Rououti, ul, utí, fliessen. — odkud. Div-li,
že tok pláče s tebe rone? Sš. Bs. 192.

Ronov, a, m, shořený hrad v saské Lu-
žici. — R , Romburk, sbořený hrad v Lito-
měřicku. — R., sbor. hrad v Čáslavsku. —
R., město tamtéž. — R. nový, ves v Bolesl.
Vz S. N., Tk. I. 202., IV. 739. - R., Ronau,
ves u Přibislavi. — R., něm. Ronow, ves
u Vel. Meziříčí na Mor. — R., Oskřínek,
ves u Křince.

Ronovec, vce, m., shoř. hrad v Čáslav.
S. N.

Ronšperk, a, m., mě. v Plzeňsku. Vz S. N.

Ropěti, ěl, ěni, triefen, rinnen (neosob.).
Rk.

Ropice, ves v Těšínsku. Vz S. N.

Roponiti, il, ění = chroupati, křoupat i,
knorpeln. Št. N. 154. - čím: zuby. Č.

Ropot, u, m., das Getöse. Rk. Krušný r.
hromu. Sš. Sm. bs. 104.

Ropouch, rapouch, rampouch, u, ro-
poušek, rapoušek, rampoušek, šku, m.,
zmrzlý odkap, der Eiszapfen. Jíní jest zmrzlá
rosa, ropouch kapka stuhlá (zmrzlá). Kom.
R. ledový. V. Jako ropouch stuhlý, Us.,
čistý. Dch. — R.. = pucher.

Ropouší, n., dle Eiszapfung.

Ropucha, y, f., na Slov., žába zemská,
bufo, die Kröte. Jg. R. obecná, prašivice,
b. vulgaris, bachratá, b. calamita, S. N.,
česneková, hnědá, křížová. Vz Schd. II.
489., 488., Frč. 315.

Ropuchokam, u, m., bler Krötenstein,
Bufonit. Šm.

Ropuka, y, ť, cicuta virosa, der Wasser-
apfel.

Ropusník, a, m., ještěr. R. trnohlavý,
phrynosoma orbiculare. Frč. 225.

Ropuší, Kröten-.

Rorate a roraty, f., pobožnosť adventní,
mše sloužená před východem slunce, od lat.
rorate, kterým slovem se počíná. Byl na
r-tech. Us.

Roratni písně, Roraten-. Vz S. N.

Rorejk, a, rorejc, e, rulich, a, rorejs,
rorýs, rorejt, rorýt, a, m., pták vlaštov-
kovitý, na Slov. dešťovník, u Nové Paky:
radavice. (Hlr.). R. obecný, cypselus apus,
die Mauerschwalbe. Frč. 358. Jestiť ta ženská
rozsochatá jako rorejs. Us. u Petrovie, Dch.
— Jg., V. Vz S. N., Schd. II. 449, Rolejk.

Rorynky, pl., f., zastr., slabiny, slabizny.
Br., BO.

1. Rosa, rosička, rosenka, y, f., sraže
nina vodních par z ovzduší, která tvoříc se
v samém poblíží zemského povrchu jeví se
ve způsobe kapalné na rostlinách a jiných
věcech pod šírým nebem postavených. Vz j
S. N. R., lit. rasa, der Thau, strind. rasa, I
der Saft. Hý. Der Thau. R. padá, napadla,!
Us., prší (dle domnění, že shůry jako déšť
prší). Reš. Krůpěj rosy. Rosou zmoklý,
zmočený. Reš. Jíní jest zmrzlá rosa. Kom.
Jíti někam za rosy. Ros. Vyjdeme za rosy
(z rána). T. Na ní (lípě) r. krapnatá. Sš. P.
313. Za rosy se dobře kosí. Tč. Kristus
jedné v těch srdcích odpočívá, kteříž rosú
ducha sv. od horkosti tělesné žádosti se vy-
střiehají. Hus. III. 34. Ležím já v rosičce stu-
denej ; Byla tě lúka zelená, po ni rosička

