Rosovice = Rosejovice.

Rosový, z rosy, od rosy, Thau-. R. perly,
Us., med, Har. II. 111. (Vz Rosu 1). duha,
len (rosený). D. — R. kaše z rosičky, der
Schwadenbrei. Rohn.

Rospe = rozsype. — co Padne i rospe
jahody. Št, N. 20.

Rospěrácky mluvjit = žvástati, plandern.
V již. Čech. Kts. Vz Rospěrák.

Rospěrák, a, m., kdo se rozpírá, mnoho
mluví, der Schwätzer. V již. Čech. Kts.

Rosshaar, z něm., žíně. Sp.

Rosso antico, dalmatska červeň.

Rost, u, m. = růst, das Wachsen. Při
: trvání a r-u bouře. Sš. Sk. 284. — R., vše
co roste, wachsendes Wesen; opak: nerosty.
Hmoty některé jmenujeme rosty. Krok. Člo-
věk byť s nerosty, cit s rosty, život se zví-
řaty, rozum s anděly společně má. Sš. Mr. 73.
— Pr. chym.

Rostanec, nce, m., s někým spolu vy-
rostlý. My jsme byli -ci, chodili jsme spolu
do školy. Us. Bern.

Rostanka, y, f., crescentia, der Kala-
bassenbaum. Šm.

Rostaní, n., Rozstání, něm. Rostein, ves
u Plumlova na Mor. PL.

Rostárna, vz Rostírna.

Rostba, y, f., die Kultur, der Anbau. Rk.

Rostectvo, a, n., das Reich der organi-
schen Körper. Prsl.

Rostejné, ého, n., něm. Rostein, ves
u Golč. Jeníkova.

Rostení, n., das Wachsen. Sal. 104. 30.

Rostění, n. = rostba. Rk.

Rostenice, dle Budějovice, něm. Rostenitz,
Rosternitz, ves u Výškova. PL.

Rosti, vz Růsti.

Rosticí šťáva, keimfördernder Saft.

Rostidlo, a, n., der Röstapparat. R. k vý-
robě sladu vzduchové (pneumatické). Dch.

Rostinárna, y, f. = sklenník, slovo nové.
Hk.

Rostírna, y, f., die Wachskammer zum
Krystallisiren des Alauns. Šp.

Rostislav, a, m., jm. muž. Tk. I. 186.

Rostiti, il, štěn, ění, wachsen machen.
co. Ovce vlnu rostí a. skrblík se postí — pro
jiného. Č. M. 56.

Rostivosť, i, f., moc rostení, die Heil-
kraft (dass etwas wachse). Jg.

Rostivý, který rostí. R. masť, die Heil-
salbe. Ros.

Rostlina, rostlinka, y, f., cokoli roste,
zrostlina, zvl. věc ze země rostoucí, strom,
keř-, bylina atd. Jg. Das Gewächs, die Pflanze.
R-ny jsou oživené ústrojné bytosti, kteréž
nečijí aniž samovolně se pohybují. Vz S. N.
R. má koře« s kořínky, oddenek (Wurzel-
stock), lodyhu (Stängel, u stromu: kmen,
Stamm), listy, květ; kmen má kůru, lýko,
dřevo a dřen (Mark); nahoře rozvětvuje se
kmen ve větve a haluze (ratolesti, Aeste u.
Zweige). Pt. K rostlinám náležejí: stromy,
keře, zeliny, řasy, houby, lišejníky, mechy,
kapradiny a přesličky. Pt. — Bostliny : I.
prostoplátečné: 1. pryskyřníkovité a) s nož-
kami jednosemennými: podléštka (jaterník
modrý); jasanka (pohanina bílá); koniklec
luční; orsej ; pryskyřník prudký, lítý n.

