Předchozí (93)  Strana:94  Další (95) |
|
|||
94
|
|||
|
|||
Rosinante, y, f., herka, mrcha, stará ko-
byla (don Quijotova). Rk. Rositi, il, sen ;a šen. ení; rosívati, thauen,
V.; rosou močiti, bethauen. rösten. - abs. Rosí = rosa padá. Us. Také o drobném dešti. Na Ostrav. Tě. -- co : len. D. — kde. R. len na louce. Ml. — co čím: tvář, líce slzami r. L. Rád bych já to velké břímě nosil, rád bych pláčem stezku žití rosil. Sš. lis. 179. — se. Rosí se padá rosa, es thauet. Kositý, thauig. Deh., Hern.
Rosivý, thauend, thauig. Dch., Krok.
Roskeruše - oskeruše. Tr.
Roslav m.: Rostislav. Bž. 48.
Rosmarin (rozmarín), u, rosmarinek,
nku, rosmarineček, čku, m., rosmarina, y, ť., z lat. ros marinus, rosa mořská, der Rosmarin. R. věnečný, r. ofíieinalis; planý (Rojovník). — Jg. Vz S. N., Schd. II. 290., Rozmarin. Rosmarinový, Rosmarin-. R. koření, voda,
věnec, ker. Us. Rosňaček, čka, m. = rosnice. U Přerova.
Bkř.
Rosňák, a, m., trávní skokan, der braunge-
streifte, essbare Grasfrosch. Us. Rosnatka, y, f., drosera, der Sonnenthau,
rostlina. R.měsíčitá, okrouhlolistá (rosička, rosnatka, rosa slunečná, bylina slunečná), vsroupavá, dlouholistá, krátkostvolná, ka- řelná, jednokvětá, nízká, okoličnatá, krátko- lislá. síťkovaná, čárkovitá, niťovitá, stříhaná, listnatá. Vz Rostl. l06, S. N., Slb. 646., Schd. II. 294. Rosnatkolistý, listy jako rosnatka ma-
jící. Rostl. Rosnatý, thauig, bethauet. R. růže. Víd.
list, R. dech noci. Kká. Š. 24. Rosně = zarosené. Koll.
Rosní, Thau-. R. krůpěje, vláha. Zlob.
Rosnice, e, f., rosnička, žabka. R. obrov-
ská, hyla palmata, Frč, 315. — R. zelená (jiřice, jiřiček, žába lísková), hyla viridis, der Laub-, Baumfrosch; strakatá, h. fusca; mo- dravá n. červená, n. tinctovia, rubra; dvou- barvá nahoře modrá, dole žlutá), h. bicolor; veliká, h. maxima; bučící, h. boans. Jg. Vz S. N. — R. okrouhlolistá, drosera rotuudi- j folia, rundblättriger Sonnenthau. Čl. 60. R. dloubolistá. d. longifolia, obvejčitá, d. obo- rala. Čl. Kv. 381., FB. 78., Schd. II. 487. Rosník, u, m , rosnatka, drosella rorella,
der Sonnenthau. Rosnobýl, e, m., roridula, das Tropf-
kraut. Rostl. Rosnolist, u, m., drosophyllum, der Sonnen-
thau. Rostl. Rosný, rosu mající, thauig. Sprahlým
hrdlem lzali rosnú trávu. Rkk. 52. Mhy rosné. Ráj. li. krůpěj. BO. Zazdvihneš mi nóšu rosnej trávy. Sš. P. 538. — R. tráva, rodní rosička, zblochan, festuca fluitans. das Manna- gras. - R, kaše z rosičky, der Manna- brei. V. Rosočka, y,f., lépe: rosoška.Vz. Rozsocha.
Rosodajný, rosu dající, thaugebend. L.
Rosocha, y. f.. ves u Ústí nad Orl. PL.
Rosochatec, tce, m., ves u Něm. Brodu.
PL. |
Rosochy, něm. Rossoch, ves u Chlumce
n. C.; ves u Bystřice v Brněnsku. PL. Rosol, u, rosolek, lku, m., slaná voda,
ve které se ryby a maso nakládají. R., příp. -olь. Mkl. B. 111., das Salzwasser, die Salz- brühe, Salzlake, Lake. Máš tam rybičky z rosolu. Sš. P. 1G9. Do rosolu nakládati. Maso v rosolu naložené, nasolené. D. R. sle- ďový. V rosole býti — v nesnázi. V. — R., slaná voda n. jícha, re které se ryby atd. vaří, hustá, die Brühe, Sulze. R. z vařeného masa. R, rybí. V. Jí rybičky s r-lem. Sš. P. 172. — R., huspenina, na Mor. také: drko- tina, kočičina. Bkř. Die Gallerte. R. anana- sový, kdoulový, malinový, kostní. Kh. — R., plesnivina na víně a jiných věcech te- kutých, plíseň, Kahm, m. — R., rostlina, nostoc commune, rostl, z čeledi řas. Vz S. X. — R., přeneseně. Arcikníže odbyl legata
dosti z r-la (= ledabylo, nevšímavě, krátce) a povrchně. Skl. IV. 315. Byl-li by pán nějak na prázdno povolán a z r-la, jakž se říká, odpraven, jak by s tím pán spokojen býti mohl, sami souditi můžete. Žer. 314. Rosolení, n., das Sulzen. .
Rosolený; -en, a, o, gesulzt.
Rosoličkář, e, m., der gerne Rosoglio
trinkt, der Rosogliotrinker. Rosoličkářka, y, f. Rosogliotrínkerin.
Rosolina, y, f., die Galatine; der Creme.
Šp., Dch. Rosoliti, il, en, ení, sulzen. Bern.
Rosolka, rosolička, y, f., na Slov. roso-
liš, e, f. R., z it. rosoglio, a to z lat. ros solis, vlaská kořalka, Jg., růžová kořalka, Rosoli, Rosoglio, n., Rk. R. alkermesová, kmínová, řebíčková, skořicová atd. Kh. — Vz Mz. 297. Rosolkář, e, rosolník, a, m., der Roso-
gliobrenner, -händler. Rosolkářka, rosolnička, y, f., die Roso-
gliobrennerin. -Händlerin. Us. Jg. Rosolkový Rosoglio.
Rosolnivka, y, f., tremella, druh houby.
Rostl. Rosolovatěti, ěl, ění, kahmig, sulzig
werden. Vz Rosol. Rosolovatosť, rosolovitosť, i, f., sulzige
Beschaffenheit, der Kahm. — R., plíseň vína, der Kahm, Schimmel. Rosolovatý, rosolovitý, sulzig, vz Rosol.
— R. víno ptesnivé, křesovaté, kahmig,
schimmelig. V. Rosolový, vz Rosol, sulzig, Sulz-. R.
strava (maso, ryby do rosolu). L. Rosomak, a, m., rossomacha, y, f., z rus.,
lat. gulo, šelma kunovitá, der Vielťrass. R, severní, g. borealis, žíhaný, g. vittalus, dobro- předhorskv, g. capensis. Vz S. N., Schd. II. 398., Frč. 390. Rosomala, y, 1. (cizí), altingia, rostl so-
snovirá. Rosomaší, Vielfrass-. Vz Rosomak.
Rosoměr, u, m., der Thaumesser, Droso
meter, Drososkop. Tpl. Rosonosný, thaubringend. L.
Rosopastka, y, f., roemeria, rostl. mako-
vitá. Rosorodný, thauerzeugend.
Rosovati, vz Rositi.
|
||
|
|||
Předchozí (93)  Strana:94  Další (95) |