Rosinante, y, f., herka, mrcha, stará ko-
byla (don Quijotova). Rk.

Rositi, il, sen ;a šen. ení; rosívati, thauen,
V.; rosou močiti, bethauen. rösten. - abs.
Rosí = rosa padá. Us. Také o drobném
dešti. Na Ostrav. Tě. -- co : len. D. — kde.
R. len na louce. Ml. — co čím: tvář, líce
slzami r. L. Rád bych já to velké břímě
nosil, rád bych pláčem stezku žití rosil. Sš.
lis. 179. — se. Rosí se padá rosa, es
thauet.

Kositý, thauig. Deh., Hern.

Rosivý, thauend, thauig. Dch., Krok.

Roskeruše - oskeruše. Tr.

Roslav m.: Rostislav. Bž. 48.

Rosmarin (rozmarín), u, rosmarinek,
nku, rosmarineček, čku, m., rosmarina,
y, ť., z lat. ros marinus, rosa mořská, der
Rosmarin. R. věnečný, r. ofíieinalis; planý
(Rojovník). — Jg. Vz S. N., Schd. II. 290.,
Rozmarin.

Rosmarinový, Rosmarin-. R. koření, voda,
věnec, ker. Us.

Rosňaček, čka, m. = rosnice. U Přerova.

Bkř.

Rosňák, a, m., trávní skokan, der braunge-
streifte, essbare Grasfrosch. Us.

Rosnatka, y, f., drosera, der Sonnenthau,
rostlina. R.měsíčitá, okrouhlolistá (rosička,
rosnatka, rosa slunečná, bylina slunečná),
vsroupavá, dlouholistá, krátkostvolná, ka-
řelná, jednokvětá, nízká, okoličnatá, krátko-
lislá. síťkovaná, čárkovitá, niťovitá, stříhaná,
listnatá. Vz Rostl. l06, S. N., Slb. 646., Schd.
II. 294.

Rosnatkolistý, listy jako rosnatka ma-
jící. Rostl.

Rosnatý, thauig, bethauet. R. růže. Víd.
list, R. dech noci. Kká. Š. 24.

Rosně = zarosené. Koll.

Rosní, Thau-. R. krůpěje, vláha. Zlob.

Rosnice, e, f., rosnička, žabka. R. obrov-
ská, hyla palmata, Frč, 315. — R. zelená
(jiřice, jiřiček, žába lísková), hyla viridis, der
Laub-, Baumfrosch; strakatá, h. fusca; mo-
dravá n. červená, n. tinctovia, rubra; dvou-
barvá nahoře modrá, dole žlutá), h. bicolor;
veliká, h. maxima; bučící, h. boans. Jg. Vz
S. N. — R. okrouhlolistá, drosera rotuudi- j
folia, rundblättriger Sonnenthau. Čl. 60. R.
dloubolistá. d. longifolia, obvejčitá, d. obo-
rala. Čl. Kv. 381., FB. 78., Schd. II. 487.

Rosník, u, m , rosnatka, drosella rorella,
der Sonnenthau.

Rosnobýl, e, m., roridula, das Tropf-
kraut. Rostl.

Rosnolist, u, m., drosophyllum, der Sonnen-
thau. Rostl.

Rosný, rosu mající, thauig. Sprahlým
hrdlem lzali rosnú trávu. Rkk. 52. Mhy rosné.
Ráj. li. krůpěj. BO. Zazdvihneš mi nóšu
rosnej trávy. Sš. P. 538. — R. tráva, rodní
rosička, zblochan, festuca fluitans. das Manna-
gras. - R, kaše z rosičky, der Manna-
brei. V.

Rosočka, y,f., lépe: rosoška.Vz. Rozsocha.

Rosodajný, rosu dající, thaugebend. L.

Rosocha, y. f.. ves u Ústí nad Orl. PL.

Rosochatec, tce, m., ves u Něm. Brodu.
PL.

Rosochy, něm. Rossoch, ves u Chlumce
n. C.; ves u Bystřice v Brněnsku. PL.

Rosol, u, rosolek, lku, m., slaná voda,
ve které se ryby a maso nakládají. R., příp.
-olь. Mkl. B. 111., das Salzwasser, die Salz-
brühe, Salzlake, Lake. Máš tam rybičky
z rosolu. Sš. P. 1G9. Do rosolu nakládati.
Maso v rosolu naložené, nasolené. D. R. sle-
ďový. V rosole býti — v nesnázi. V. — R.,
slaná voda n. jícha, re které se ryby atd.
vaří, hustá, die Brühe, Sulze. R. z vařeného
masa. R, rybí. V. Jí rybičky s r-lem. Sš. P.
172. — R., huspenina, na Mor. také: drko-
tina, kočičina. Bkř. Die Gallerte. R. anana-
sový, kdoulový, malinový, kostní. Kh. —
R., plesnivina na víně a jiných věcech te-
kutých, plíseň, Kahm, m. — R., rostlina,
nostoc commune, rostl, z čeledi řas. Vz S. X.

— R., přeneseně. Arcikníže odbyl legata
dosti z r-la (= ledabylo, nevšímavě, krátce)
a povrchně. Skl. IV. 315. Byl-li by pán
nějak na prázdno povolán a z r-la, jakž se
říká, odpraven, jak by s tím pán spokojen
býti mohl, sami souditi můžete. Žer. 314.

Rosolení, n., das Sulzen. .

Rosolený; -en, a, o, gesulzt.

Rosoličkář, e, m., der gerne Rosoglio
trinkt, der Rosogliotrinker.

Rosoličkářka, y, f. Rosogliotrínkerin.

Rosolina, y, f., die Galatine; der Creme.
Šp., Dch.

Rosoliti, il, en, ení, sulzen. Bern.

Rosolka, rosolička, y, f., na Slov. roso-
liš, e, f. R., z it. rosoglio, a to z lat. ros
solis, vlaská kořalka, Jg., růžová kořalka,
Rosoli, Rosoglio, n., Rk. R. alkermesová,
kmínová, řebíčková, skořicová atd. Kh. —
Vz Mz. 297.

Rosolkář, e, rosolník, a, m., der Roso-
gliobrenner, -händler.

Rosolkářka, rosolnička, y, f., die Roso-
gliobrennerin. -Händlerin. Us. Jg.

Rosolkový Rosoglio.

Rosolnivka, y, f., tremella, druh houby.
Rostl.

Rosolovatěti, ěl, ění, kahmig, sulzig
werden. Vz Rosol.

Rosolovatosť, rosolovitosť, i, f., sulzige
Beschaffenheit, der Kahm. — R., plíseň vína,
der Kahm, Schimmel.

Rosolovatý, rosolovitý, sulzig, vz Rosol.

— R. víno ptesnivé, křesovaté, kahmig,
schimmelig. V.

Rosolový, vz Rosol, sulzig, Sulz-. R.
strava (maso, ryby do rosolu). L.

Rosomak, a, m., rossomacha, y, f., z rus.,
lat. gulo, šelma kunovitá, der Vielťrass. R,
severní, g. borealis, žíhaný, g. vittalus, dobro-
předhorskv, g. capensis. Vz S. N., Schd. II.
398., Frč. 390.

Rosomala, y, 1. (cizí), altingia, rostl so-
snovirá.

Rosomaší, Vielfrass-. Vz Rosomak.

Rosoměr, u, m., der Thaumesser, Droso
meter, Drososkop. Tpl.

Rosonosný, thaubringend. L.

Rosopastka, y, f., roemeria, rostl. mako-
vitá.

Rosorodný, thauerzeugend.

Rosovati, vz Rositi.