Předchozí (103)  Strana:104  Další (105) |
|
|||
104
|
|||
|
|||
Rovigo, a, n. (Polesine, y, f.), mě. v Be-
nátsku. Vz S. N. Rovina, y, f., rovinka, rovinečka, pla-
nina, šiřina, plošťavina, ploština. Sp. R. = rozsáhlá čásť povrchu zemského, na níž buď žádné buď jen nepatrné hrbolky vyčnívají. Vz S. N. Die Ebene, das Blaehfeld, flache Land, Flachland. R. naplavená, Alluvial-, úrodná, Cultur-, blatná, Sumpfebene, jezerná, Seeplatte, Š. a Ž., nakloněná, die schiefe Ebene. A ty Réhradice na pěkné rovině; Běží jablíčko dolino, můj milé jede rovino. Sš. P. 210., 438. Byli na r-ně (bylo jim hej, dobře). Us. u Solnice. Fch. Shůry drž, po r-ně pusť. Lb. R. vysoká, nízká. Tl. Někudy r-ny, jinudy hory a doly se spatřují. Kom. To město leží v rovině. Kram. Vz Plocha, Vrch, Země. — R. hoblíku = hladký spo- dek, die Bahne. Rohn. Rovinatý, eben. R. krajina. Dch.
Rovinka, y, f., malá rovina. — R., ves
u Králové Dvora. PL. Rovinný, vodorovný, horizontal, v horn.
R. n. ležaté ložíště, söhliges Lager, střída, sohlige Strecke. Hř. 70. Rovinovatý, eben. Plk.
Roviti, il, en, ení (zastr.) === zahrabati,
vergraben. Ros. — R., rovy (zákopy) dě- lati po délce některé krajiny a na příč až na tvrdou skálu, aby se co do výchozu vrstev a ložišť n. žil rudných na den pro- skoumala, Röscher treiben. Vz KP. III. 66., Hř. 70. Rovná, é, f., hora ve Slez. Tč. — R., é,
f., ves u Strakonic. Rovnací deska, stroj, Richt-. Techn. R.
stání, die Tagfahrt zum Vergleich. J. tr. Rovnač, e, m. = rovnatel.
Rovnačov, a, m., něm. Rovnačow, ves
u Jilemnice. PL. Rovňák, a, m. = rovenník. U Opavy. Klš.
Rovnako = rovno. Slov.
Rovnaly = rovný. Slov.
Rovnání, n., das Schlichten. R. dříví;
plat od r. Us. — R. se komu, die Gleich- stellung. Drážditi někoho rovnáním se mu v pompě. Žer. — R., der Vergleich Ty máš s ním pořád r. Msk. Měli dnes r.; při tom r. jsem nebyl. Ros. R. počtů. V. Vz Rovnati. Rovnatel, e, m., der Ordner, Gleich-
macher, Regulator. R. stránek (v knihtisk.), metteur en pages. — R. odstředivý, vz KP. II. 48. — R. tlaku plynu, der Gasdruck- regulator, Prm., proudu. Ck. — R., nástroj jirchářský, der Mond. Jg. Rovnatelka, rovnačka, y, rovnatel-
kyně, ě, f., die Ordnerin. Rovnati; rovnávati = rovným činiti, pla-
niti, ebnen, eben machen; rovně skládati, v pořádek uvésti, schlichten, ordnen; mířiti, jednotiti, vergleichen, schlichten, den Streit beilegen, besänftigen; podobiti, připodobňo- vati, vergleichen, in Vergleich setzen; se = rovným býti, podobati se, gleichen, gleich sein; mířiti se, sich vergleichen, einig wer- den, Vergleich treffen ; přirovnávati se, sich gleich stellen, vergleichen. Jg. — co: zem, Ros., věci. D., nerovné věci; co křivého jest, rovnati; r. sporné strany, V., dříví |
(skládati), Ros., roztržky (mířiti). Kom. —
