Rokyti, vz Rokyta,

Rokytka, y, f., vz Rokyta. — R., říčka
u Nové Paky. Hlr.

Rokytná, é, í., něm, Rokitna, ves u No-
vého města v Brněnska. PL. — R., něm.
Rottigel, ves u Mor. Krumlova. PL. — R.,
Vrchovina, něm. Wrchowina n. Roketnay,
ves u Nové Paky. PL.

Rokytňany, dle Dolany. R. dolejní a ho-
řejní, Unter-, Ober-Rokitan, vsi u Libáně.

PL.

Rokytnice, e, f., Roketnitz, ves a) u Boj-
kovic, b) u Vsetína na Mor.

Rokytnice, e, f., Rochlitz, městys v Žam-
bersku. — R., dolní a horní, Nieder- u. Ober-
Rochlitz, vsi v kr. jičínském. Vz S. N., Tk.
I. 437.

Rokytník, a, m.. Chrasta dolní, Nieder-
Kratzau, ves u Jablonného; R. nový, Neu-
Rognitz, ves v Trutnovsku; B. starý, Alt-
Rognitz, ib. — R., ves u Náchoda. — R.,
calamus, der Rotang. Rostl.

Rokytniště, ě, n., rokytiště, rokytné
místo, carectum, ein Ort voll Riedgras. V.,
Ros.

Rokytno, a, n., vz Rokyteň. — R., ves
u Pardubic.

Rokytný, -tní, z rokytí, Sahlweiden-,
Binsen-, Ried-. Ros. — R., kde rokytí jest.
R. místo = rokytniště. V.

Rokytovec, vce, m., Rokitowetz, ves
u Ml. Boleslavi. PL.

Rokytoví, n. = rokytí.

Rokytový, Riedgras-, Binsen-. R, list,
kořen, dřevo, strom, keř. Us.

Rola, vz Role.

Rolák, a, roláček, čka, m., červ v pše-
nici, ein kleiner Wurm im Weitzen. — Bo-
láček, pták, který má Hnízdo v roli, der
Ackervogel. Berg. exc.

Rolan, a, m. = rolník. Ld.

Rolandrova, y, f., rolandra. Rostl.

Rolav, a, m., Neu-Rohlau, ves v Karlo-
varsku. PL.

Rolček, ečku, m., zastr., tegippa, část
domu. Rozk.

1. Role na Slov. a na Mor. rola), e, f.
a n., rolí, f. a n., rolka, rolička, y, f., ro-
ličko, a, n. R. m. orole, o se sesulo = orné
pole. V, Vz Gb. Hl. 84., Mld. B. 69., 72.,
105., Rataj. Strsl. ralija, rus. rolь, rolja,
arvum. Mkl. Das Feld, Ackerfeld, Ackerland.
Z té rolí, jako má v Předmostí. Půh. I. 328.
Rolí orná, neositá, v nově zoraná (novina),
příložní, vyžitá, vytažená, pastevní, V., de-
sátní n. desátečná, poplatná (poplatní, úroční).
Ros., desátková, vyssatá. Us. Rolí, která se
každého roku osívá, kterou se neúhoři. V.
R. změlněná před sijí se hnojí. Kom. Rolí
hnojem omastiti, vypraviti. V. R, zkypřiti.
Sych. Oráč rolí dělá. Kom. Sediaci s rolí
se zaměstknávají. Kom. R. zadělati. Sych.
Dum, dvůr s rolemi. Us., Pňh. II. 98. Šel
od role k roli hledět na obilí; Za milého
rolí zakopala nohy; Ta uninská rola černě
pooraná; Kdo fa bude role orat, až já budu
mašírovat. Sš. P. 10., 150., 165., 601. Též
i oráč tu roli viece miluje, kteráž po trní
plodné užitky nese, než tu, kteráž jest nikdy
trnie neměla a nikdy hojného obilí nenese.

Hus. II. 265. Ten, jenž rozsieva siemě dobré,
jest syn člověka, ale pole n. rolí jest svět.
Hus. II. 55. Roli není dosti rozorati, nébrž
vláčeti ji také přijde; Tu tedy společně se
namáhali na roli Páně. Sš. J. 3., Sk. 18(5.
Rolo, rolo, rolo má, tys je velka něvola.
Sš. P. 504. Roli změř korcem a ne lánem.
Pk. Jde mu to jako ciganoi rola (bídně, po-
malu). Us. U Opav. Klš. Pole, role (luka),
dům vyzvánějí boháčům, chudým jedním
zvonkem: nemá nic (hadry caparty). Us. Vz
Pole, S. N., Plat, Chybník.

2. Role, e, f., z fr., úloha, úkol divadel-
ního herce, která dříve dodávána byla v zá-
vitku (Rolle) odkudž název. Rk. R. milov-
níka a milovnice, vážných otců a matek,
důstojné vážnosti (Anstandsrolle), komická,
intrikána atd. Vz S. N. Učiti se roli své;
roli provésti, v ducha jejího vniknouti; ji
křivě, chybně pojati, v ducha jejího nevnik-
nouti; obor, druh rolí. Nz.