krvavá; Kdo chodí po mém hrobě, bílú ro-
sičku stírá?; Zašly ony až do prosa, co tam
byla velká rosa; Studená rosenka tej, noci
padala; Nepřišla vlažička, jen malá rosička;
Svoje bílé nožičky po rosičce brodí; Nech
ti něnapadá studzenej rosicky; Půjdeni na
ňu, sesečena ju za rosenky z rána. Sš. P.
1., 27., 109., 151., 225., 327., 362. 510., 520.
Rosa zelinu oblažuje. CR. Slabá r. proti mrazu.
Č. To jo jako r. (== málo; jakoby naplil).
Němc. Toť je jen jako rosa (když o někom
mnoho řečí; slunce zasvítí a rosa se ztratí.
Vz Kleveta). Č. Vz Obláček. — R. medová,
sladká, nebeská = sladké krůpěje na listech
některých rostlin, der Honigthau. V. — R.,
rostlina. R. nebeská (rosička, vodní rosička,
rosná tráva, zblochan), festuca fluirans, der
Himmelsthau; r. slunečná (slunečná bylina,
rosička, rosnatka), drosera, der Sonnenthau;
r., syntherisma, die Bluthirse: brvitá, roze-
střelá, obecná. D., Presl. Vz Rosička, FB. 7.,
Slb. 165.

2. Rosa, lat. Sděliti někomu něco sub
rosa = pod růží = tajně. Růže přišly nej-
prve r. 1552. darem z Italie do Anglicka a
Německa. Z rozkazu papežova ozdobovaly
se jimi tehdáž zpovédlnice jakožto zname-
ními nejvěrnější mlčelivosti, odkudž podnes
latinské pořekadlo mezi námi: sub rosa. Šr.

1. Rosák, u, m., len rosou n. deštěm
močený, Flachs. Us.

2. Rosák, a, m., veliká dešťovka, der
grosse Regenwurm. U Pís. Hrs., Kal.

Rosalia, e, f., jm. ženské značící tolik
co Růžová, Růžokrásná.

Rosavka, y, f., bethauter Weg. Dch.

Rosci-us, a, m., jm.římské.

Roseč, e.něm. Rosetseh, ves n Jindř. Hrad.,
u Kunštatu na Mor., u Zeletavy na Mor.,
u Veliké Biteše v Jihlavsku, u Jihlavy. PL.

Rosejovice, dle Budějovice, Rosowitz,
ves u Dobříše.

Roselith, u, m., halovec jednoklonný. Vz
Bř. N. 138.

Rosení, n., das Thauen. R. lnu, Us,, rud,
das Rösten. Krok.

Rosený, rošený; -en, a, o, vom Thau
benetzt, it. len. Us.

Rosepad, u, m., druh zeliny. Jád.

Rosetta, y, f., z fr., ružička (ze stužek n.
okrasa z plechu atd.). Rosette, f. Rk. — R.,
náčiní k broušení diamantů. Vz KP. III. 205.
— Bosetka, v bot., skládá se z listů na-
hloučených, na všecky strany rozložených;
nejčastěji prízemní ze zpodu lodyhy jako
u jitrocelu. Čl. Kv. XXVI.

Rosice, dle Budějovice, ves u Chrasti a
u Pardubic; městys v Brnensku. Vz S. N. —
R., lépe: rosnice, der Laubfrosch. Us. Dch.

Rosička, y, f., digitaria, tráva. R. holá,
panicum glabrum, krvavá, rosa, p. sanguinale,
die Bluthirse. Čl. Kv. 100., FB. 7. R.,
nem. Rositschka, ves u Přibislavi, u Jindř.
Hradce, u Kunštatu na Mor., u Dešné, u Ka-
menice n. L.; R. Hadravova, ves u Jindř.
Hradce; R. dolní a horní, vsi u Bystrice
v Brnensku; R. panenská, Jungfrauen-. — R.,
ves u Telče. PL. — R , lépe: rosnička, vz
Rosnice. Us.