litík; plamének bílý; b) s měchýřky mnoho-
semennými: čemeřice černá blatouch n.
žlufák n. máslový květ; pivoňka; oměj
pravý č. šalamúnek; 2. křížokrětné: a) se
šešulkami: kapusta zelná (jarmus n. kade-
řávek, zelí Hlávkové, broukev, karfiol n.
květné zelí, brokoli); řepku (ř. olejna n.
olejka, r. ozimná, turín, kolník); řepa (ř.
olejná n. řepák, vodnice n. okrouhlíce, ř.
letní a ozimná); hořčice rolní; řetkev; fijala
žlutá letní, zimní, řeřicha luční, česnáěek):
b) se šešulinkami: chudobinka jarní; kokoška
n. pastuší tobolka; křen: řeřicha potoční;
lnice; boryt; choulivka n. růže jerišská; c)
příbuzné: a) rýtovité: reseda vonná; ß) má-
kovité: laštovičník; mák zahradní n. opojný;
mák vlčí; 3. hvozdíkovité: karafiat; kartouzek
n. slzičky; knotovka smolná n. smolnička;
ptačinec; 4. a) slezovité: slez lesní; ibišek
n. ajbiš n. proskurník lékařský; bavlník
bylinný; b) přibuzné: a) čajovníkovité: ča-
jovník (s čajovníkem jest blízko příbuzna:
kamelie); ß) lípovité: lípa malolistá n. zimní,
velkólistá; o. motýlokvětné u. luštinaté: a) lu-
štiny jedlé : hrách ; čočka; fazol; bob svinský ;
b) picni byliny, jetel luční; vojtěška; ligrus
n. vičenec; vikev setebná (ptačí,plotní); c)jiné
byliny motýlokvětné: lecha jarní; čičorečka
pestrá; komonice lékařská; ledenec obecný
n. štírovník; d) kroviny a stromy: žanovec;
čilimník obecný n. kozí jetel; trnovník n.
akát; e) příbuzné: rohovník n. chlebík svato-
janský; 6. růžokvětné: a) mandloňovité: a)
s peckovicí suchou, bezšťavnatou: mandloň
obecná; /?) se šťavnatou, hedvábně plsťnatou
peckovicí, plody jednotlivé, nestopkaté: bro-
skvoň, meruňka; y) s peckovicí ojíněnou, plody
jednotlivými, stopkatými: švestka, trnka; d)
s peckovicí hladkou a lysou, plody v oko-
líčkách : třešeň ptačí, višeň; e) s lysou pec-
kovicí, plody v hroznech: střemcha obecná;

b) jabloňovité: hruška; jabloň; jeřáb; hloh;

c) růžovité: růže šípková n. planá; malinník;
ostružinník, jahodník lesní; mochna jarní;
7. tučnicovité: a) rozchodník ostrý n. tučný
mužík, netřesk obecný; b)příbuzné: a) lomi-
kamenovité: lomikamen vždy živý, /9) srst-
kovité: srstka n. chlupatka n. angrešť; rybíz
červený n. meruzalka; 8. kaktovité: nopál
červcový; kaktus velekvětý; dyňucha obecná;
9. okoličnaté: a) jedlé a kořenné: mrkev;
petržel; kmín; anýz; kopr; b) jedovaté: kozí
pysk (petržel); bolehlav blámatý; rozpuk;
c) příbuzné: a) prodarovité: brečtan; ß) dři-
navité; y) jmélovité; 10. jiné prostoplátečné:
a) lekrnínovité: leknín bílý; b) violkovité:
violka vonná; v. trojbarevná n. maceška;
c) rosnicovité: mucholapka; d) třezalkovité:
třezalka; e) pomorančovité: citroník; pomo-
ranč; f) javorovité: javor mléčnatý; g) ji-
rovcovité: jirovec n. kaštan koňský; h) révo-
vité: réva vinná; i) řešetlákovité: krušina;
k) routičkovité: třemdava bílá; 1) kakosto-
vité: kakost n. čapí nosek luční; len; šťavel;
netýkavka žlutá; m) pupalkovité: vrbobka
úzkolistá: n) kyprejovité: kyprej obecný;
o) myrtovité: myrta. — II. Srostloplátečné:
11. prvosenkovité: prvosenka n. podléštka
jarní; brambořík (sviňský chléb); 12. lilkovité:
a) s plodem bobulovitým: brambor (zemce);



