaté údolíčko n. hluboká brázda do
boků hor n. do vysočin zarytá, die Schlucht,
Rachel, Höhlung. S. N. Upadl s koněm do
hluboké rokle. Háj. Přívalové nadělali v ro-
lích velikých roklí. Sych. Nehoň ptáka zdra-
vého pěš, a proň v rokli neupadneš. Tkad.
V., Br., Háj.

Hoklinový, roklinovatý, roklinovitý,
voll Höhlungen, Schluchten. Risse. R. zem.
Ros.

Rokoko, věci (šaty, nábytek atd.) staro-
žitné asi z času Ludvíka XIV. Kk., vz S. N.,
KP. 1. 177.

Rokos rákos, přip. -osь. Mkl. B. 327.

Rokos -- rákoš. L.

Rokotati, klingen. - abs. Měla v nitru
lýru jak ta luna, r-la pořád jako struna. Sš.
Bs. 91. — čím. Zdálo se, že duch strunami

těmi rokotá. Sš. Hc. 13. — k čemu, Vezdy
zaznívá a rokotá srdce k slovu a k pojmu
tomu. Sš. I. 28. (Hý.). — R., rozvláčně poví-
dati, ausführlich erzählen. Us. Sá.

Rokotľžný, obyč. rukotrzný, kühn, ver-
schwenderisch. Rokotržné zmaření koruny
Arch. 1. 199. Vz Rukotržnosť.

Rokovací síň, Berathungs-. Rk.

Rokování, n., jednáni, mluvení, die De-
batte, Berathschlagung. li. o pokoj; pustiti
se v r. o něco; s r. sešlo. D. Dáti. se v r.;
po mnohém a dlouhém r. V. R. vaše šťastný
průchod míti bude. Sych.

Rokovati, rokovávati — mluviti, rozmlou-
vati, rozprávěti, reden von etwas, sich da-
von unterhalten, darüber sprechen ; jednati,
smlouvati, raditi se, činiti, unterhandeln, ab-
handeln, berathschlagen; státi oč, žádati,
anhalten, verlangen, darum sprechen. Jg. —
oč, o koho R. o dluhy; o jiného krále rokují.
V. S králem o své dluhy r. V. Neb by se neměli
oč děliti a šeptati a o něco r. Hus. I. 130. Já
naň péče žádné neměl, ani jsem s ním o nic
rokoval. Půh. II. 588. R. o zemské dobré.
Let. — Br., Solf. On tuze o to rokuje (o to
dbá). Ros. — s kým. Had s Evou dlouho ro-
koval. Solf.— Mus., BO., Us. — mezi kým.
Nevím, co mezi sebou rokují. Ros. — o čem
O tom rokovali, jak by se pomstili. Cyr —
Háj. — kde oč Rokováno na něm o bouřku.
V. R. na sněmě. Us. — komu. Tehda všiem
lidem rokovav. Leg.

Rokovnice, e, f., die Unterhändlerin, Be-
rathschlagerin. Ctib. H. 39.

Rokovnický — diplomatický. Vid. 1. 181tí.

Rokovník, a, m, rádce, der Rathgeber,
Unterhändler, Vermittler. Vz Rok. R., kdo
ve při někomu radí n. za touto příčinou jej
k soudu provází. Bdl. Ona se s svými přá-
teli a -ky zásobila. — Ctib. Hád. 58., Sych,
Výb. I. 715., Št, Kn. š. 150.

Rokový den, der Freitag, an welchem
beim mähr. Landrechte die roky verhandelt
wurden. Gl. 300. Termin — R., Jalnes-

Rokule, e, f., laň n. srna rok stará. Sp.

Rokycanská, é, f., národní tanec český.
Vz S. N.

Rokycanský. Rokycanští měšťané. R.
břidlice. Br. N. 256.

Rokycany, dle Dolany, něm. Rokycan,
mě. v Čechách. Vz více v S. N., Tk. 1. (!23.,
II. 517., III. (558. IV. 739., Tf. 326.

Rokyt, vz Roket.

Rokyta, rokytka, y, f., rokytí, n., vrba,
rokytní vrba, salix. caprea, dle Palmweide,
Sahlweide. D. Na Ostrav. mlokyta, mlakyta-
Tč. Pod našima okny roste rokytí. Er. P.
108. Rokyta, rokyta, jak pěkně prokvítá.
Sš. P. 326. Rokytí papírové, papyrus, Pa-
pierstaude. V. — R, sítí, die Binse. Tenký
jako rokytí. V. Cf. Slb. 281.

Rokytá, é, f. R. dolní a horní. Nieder-,
Ober-Rokyíay, vsi u Bělé. PL.

1. Rokyteň, tně, f., Rokytno, a, n., dříve
hrad v Cech. někde v Rakovnicku. Vz S. N.

2. Rokyteň, něm. Rottigl, ves u Krumlova,
na Mor. Vz S. N.

Rokytěž, i, ť, v stavitel, břeh zarostlý,
das Rauchwehr (ein Ufer, welches mit Weiden-
reiser bepflanzt ist) Šm.