Rostlinozpytec, tce, m., der Botaniker.
Rostlinozvíře, ete, n., rostlinoživok,

a, m., das Pflanzenthier. Jg.

Rostlinozvířecí, Pflanzenthier-. R. hmota,
prvek. Rostl.

Rostlinoživočný = rostlinozvířecí. Rostl.

Rostlinoživok, vz Rostlinozvíře. Mus.

Rostlinství, n., die Pflanzennatur, -Be-
schaffenheit, das Pftanzenwesen.

Rostlinstvo, a, n., die Pflanzen, das
Pflanzenreich. Koubl. R., soujem všech ro-
stlin nyní žijících i vymřelých. Vz S. N.,
Rostlina.

Rostlivý, který roste, wachsend, wachs-
bar. Zlob.

Rostlopesec, sce, m., odrůda psa pesce,
canis isatis. Ssav. 232.

Rostlosť, i, f., grosser Wuchs.

Rostlý, který rostl, gewachsen. Víno lon-
ského roku rostlé. — kam. Vousy má příliš
do světa rostlé (v nepořádku). V Žamber.
Dv. — jak: křivě. Dch. — kde. Drva vy-
sokorostlá v hustotě (v hustém lese) pod
skalú. Rkk. 19.

Rostnouti, vz Růsti.

Rostnutí, n., rostení, das Wachsen. Ros.

Rosto. Běda na rosto = nastojte! Na mor.
Zlínsku. Brt.

Rostoky, vz Roztok.

Rostomilý, vz Roztomilý.

Rostopáčný, rostopášný = prostopášný.
Na Mor. Hý.

Rostoucí, wachsend.

Rostovací káď, ve které se kamenec hlatí,
das Wachsfass. Krok. II. 599.

Rostovlasatý, vz Prostovlasatý.

Rostral = rastral.

Rostropice, dle Budějovice, ves ve Slez.
u Skoczówa. Vz S. N.

Roštu, vz Růsti.

Rosice, dle Budějovice, něm. Roschitz,
ves u Jihlavy, PL.

Roškopov, a, m., ves u Nové Paky.

Roškvárky, vz Rozškvarek.

Rošsovice, die Budějovice, něm. Roschwitz,
ves u Klášterce v Kadaňsku. PL.

Rošt, u, roštec, štce, roštík, u, roští-
ček, čku, m., z něm. Rost, železná mřížo-
vina do kamen a pecí, aby k hořícímu pa-
livu vzduch zezpod přicházeti a oheň rozně-
covati mohl Vz S. N. — R., nástroj, na němž
se něco suší neb peče. V. Na roště smažiti,
sušiti, upéci. V. Viece Boha uctí, nežliby
byl pečen na rošti, jako sv. Vavřinec. Hus.
II. 150. R. ležatý. Nz. — R. plochý, der Plan-
rost, pultový, Pultrost, stupňový, der Trep-
penrost. Bc. — R. v stavitelství — rešt. Starám
já se starám, strča hlavu za trám, ručičky za
rošt, to je moja starost. Sš. P. 682. R. je-
hlancový. Nz.

Roštec, štce, m., vz Rošt.

Roštěná, é, ť. (pečeně), der Rostbraten.

Roštěnec, nce, m. = roštěná. Šm.

Roštění, n., něm. Rosehtin, ves u Zdou-
nek v Kroměřížsku. PL.

Roštěp, vz Rozstěp.

Roštéř, roštýř, e, m., kdo rudu roštuje,
der Röster. V.

1. Roští, n., roždí, chrastí, das Reisholz,
Gestrippe. V., Jg. Vz Rozha. Gb. Hl. 99., 104.

2. Roští, n., něm. Roschty, ves u Vam-
berka. PL.

Roštík, u, m., vz Rošt.

Roština, y, f., roští. Pl. — R., roštěná.
D.

Roštiště, ě, n., v hutn., das Rostbett. Šm.

Roštka, vz Rozha.

Roštování, n., z něm., pálení rudy s uhlím
v hutích, das Rösten. Pr.

Roštovina, y, f., der Dampf o. Rauch,
der aus den Schmelzhütten steigt.

Roštový, Rost-. R. pečeně — roštěná. D.

Roštyk, a, m., slaneček, der Pickelhäring,
z něm. der rostige (eingesalzcne) Häring. V.

Roštykovatý, nasolený, v rosolu nalo-
žený, eingepökelt. Reš. Vz Roštyk.

Rot, rtu, m. = ret, die Lippe. Na Slov.
D.

1. Rota, y, f., houf jakéhokoli lidu, zá-
stup, der Haufe, die Sippe, Gefolgschaft,
Rotte. R. = sto vojákův; město rotou svou
opanoval. V. Po rotách. Reš. Od Paška a
jeho roty. Bart. 296.18. Těch časů Vlaši na dvě
roty rozděleni byli; jedni sluli Guelphi a druzí
Gibellini. V. Protož nynie pase (ďábel) preláty,
kněžie a tu rotu hojně pravým chlebem, aby
je zBavil druhého chleba; V toho Šimona rotě
jsú kněžie, kteří jsú odpustky papežovy
najali, aby peníze tržili. Hus. I. 329., 342.
Ďábel a jeho rota. Hus. I. 280. Roty vojen-
ské, vz v S. N.: Roty. R., dva vojáci za
sebou stojící, spol. Dvě vedlé sebe stojící
roty: dvojrota (dvojspol, das Rottenpaar);
muž zadáka (Hintermann) nemající slove
slepou rotou (blinde Rotte). Čsk. — R., die
Sekte. V. Kacíři všelijaké roty. Arch. III. 80.
R. filosofů. Jel. Nadělali rot mezi křesťany.
Chč. — R., nehoda, das Unglück. Člověk
ani neví, jaká r. se mu přihodí. U Rychn.
Msk. — St. skl. III. 214. — R., slota, sběř,
die Rotte. R. zlodějská. J. tr. — Br., Cyr.

2. Rota (zastr.), 'hudební nástroj strunný,
die Rotte. Proch.

3. Rota, růta, y, f. (zastr.), přísaha, for-
mule přísahy, die Eidesformel, der Schwur.
Kn. rož., Pal. IV. 1.25., Mkl. aL. 69. Odtud
porota. Trojanští Řekové přísahali podlé
roty jim vydané. Troj. 442. Oldřichovi rota
vydána v tato slova. Půh. brn. 1417. Já
chci, aby to řekl, jakož já tobě rotu vy-
dám. Pass. 900. — Leg,Výb. I. 618. Vz
Gl. 300.

Rotace, e, f., pohyb točivý, kolotání, die
Rotation, Umdrehung, die Rundschwingung,
der Umschwung, Umlauf. Vz Posloupnosť
plodin.

Rotační pumpa, Rotationspumpe. Šk.

Rotalovice, dle Budějovice, Rotralowitz,
ves u Holešova na Mor. PL.

Rotan, rotang, u, m., calamus nebo pal-
mijuncus, druh palem rákosovitých. Vz S. N.
R. dračí, calamus draco, der Drachenrotang
o. die Rohrpalme. Čl. 141., Schd. II. 269.

Rotař, e, m., rotník, der Rottenstifter,
Sektirer. Jg.

Rotařský = rotnický, Rottenstifter-. Jg.

Rotařstvo, a, n., spiknutí, die Rotterei,
Sekte. D.

Rotba, y, f., das Fluchen. Sm.

Rotitel, e, m. = rotař. D.