106

Rovnocennosť, i, f., das Aequivalent

(vom Preise), rovnohodnost (vom Werthe);
věc rovné ceny, hodnoty (als Sache). J. tr.

Rovnocenný, denselben Werth habend.
Rk.

Rovnočárný, geradlinig. Dch.

Rovnočasí, n., rozdíl délky dne oprav-
divého slunečního a vymyšleného, die Zeit-
gleichheit. Smet. Astr. 23.

Rovnočlení, vz Rovnosť.

Rovuodenní čas. Vz Rovnodennosť. L.

Rovnodennosť, i, f., rovuodenní, n.,
die Nachtgleiche, das Aequinoctium. R. jarní
a podzimní; předbíhání, předstoupání, prae-
oesse, poruch, pošinutí, ústup r-sti, die Prä-
cession der Aequinoctien. Š. a Ž.

Rovnodílnosť, i, f., die Gleichtheilig-
keit. Zlob.

Rovnoduchý , gleichmüthig , schlicht;
jednoduchý, einfach. Na Ostrav. Tc.

Rovnoduší, n., der Gleichmuth. Joh.

Rovnodušný, gleichmüthig. Div. z och.
39.

Rovnohlas, u, m., rovný Ulan, die Gleich-
stimmigkeit, gleiche Stimme (slovo nové). —
R., stejné jméno, gleicher Name. Tigris (řeka)
pro svú bystrost' tomu zvieřeti r. má. Hist.
schol. 1404.

Rovnohlasý, gleichstimmig. Jg. — R.,
obojetný, zweideutig. Aqu.

Rovnokout, u, m., das Rechteck, der
rechte Winkel. Šm.

Rovnokoutný, gleichwinkelig, zastr. Vz
Rovnoúhelný.

Rovnokřídlý, gerade Flügel Habend. R.
hmyzové, orthoptera, Geradflügler, m. Vz
S. N., Frč. 141.

Rovnolehlý; rovnoběžný, parallel. Ráj.

Rovnoliný, přímoliný, geradlinig. D.

Rovnoměna, y, f. R., die Parität des
Kurses, ku př. 100 zl. v státních úpisech
stojí 100 zl. hotových; měna, kurs jest na
rovni, der Kurs ist al pari. R. zlatá, stří-
brná, Gold-, Silberpari. Skr.

Rovnoměr, u, m., das Ebenmass, der
Gleichmesser. Ssav.

Rovnoměrnosť, i, f., das Eben-, Gleich-
mass, die Glcichmässigkeit. Rohu.

Rovnoměrný, ebenmässig.

Rovnomonina, y, ť. vše. co rovnou
sílu, moc neb platnosť má jako jiná věc,
tedy ji zastupovati neb nahraditi muže. S. N.
R. = číslo, jež označuje poměr váhy, v němž
hmota s hmotou se slučuje. Blř. V lučbě
slovou tak různá množství látek jednoduchých
n. sloučených, jež jedna druhou ve slouče-
ninách zastupovati neb nahražovati mohou.
Aequivalent, n. Vz S. N., KP. IV. 42., Šfk. 10.,
TOS., 760., Bř. N. 79., 80.

Rovnomocný, aequivalent - rovnou moc
n. účinek s něčím jiným mající. Šfk.

Rovnomyslnosť, i, f., der Gleichmut!). Jg.

Rovnomyslný, gleichmüthig. Jg.

Rovnonaddutý. R. čočky (na jedné straně
rovné, na druhé nadduté), flachkonvex. Sedl.

Rovnonoční - rovnodenní. L.

Rovnonohý, flachíiissig. L. — R., rovný
v nohách, gleichfüssig. Bern.

Rovnoobvodný, von gleichem Umfange.
L.

Rovnoodlehlý, gleich weit abstehend.

Rovnopáduý, senkrecht. Tvár človeka
téměř r-ě jest skloněna. Ztk.

Rovnoplatnosť, i, f., die Gleichgiltigkeit.
Ros.

Rovnoplatný = rovný plat, rovnou plat-
nosť či cenu mající, gleichen Werth habend,
von gleichem Werthe, äquivalent. Již v oby-
čejném mluvení nebéřeme náhradu v tom
smyslu, že by věc tatáž se nám dáti mu-
sila, nýbrž spokojujeme se, když se nám
dostane věci r-né. Sš. Mt. 270. (Hý.).

Rovnopoddutý, na jedné straně rovný,
na druhé poddutý, flachkonkav. Sedl.

Rovnoporobnosť, i, f., die Gleichberech-
tigung. Šm.

Rovnoprávnosť, i, f., rovné právo, die
Gleichberechtigung. Mš., Pal Rdh. II. 277.
R. náboženskou osvědčiti. Sš. L. 39. .Aby
r-sti apoštola Petra proti sokům jeho hájil.
Sš. Sk. 2. (Hý.).

Rovnoprávný, gleichberechtigt. R. půda.
Bch.

Rovnoprska, y, f., ibalia, hmyz. Krok.

Rovnoramenný, gleicharmig, gleich-
schenklig. R. úhelník. Prm.

Rovnorazec, zce, m., nerost, der Ytter-
tantal. Min. 557.

Rovnorep, a, m., naesa, kývoš. Krok.

Rovnorodný, gleich-, ebenbürtig. L.
Lépe: rovnorodý. Šm.

Rovnorodosť, i, ť. stejné společenské
postavení dvou osob n. rodin vzhledem k je-
jich původu, důstojnosti, šlechtictví atd. Vz
S. N.

Rovnorodý, gleich-, ebenbürtig. Šm.

Rovnorožec, žce, m., unicornu fossile,
Einhorn, n. Šm.

Rovnosilný, gleichstark. L.

Rovnosloh, u, m., rým, der Reim. Zlob.

Rovnosložný, Reim-.

Rovnosť (na Slov. rovnakosť), i, f., hlad-
kost, rovina bes vrchu a pahrbku, Ebene. ť.
V. R. morská. Troj. — R., nekřivosť, die Ge-
rade. R. čáry, cesty, Geradheit, ť. Us. R.
slaviti (když stavba budovy až ku krovu
dospěla), die Gleiche. Us. Dch. Udělej, ustřihni
to do r-sti. Dch. — R., stejnost, die Gleichheit,
úplný souhlas několika předmětů buď vesměs
buď v některých hlavních částech. V ma-
them. je r. úplná stejnost hodnot dvou n.
více veličin. V životě společenském jest r.
stejné právo každého občana. Vz S. N. R.
stavu a řádu. V. R. hlasů většího počtu
rad; nerovnost v ukládání sbírek a kon-
tribucí (1650). Er. R. analytická. Stč. Alg. 104.
Zlí s dobrými r-sti nenesli (nebyli za rovné
pokládáni). Bdž. 74. R. ve členech (rovno-
člení), Isokolon, n. Dch. Vz Hlas. - R., sluš-
nost, spravedlivostí, die Billigkeit. Ke všem
r. zachovávati. Zav. Ke všem musíš r. míti,
chceš-li pravým soudcem býti. Č. Aby mi
o to roven byl a Stříž mi od sebe žádné
rovnosti neučinil. Půh. II. 373. R. i právo.
BO. — R. práva v obci, vz Rb. 271.

Rovnostejný, durchaus gleich. R, ko-
mora děla. Tabl. lid. 62.

Rovnostranný, gleichseitig. R. obrazec.
Prm.