Role stará, něm. Alt-Rohlau, ves v Karlo-
varsku. Vz S. N. — R, nová, vz Tk. I. 110.

Rolejk, a, m. = rorejs. Us. na Policku.
Ženská jako r. = rozcuchaná, Kšá.
Roleta, vz Roulette.

Rolevěda, y. f. Agronomie, f. Rk.

Rolice, e, f., malá role, dědina, das Land-
gut. 4 stež. ctn.

Rolina, y, f. = role. Pl.

Rolisko, a, n., špatné role, schlechtes Feld.
Us. Tč.

Rolla, y, f., vz Mz. 298. R., oběh; sne-
šení; per roliam — oběhem. Rk.

Rolní, Acker-. R. plodiny, území, Nz.,
úprava, Dch., nářadí, rostliny. Jg. Vz Rolný.

Rolnice, e, f., selka, die Bäuerin.

Rolnický, Ackermams-, .Landbauer-.

Rolnictví, n., der Ackerbau. Rolnictvím
(orbou) se živiti. Pk. Vz více o něm. v S. N.,
KP. III. 210., 242.

Rolnictvo, a, n. = rolnictví. Jen z rol-
nictva žije. Na Ostrav. Tč. — R,, die Land
leute. Us.

Rolničí, Ackerbau-. L.

Rolničiti, il, ení, Oekonomie treiben. Us.
Tč.

Rolnička, ronklička, y, f., die Schelle.
R. = mosazná dutá kulička s kouskem olova
n. železa vnitř pohyblivým a chřestícím. Jg.
Rolničky (cinkadla) cinkají (břinčí). Pt. R.
k saním. Kh.

Rolník, a, rolníček, čka, m., der Bauer,
Landmann, Ackersmann. Kom. Studený bře-
zen, mokrý máj, pro rolníka pravý ráj. Hrš.

Roluosť, i, f. = polnosť. Bdl.

Rolný, vz- Rolní. R. mzda. BO. Dělati
diela rolná neb nájemná a řemeslná. Hus.
L 128. Osm čtvrtí rolných. Půh. H. 289.

Rolovati, manglovati rollen, mangeln. —
co: prádlo. Na Moravě, Tč.

Rolský = rolní. Bž. 124. R. osení. Šf.
Pč. 116. — Žalm. mus.

Roman, román, u, m., smyšlená, všelijak
zamotaná povídka, zvl. o zamilovaných, der
Roman. Jg. Vypravování o drobrodružných
dějích a příbězích (delší než novella). Rk. R.
= povídka, jejímž předmětem jsou smyšlená
dobrodružstva a příhody neobyčejné, v nichž
tajemným a překvapujícím hrám náhody při