	95

	Rosovice = Rosejovice. Rosový, z rosy, od rosy, Thau-. R. perly, Us., med, Har. II. 111. (Vz Rosu 1). duha, len (rosený). D. — R. kaše z rosičky, der Schwadenbrei. Rohn. Rospe = rozsype. — co Padne i rospe jahody. Št, N. 20. Rospěrácky mluvjit = žvástati, plandern. V již. Čech. Kts. Vz Rospěrák. Rospěrák, a, m., kdo se rozpírá, mnoho mluví, der Schwätzer. V již. Čech. Kts. Rosshaar, z něm., žíně. Sp. Rosso antico, dalmatska červeň. Rost, u, m. = růst, das Wachsen. Při : trvání a r-u bouře. Sš. Sk. 284. — R., vše co roste, wachsendes Wesen; opak: nerosty. Hmoty některé jmenujeme rosty. Krok. Člo- věk byť s nerosty, cit s rosty, život se zví- řaty, rozum s anděly společně má. Sš. Mr. 73. — Pr. chym. Rostanec, nce, m., s někým spolu vy- rostlý. My jsme byli -ci, chodili jsme spolu do školy. Us. Bern. Rostanka, y, f., crescentia, der Kala- bassenbaum. Šm. Rostaní, n., Rozstání, něm. Rostein, ves u Plumlova na Mor. PL. Rostárna, vz Rostírna. Rostba, y, f., die Kultur, der Anbau. Rk. Rostectvo, a, n., das Reich der organi- schen Körper. Prsl. Rostejné, ého, n., něm. Rostein, ves u Golč. Jeníkova. Rostení, n., das Wachsen. Sal. 104. 30. Rostění, n. = rostba. Rk. Rostenice, dle Budějovice, něm. Rostenitz, Rosternitz, ves u Výškova. PL. Rosti, vz Růsti. Rosticí šťáva, keimfördernder Saft. Rostidlo, a, n., der Röstapparat. R. k vý- robě sladu vzduchové (pneumatické). Dch. Rostinárna, y, f. = sklenník, slovo nové. Hk. Rostírna, y, f., die Wachskammer zum Krystallisiren des Alauns. Šp. Rostislav, a, m., jm. muž. Tk. I. 186. Rostiti, il, štěn, ění, wachsen machen. co. Ovce vlnu rostí a. skrblík se postí — pro jiného. Č. M. 56. Rostivosť, i, f., moc rostení, die Heil- kraft (dass etwas wachse). Jg. Rostivý, který rostí. R. masť, die Heil- salbe. Ros. Rostlina, rostlinka, y, f., cokoli roste, zrostlina, zvl. věc ze země rostoucí, strom, keř-, bylina atd. Jg. Das Gewächs, die Pflanze. R-ny jsou oživené ústrojné bytosti, kteréž nečijí aniž samovolně se pohybují. Vz S. N. R. má koře« s kořínky, oddenek (Wurzel- stock), lodyhu (Stängel, u stromu: kmen, Stamm), listy, květ; kmen má kůru, lýko, dřevo a dřen (Mark); nahoře rozvětvuje se kmen ve větve a haluze (ratolesti, Aeste u. Zweige). Pt. K rostlinám náležejí: stromy, keře, zeliny, řasy, houby, lišejníky, mechy, kapradiny a přesličky. Pt. — Bostliny : I. prostoplátečné: 1. pryskyřníkovité a) s nož- kami jednosemennými: podléštka (jaterník modrý); jasanka (pohanina bílá); koniklec luční; orsej ; pryskyřník prudký, lítý n.	litík; plamének bílý; b) s měchýřky mnoho- semennými: čemeřice černá blatouch n. žlufák n. máslový květ; pivoňka; oměj pravý č. šalamúnek; 2. křížokrětné: a) se šešulkami: kapusta zelná (jarmus n. kade- řávek, zelí Hlávkové, broukev, karfiol n. květné zelí, brokoli); řepku (ř. olejna