co, koho, se k čemu: žádosti své ke statku r. (aequare fortunae appetitum). Jel. Co ty to k tomu rovnáš (připodobuješ) ? Us. Jedny k druhým r. Br. Ku povahám tvým se rovná (hodí se). Kom. Na co sa ty k mládenečku rovnáš, dyž ty žádnej poctivosti nemáš ? Sš. P. 681. To se mi k smrti rovná. Us. Msk., Er. — co kde (podlé čeho): v kostnici kosti. V. Roztržky na sněme r. Kom. V lese dříví podlé sáhové míry (sáhovky). Ml. — co, koho kam: vojáky v řady. Bur. Dříví do sáhů r. Šm., Šp. Rovná vzduch do sáhu. Vz Opilý. Vz R. co s čím. — co, koho, se s čím: starou radu s novou r. (mířiti). V., Háj. Pazdeří s růží r. (věci nepodobné). Prov. Příjem s vydáním r. V. R. se s kým (mířiti). Jg. Domy s prstí r. Us. li. časy jedny s druhými. V. Když každý svú notú rovná se s druhým v jednotu (pták zpě- vák). Smil v. 1690. — koho mezi kým.* Rovnal je mezi sebou (mířil). Jel. Rovnají se mezi sebou. — co proti čemu. Jedno proti druhému r. V. Vydání proti příjmu. Ros. Připiš proti originálu r. Th. — co, se čemu. Své výmyslky božímu slovu r. (za stejné pokládati). Mej múdrosti, ni krásě nikte živý nerovná se. Kat. 302. Čemu se rovnala slova jeho, moři-li či nebesům ?; Pověz ty mi, krásná růže, kdo se tobě ro- vnať může? Sš. I. 11., Bs. 66. Hrdý se pyš- nému rovná. Prov. To se zlatu rovná. Ros. Rovná se knížatům. Dal. To se smrti rovná. Br. 2-/-2 = 4 dvě a dvě rovná se čtyřem; 12 : 4 = 3, 12 děleno čtyřmi rovná se třem; 12 — 3 — 9 = 12 méně tří rovná se devíti. 7 2 t, j. x rovná se sedm lomeno dvěmi, x = šp. m.: x rovná se sedmi lomeným dvěma. 5xa = 7b-5c3d čte se 5x lome-
ných a rovna se sedmi b méně pěti c lomeným třemi d. Vst.
Vz Rovný. Nz. — se komu čím: Heleně se rovná krásou. Jg. Zručností se tovaryš rovná mistru. Ml. R. se někomu rouchem. Št. Což se těch věcí mezi našimi lidmi do- týče, jsem k tomu přistoupil, aby spravedl- ností rovnáni byli. Arch. I. 125. R. se ně- komu postavou, Chč. 449., rouchem. Št. Kn. š. 163. Tak že jich sedm bylo a počtem svým se diakonům či jáhnům rovnali. Sš. Sk. 232. — se komu k čemu. To se mi k smrti rovná. Ros., Br., Kom. — se komu v čem. Rovnal se jí v kráse. Gníd. V práci se apoštolům rovná. Br. Pavel i v tom (že mrtevce vzkřísil) se rovnal Petrovi. Sš. Sk. 233. Rovné, ého, n., něm. Rovvna, ves a) u Kře-
lovic, b) u Pacova, c) u Pelhřimova; něm. Rowney: d) u Rychnova, e) u Čes. Dubu, f) u Roudnice, g) u Chotěboře, h) u Bystřice na Mor. 1. Rovně, hladce, nedrsnatě, srovnale,
gleich, eben. R. kováno, brzo zbroušeno. Smil. prov. Vinici r. skopati. — R., přímo, zrovna, gerad, nicht schief, nicht krumm. Rovně cestou jíti. Ros. R. pověděti. Bern. Našli ho, an rovně měl ku králi jeti. čr. — R., stejně, podobně, gleich, eben so. R. platný. V. Strojil ji rovně jako psa lehavého. BŇ. Tam též náleží kotláři, konváři, rovně též |
||
|
|||
Předchozí (103)  Strana:104  Další (105) |