	91

	Rokyti, vz Rokyta, Rokytka, y, f., vz Rokyta. — R., říčka u Nové Paky. Hlr. Rokytná, é, í., něm, Rokitna, ves u No- vého města v Brněnska. PL. — R., něm. Rottigel, ves u Mor. Krumlova. PL. — R., Vrchovina, něm. Wrchowina n. Roketnay, ves u Nové Paky. PL. Rokytňany, dle Dolany. R. dolejní a ho- řejní, Unter-, Ober-Rokitan, vsi u Libáně. PL. Rokytnice, e, f., Roketnitz, ves a) u Boj- kovic, b) u Vsetína na Mor. Rokytnice, e, f., Rochlitz, městys v Žam- bersku. — R., dolní a horní, Nieder- u. Ober- Rochlitz, vsi v kr. jičínském. Vz S. N., Tk. I. 437. Rokytník, a, m.. Chrasta dolní, Nieder- Kratzau, ves u Jablonného; R. nový, Neu- Rognitz, ves v Trutnovsku; B. starý, Alt- Rognitz, ib. — R., ves u Náchoda. — R., calamus, der Rotang. Rostl. Rokytniště, ě, n., rokytiště, rokytné místo, carectum, ein Ort voll Riedgras. V., Ros. Rokytno, a, n., vz Rokyteň. — R., ves u Pardubic. Rokytný, -tní, z rokytí, Sahlweiden-, Binsen-, Ried-. Ros. — R., kde rokytí jest. R. místo = rokytniště. V. Rokytovec, vce, m., Rokitowetz, ves u Ml. Boleslavi. PL. Rokytoví, n. = rokytí. Rokytový, Riedgras-, Binsen-. R, list, kořen, dřevo, strom, keř. Us. Rola, vz Role. Rolák, a, roláček, čka, m., červ v pše- nici, ein kleiner Wurm im Weitzen. — Bo- láček, pták, který má Hnízdo v roli, der Ackervogel. Berg. exc. Rolan, a, m. = rolník. Ld. Rolandrova, y, f., rolandra. Rostl. Rolav, a, m., Neu-Rohlau, ves v Karlo- varsku. PL. Rolček, ečku, m., zastr., tegippa, část domu. Rozk. 1. Role na Slov. a na Mor. rola), e, f. a n., rolí, f. a n., rolka, rolička, y, f., ro- ličko, a, n. R. m. orole, o se sesulo = orné pole. V, Vz Gb. Hl. 84., Mld. B. 69., 72., 105., Rataj. Strsl. ralija, rus. rolь, rolja, arvum. Mkl. Das Feld, Ackerfeld, Ackerland. Z té rolí, jako má v Předmostí. Půh. I. 328. Rolí orná, neositá, v nově zoraná (novina), příložní, vyžitá, vytažená, pastevní, V., de- sátní n. desátečná, poplatná (poplatní, úroční). Ros., desátková, vyssatá. Us. Rolí, která se každého roku osívá, kterou se neúhoři. V. R. změlněná před sijí se hnojí. Kom. Rolí hnojem omastiti, vypraviti. V. R, zkypřiti. Sych. Oráč rolí dělá. Kom. Sediaci s rolí se zaměstknávají. Kom. R. zadělati. Sych. Dum, dvůr s rolemi. Us., Pňh. II. 98. Šel od role k roli hledět na obilí; Za milého rolí zakopala nohy; Ta uninská rola černě pooraná; Kdo fa bude role orat, až já budu mašírovat. Sš. P. 10., 150., 165., 601. Též i oráč tu roli viece miluje, kteráž po trní plodné užitky nese, než tu, kteráž jest nikdy trnie neměla a nikdy hojného obilí nenese.	Hus. II. 265. Ten, jenž rozsieva siemě dobré, jest syn člověka, ale pole n. rolí jest svět. Hus. II. 55. Roli není dosti rozorati, nébrž vláčeti ji také přijde; Tu tedy společně se namáhali na roli Páně. Sš. J. 3., Sk. 18(5. Rolo, rolo, rolo má, tys je velka něvola. Sš. P. 504. Roli změř korcem a ne lánem. Pk. Jde mu to jako ciganoi rola (bídně, po- malu). Us. U Opav. Klš. Pole, role (luka), dům vyzvánějí boháčům, chudým jedním zvonkem: nemá nic (hadry caparty). Us. Vz Pole, S. N., Plat, Chybník. 2. Role, e, f., z fr., úloha, úkol divadel- ního herce, která dříve dodávána byla v zá- vitku (Rolle) odkudž název. Rk. R. milov- níka a milovnice, vážných otců a matek, důstojné vážnosti (Anstandsrolle), komická, intrikána atd. Vz S. N. Učiti se roli své; roli provésti, v ducha jejího vniknouti; ji křivě, chybně pojati, v ducha jejího nevnik- nouti; obor, druh rolí. Nz. Role stará, něm. Alt-Rohlau, ves v Karlo- varsku. Vz S. N. — R, nová, vz Tk. I. 110. Rolejk, a, m. = rorejs. Us. na Policku. Ženská jako r. = rozcuchaná, Kšá. Roleta, vz Roulette. Rolevěda, y. f. Agronomie, f. Rk. Rolice, e, f., malá role, dědina, das Land- gut. 4 stež. ctn. Rolina, y, f. = role. Pl. Rolisko, a, n., špatné role, schlechtes Feld. Us. Tč. Rolla, y, f., vz Mz. 298. R., oběh; sne- šení; per roliam — oběhem. Rk. Rolní, Acker-. R. plodiny, území, Nz., úprava, Dch., nářadí, rostliny. Jg. Vz Rolný. Rolnice, e, f., selka, die Bäuerin. Rolnický, Ackermams-, .Landbauer-. Rolnictví, n., der Ackerbau. Rolnictvím (orbou) se živiti. Pk. Vz více o něm. v S. N., KP. III. 210., 242. Rolnictvo, a, n. = rolnictví. Jen z rol- nictva žije. Na Ostrav. Tč. — R,, die Land leute. Us. Rolničí, Ackerbau-. L. Rolničiti, il, ení, Oekonomie treiben. Us. Tč. Rolnička, ronklička, y, f., die Schelle. R. = mosazná dutá kulička s kouskem olova n. železa vnitř pohyblivým a chřestícím. Jg. Rolničky (cinkadla) cinkají (břinčí). Pt. R. k saním. Kh. Rolník, a, rolníček, čka, m., der Bauer, Landmann, Ackersmann. Kom. Studený bře- zen, mokrý máj, pro rolníka pravý ráj. Hrš. Roluosť, i, f. = polnosť. Bdl. Rolný, vz- Rolní. R. mzda. BO. Dělati diela rolná neb nájemná a řemeslná. Hus. L 128. Osm čtvrtí rolných. Půh. H. 289. Rolovati, manglovati rollen, mangeln. — co: prádlo. Na Moravě, Tč. Rolský = rolní. Bž. 124. R. osení. Šf. Pč. 116. — Žalm. mus. Roman, román, u, m., smyšlená, všelijak zamotaná povídka, zvl. o zamilovaných, der Roman. Jg. Vypravování o drobrodružných dějích a příbězích (delší než novella). Rk. R. = povídka, jejímž předmětem jsou smyšlená dobrodružstva a příhody neobyčejné, v nichž tajemným a překvapujícím hrám náhody při