n. olejka, r. ozimná, turín, kolník); řepa (ř. olejná n. řepák, vodnice n. okrouhlíce, ř. letní a ozimná); hořčice rolní; řetkev; fijala žlutá letní, zimní, řeřicha luční, česnáěek): b) se šešulinkami: chudobinka jarní; kokoška n. pastuší tobolka; křen: řeřicha potoční; lnice; boryt; choulivka n. růže jerišská; c) příbuzné: a) rýtovité: reseda vonná; ß) má- kovité: laštovičník; mák zahradní n. opojný; mák vlčí; 3. hvozdíkovité: karafiat; kartouzek n. slzičky; knotovka smolná n. smolnička; ptačinec; 4. a) slezovité: slez lesní; ibišek n. ajbiš n. proskurník lékařský; bavlník bylinný; b) přibuzné: a) čajovníkovité: ča- jovník (s čajovníkem jest blízko příbuzna: kamelie); ß) lípovité: lípa malolistá n. zimní, velkólistá; o. motýlokvětné u. luštinaté: a) lu- štiny jedlé : hrách ; čočka; fazol; bob svinský ; b) picni byliny, jetel luční; vojtěška; ligrus n. vičenec; vikev setebná (ptačí,plotní); c)jiné byliny motýlokvětné: lecha jarní; čičorečka pestrá; komonice lékařská; ledenec obecný n. štírovník; d) kroviny a stromy: žanovec; čilimník obecný n. kozí jetel; trnovník n. akát; e) příbuzné: rohovník n. chlebík svato- janský; 6. růžokvětné: a) mandloňovité: a) s peckovicí suchou, bezšťavnatou: mandloň obecná; /?) se šťavnatou, hedvábně plsťnatou peckovicí, plody jednotlivé, nestopkaté: bro- skvoň, meruňka; y) s peckovicí ojíněnou, plody jednotlivými, stopkatými: švestka, trnka; d) s peckovicí hladkou a lysou, plody v oko- líčkách : třešeň ptačí, višeň; e) s lysou pec- kovicí, plody v hroznech: střemcha obecná; b) jabloňovité: hruška; jabloň; jeřáb; hloh; c) růžovité: růže šípková n. planá; malinník; ostružinník, jahodník lesní; mochna jarní; 7. tučnicovité: a) rozchodník ostrý n. tučný mužík, netřesk obecný; b)příbuzné: a) lomi- kamenovité: lomikamen vždy živý, /9) srst- kovité: srstka n. chlupatka n. angrešť; rybíz červený n. meruzalka; 8. kaktovité: nopál červcový; kaktus velekvětý; dyňucha obecná; 9. okoličnaté: a) jedlé a kořenné: mrkev; petržel; kmín; anýz; kopr; b) jedovaté: kozí pysk (petržel); bolehlav blámatý; rozpuk; c) příbuzné: a) prodarovité: brečtan; ß) dři- navité; y) jmélovité; 10. jiné prostoplátečné: a) lekrnínovité: leknín bílý; b) violkovité: violka vonná; v. trojbarevná n. maceška; c) rosnicovité: mucholapka; d) třezalkovité: třezalka; e) pomorančovité: citroník; pomo- ranč; f) javorovité: javor mléčnatý; g) ji- rovcovité: jirovec n. kaštan koňský; h) révo- vité: réva vinná; i) řešetlákovité: krušina; k) routičkovité: třemdava bílá; 1) kakosto- vité: kakost n. čapí nosek luční; len; šťavel; netýkavka žlutá; m) pupalkovité: vrbobka úzkolistá: n) kyprejovité: kyprej obecný; o) myrtovité: myrta. — II. Srostloplátečné: 11. prvosenkovité: prvosenka n. podléštka jarní; brambořík (sviňský chléb); 12. lilkovité: a) s plodem bobulovitým: brambor (zemce);