104

Rovigo, a, n. (Polesine, y, f.), mě. v Be-
nátsku. Vz S. N.

Rovina, y, f., rovinka, rovinečka, pla-
nina, šiřina, plošťavina, ploština. Sp. R. =
rozsáhlá čásť povrchu zemského, na níž buď
žádné buď jen nepatrné hrbolky vyčnívají.
Vz S. N. Die Ebene, das Blaehfeld, flache
Land, Flachland. R. naplavená, Alluvial-,
úrodná, Cultur-, blatná, Sumpfebene, jezerná,
Seeplatte, Š. a Ž., nakloněná, die schiefe
Ebene. A ty Réhradice na pěkné rovině;
Běží jablíčko dolino, můj milé jede rovino.
Sš. P. 210., 438. Byli na r-ně (bylo jim hej,
dobře). Us. u Solnice. Fch. Shůry drž, po
r-ně pusť. Lb. R. vysoká, nízká. Tl. Někudy
r-ny, jinudy hory a doly se spatřují. Kom.
To město leží v rovině. Kram. Vz Plocha,
Vrch, Země. — R. hoblíku = hladký spo-
dek, die Bahne. Rohn.

Rovinatý, eben. R. krajina. Dch.

Rovinka, y, f., malá rovina. — R., ves
u Králové Dvora. PL.

Rovinný, vodorovný, horizontal, v horn.
R. n. ležaté ložíště, söhliges Lager, střída,
sohlige Strecke. Hř. 70.

Rovinovatý, eben. Plk.

Roviti, il, en, ení (zastr.) === zahrabati,
vergraben. Ros. — R., rovy (zákopy) dě-
lati po délce některé krajiny a na příč až
na tvrdou skálu, aby se co do výchozu
vrstev a ložišť n. žil rudných na den pro-
skoumala, Röscher treiben. Vz KP. III. 66.,
Hř. 70.

Rovná, é, f., hora ve Slez. Tč. — R., é,
f., ves u Strakonic.

Rovnací deska, stroj, Richt-. Techn. R.
stání, die Tagfahrt zum Vergleich. J. tr.

Rovnač, e, m. = rovnatel.

Rovnačov, a, m., něm. Rovnačow, ves
u Jilemnice. PL.

Rovňák, a, m. = rovenník. U Opavy. Klš.

Rovnako = rovno. Slov.

Rovnaly = rovný. Slov.

Rovnání, n., das Schlichten. R. dříví;
plat od r. Us. — R. se komu, die Gleich-
stellung. Drážditi někoho rovnáním se mu
v pompě. Žer. — R., der Vergleich Ty
máš s ním pořád r. Msk. Měli dnes r.; při
tom r. jsem nebyl. Ros. R. počtů. V. Vz
Rovnati.

Rovnatel, e, m., der Ordner, Gleich-
macher, Regulator. R. stránek (v knihtisk.),
metteur en pages. — R. odstředivý, vz KP.
II. 48. — R. tlaku plynu, der Gasdruck-
regulator, Prm., proudu. Ck. — R., nástroj
jirchářský, der Mond. Jg.

Rovnatelka, rovnačka, y, rovnatel-
kyně, ě, f., die Ordnerin.

Rovnati; rovnávati = rovným činiti, pla-
niti, ebnen, eben machen; rovně skládati,
v pořádek uvésti, schlichten, ordnen; mířiti,
jednotiti, vergleichen, schlichten, den Streit
beilegen, besänftigen; podobiti, připodobňo-
vati, vergleichen, in Vergleich setzen; se =
rovným býti, podobati se, gleichen, gleich
sein; mířiti se, sich vergleichen, einig wer-
den, Vergleich treffen ; přirovnávati se, sich
gleich stellen, vergleichen. Jg. — co: zem,
Ros., věci. D., nerovné věci; co křivého
jest, rovnati; r. sporné strany, V., dříví

