Předchozí (97)  Strana:98  Další (99) |
|
|||
98
|
|||
|
|||
Rotitelka, y, rotitelkyně, ě, f., die Rot-
tenstifterin. Mach. Rotiti, il, cen, cení — klnouti, kleti, flu-
chen, schimpfen; roty činiti, rotten, rottiren; shromažďovati, rotten, sammeln, aufwiegeln; se = přísahati, schwören; bouřiti se, sich rotten; scházeti se, shromažďovati se, sich versammeln. Jg. — abs. Ten tam zle rotí (kleje). Jg. — koho. Mé srdce se modlí zaň, ačkoliv ho rotí (proklíná) jazyk můj. Mark. Omyl. — koho, se proti komu. Židy proti Římanům rotiti. Plk. Jedni proti druhým se rotili. V. — kde. Kteříž v tom sboru rotili (roty činili). Br. — se kdy mezi kým. Po smrti otcově mezi sebou se rotili. Přík. k Cyr. — k čemu: k válce bouřiti, rotiti. Prot. 25. — komu = kleti. V Krkonš. Kb. — na koho. U Vysokého. Lng. Rotmberk, a, m., byl hrad ve Smiřicku.
Vz S. N. Rotmistr, a, m., nad rotou vojáků po-
stavený, der Rottmeister. V. Nejvyšší r-i a původové všeho nepokoje. Bart. 294. 39. — R., rotník, der Sektenstifter. — R., buřič, der Rottenmacher. Jg. Rotně, po rotách, rottenweise. R. šli. Troj.
Rotní, Rotten-. R. tovařiš, der Rotten-
gesell. Reš. — R., sektářsky, Sekten-, aufwieg- lerisch. Reš. Rotuický == rotničí,Rottenstifter-, Sekten-.
Jg. R. podloudnictví. Rotnictví, n. = rocení, die Rottung. Jg.
Rotničí. Usmrcení sv. Václava byl skutek
nejen osobní mezi Václavem a Boleslavem, nýbrž r-či, pošlý z povstání strany proti straně. Pal. Radh. Vz Rotnický. Rotník, a, m., rotitel, bouřlivý, der Rot-
tenstifter. V. — R., kdo s rotníkem drží, der Rottgesell. Ráj, Měst. bož. — R., sektář, der Sektirer, Ketzer. V., Hus. I. 128. — R., kdo na rotu hraje, der Kytharist. Vz Rota, 2. Veleš. Rotný, houfný, rottenweise. R. schůzky.
R. a hlúpé zvíře. Tkadl. Rotšand, a, m. Pod tu korúhev slušejí
brnieři, jehláři, helméři, r-dové. Ž. Karl. IV. Rotštein, a, m., byl hrad u Klokoče v Bo-
leslavsku. Vz S. N. Rotte, něm., vz Spolek, Rota.
Rotterdam, a, m., mě. v Holandsku. Vz
S. N. Rotulace, e, f., z lat., řádné skládání
spisův úředních, das ordnungsmässige Zu- sammenheften schriftlicher Verhandlungen, die Rotulation. Rotulovati, skládati spisy, Akten zu-
sammenheften, rotuliren. Rotul-us, u, m., svazek úředních spisů
n. soudních řízení, též seznam listin v jed- nom fascikulu obsažených. Der Rotulus der Akten, Aktenstoss. S. N., J. tr. Rotunda, y, f., lat., ve stavitelství každé
okrouhlé stavení, das Rundgebäude, die Ro- tunde. Roub, u, roubek, bku, roubeček, čku,
m., něco uťatého, kolík, der Pflock, zvl. uru- bená vetvička k štěpování, das Pfropfreis, Satzholz, der Setzling. Mkl. B. 40., Ros. R. na pláň štěpovati n. rohovati. V. Rouby |
v proštíp sázeti. Reš. Dobrý r. pláň kyselou
změňuje v dobrý štěp. Boč. — Roubek (k háčkování), kulatý, oblý, ostrý. — R., der Knebel, Bindnagel. Vz Roubík. Roubanice, e, f., sekanice, roubání, das
Hauen, Gehau. Jg. Roubanín, a, m., něm. Robein, Raubanin,
ves u Jevíčka na Mor. Roubanina, y, f., sekanina, seč, die Met-
zelei, das Blutbad. L. Roubati, vz Roubiti.
Roubčí, ího, m. = roubný. Jg.
Roubek, vz Roub a Rub.
Roubel, e, m., vz Roubík. Boč.
Roubelec, lce, m., der Griffel zum Schrei-
ben, der Schieferstift. Šm. Roubeň bně, f. = obruba, ohrada, srub,
der Brunnenkasten. Vký., D. Roubenec nce, m., lithospermum. Us. Jg.
Roubení, n., vz Roubiti, das Hauen, Hacken,
Zimmern, die Zimmerung. R., podporování skály dřívím. KP. III. 69. — R,, něco vrou- beného, das Gezimmer, Zimmerwerk. D. Dře- věná stavení až po střechu vystavěná slují r. Us. R. okolo studnic, roubeň der Brun- nenkasten. R. fošnové, der Bohlenschrott. Bc. Vz Ohlavně. — R., štěpování roubův, das Pfropfen. — R., roubenina, lámanina, krupice, die Grütze. R. ovesní. Jád., Sal. — R., bylina. Jád. Roubenina. y, f., roubení, roubeň, das
Zimmerwerk. — R., roubení, die Grütze. R. ovesná. V. — R , polévka z krup, die Schleimsuppe. D. Roubenka, y, f. = roubená studnice, vz
Roubený. Roubený, -en, a, o, vz Roubiti, mit einer
Brunneneinfassung versehen. Studýnka ró- bená voda v ní stodená; Studýnka róbená mezi vinohrady, pověz mně má milá čí uží- váš rady; Pod ním je louka zelená, nad ní studánka roubená. Sš. P. 28G., 335., 754. Roubící, Hau-. R. sekera. Jg.
Roubíček, čka, m., měkkýš ploutvonožec.
R. přepásaný, hyolites cinctus. Frč. 227. Roubík, u, roubíček, čku, m. R., malý
roub, der Pfropfer. Na kmen r. vsaditi. Ms. o štěp. — R., kolík, kterým se zatahuje snop, roub, u Třebíče: kňutel, z něm. Knittel. Gn. Der Knebel, Pflock, Sperrung. R. zastrčiti. D. R-kem snopy vázati. Pt. — R., dřevo, jímž se komu ústa svírají, aby nemluvil, der Knebel. R. někomu do úst dáti. D. R-kem ústa rozvírati. Trip. — R., dřevo, kterým se lovecké plachty spojují. Šp. — R., vše, co r-ku podobno, kolík, der Pflock, Stab, die Stange. R. břidličný atd. Techn. R. pečet- ního vosku. Prm. r. 4.165. Síra v roubících. Db. Vz Valach, Tkadlcovství. Roubíkovati, roubíkem spojiti, zandati,
knebeln. Šp. Roubíkovitý, stangenförmig. Min. 18.
Roubíkový, Stangen-. R. síra, Prsl.
Roubitel, e, m. R. sítí, der Netzstricker.
Dch. Vz Roubiti. Roubiti (zastr. rubiti), il, en, ení; roub-
nou-ti, rubnouti, bnul a bí, ut, utí; roubati, roubívati, roubávati = sekati, hauen, hacken ; z trámů otesaných stavení pořádati, zimmern, zusammensetzen; rouby štěpovati, pfropfen, |
||
|
|||
Předchozí (97)  Strana:98  Další (99) |