(skládati), Ros., roztržky (mířiti). Kom. —
co, koho, se k čemu: žádosti své ke statku
r. (aequare fortunae appetitum). Jel. Co ty
to k tomu rovnáš (připodobuješ) ? Us. Jedny
k druhým r. Br. Ku povahám tvým se rovná
(hodí se). Kom. Na co sa ty k mládenečku
rovnáš, dyž ty žádnej poctivosti nemáš ?
Sš. P. 681. To se mi k smrti rovná. Us. Msk.,
Er. — co kde (podlé čeho): v kostnici
kosti. V. Roztržky na sněme r. Kom. V lese
dříví podlé sáhové míry (sáhovky). Ml. —
co, koho kam: vojáky v řady. Bur. Dříví
do sáhů r. Šm., Šp. Rovná vzduch do sáhu.
Vz Opilý. Vz R. co s čím. — co, koho, se
s čím: starou radu s novou r. (mířiti). V.,
Háj. Pazdeří s růží r. (věci nepodobné).
Prov. Příjem s vydáním r. V. R. se s kým
(mířiti). Jg. Domy s prstí r. Us. li. časy
jedny s druhými. V. Když každý svú notú
rovná se s druhým v jednotu (pták zpě-
vák). Smil v. 1690. — koho mezi kým.*
Rovnal je mezi sebou (mířil). Jel. Rovnají
se mezi sebou. — co proti čemu. Jedno
proti druhému r. V. Vydání proti příjmu.
Ros. Připiš proti originálu r. Th. — co, se
čemu. Své výmyslky božímu slovu r. (za
stejné pokládati). Mej múdrosti, ni krásě
nikte živý nerovná se. Kat. 302. Čemu se
rovnala slova jeho, moři-li či nebesům ?;
Pověz ty mi, krásná růže, kdo se tobě ro-
vnať může? Sš. I. 11., Bs. 66. Hrdý se pyš-
nému rovná. Prov. To se zlatu rovná. Ros.
Rovná se knížatům. Dal. To se smrti rovná.
Br. 2-/-2 = 4 dvě a dvě rovná se čtyřem;
12 : 4 = 3, 12 děleno čtyřmi rovná se třem;
12 — 3 — 9 = 12 méně tří rovná se devíti^.
7 ₂t, j. x rovná se sedm lomeno dvěmi,
x = šp. m.: x rovná se sedmi lomeným

dvěma. ^5x_a = ^7b-5c_3d čte se 5x lome-
ných a rovna se

sedmi b méně pěti c lomeným třemi d. Vst.
Vz Rovný. Nz. — se komu čím: Heleně
se rovná krásou. Jg. Zručností se tovaryš
rovná mistru. Ml. R. se někomu rouchem.
Št. Což se těch věcí mezi našimi lidmi do-
týče, jsem k tomu přistoupil, aby spravedl-
ností rovnáni byli. Arch. I. 125. R. se ně-
komu postavou, Chč. 449., rouchem. Št. Kn.
š. 163. Tak že jich sedm bylo a počtem
svým se diakonům či jáhnům rovnali. Sš.
Sk. 232. — se komu k čemu. To se mi
k smrti rovná. Ros., Br., Kom. — se komu
v čem. Rovnal se jí v kráse. Gníd. V práci
se apoštolům rovná. Br. Pavel i v tom (že
mrtevce vzkřísil) se rovnal Petrovi. Sš. Sk.
233.

Rovné, ého, n., něm. Rovvna, ves a) u Kře-
lovic, b) u Pacova, c) u Pelhřimova; něm.
Rowney: d) u Rychnova, e) u Čes. Dubu, f)
u Roudnice, g) u Chotěboře, h) u Bystřice
na Mor.

1. Rovně, hladce, nedrsnatě, srovnale,
gleich, eben. R. kováno, brzo zbroušeno.
Smil. prov. Vinici r. skopati. — R., přímo,
zrovna, gerad, nicht schief, nicht krumm.
Rovně cestou jíti. Ros. R. pověděti. Bern.
Našli ho, an rovně měl ku králi jeti. čr. —
R., stejně, podobně, gleich, eben so. R. platný.
V. Strojil ji rovně jako psa lehavého. BŇ.
Tam též náleží kotláři, konváři, rovně též