Předchozí (105)  Strana:106  Další (107) |
|
|||
106
|
|||
|
|||
Rovnocennosť, i, f., das Aequivalent
(vom Preise), rovnohodnost (vom Werthe);
věc rovné ceny, hodnoty (als Sache). J. tr. Rovnocenný, denselben Werth habend.
Rk. Rovnočárný, geradlinig. Dch.
Rovnočasí, n., rozdíl délky dne oprav-
divého slunečního a vymyšleného, die Zeit- gleichheit. Smet. Astr. 23. Rovnočlení, vz Rovnosť.
Rovuodenní čas. Vz Rovnodennosť. L.
Rovnodennosť, i, f., rovuodenní, n.,
die Nachtgleiche, das Aequinoctium. R. jarní a podzimní; předbíhání, předstoupání, prae- oesse, poruch, pošinutí, ústup r-sti, die Prä- cession der Aequinoctien. Š. a Ž. Rovnodílnosť, i, f., die Gleichtheilig-
keit. Zlob. Rovnoduchý , gleichmüthig , schlicht;
jednoduchý, einfach. Na Ostrav. Tc. Rovnoduší, n., der Gleichmuth. Joh.
Rovnodušný, gleichmüthig. Div. z och.
39. Rovnohlas, u, m., rovný Ulan, die Gleich-
stimmigkeit, gleiche Stimme (slovo nové). — R., stejné jméno, gleicher Name. Tigris (řeka) pro svú bystrost' tomu zvieřeti r. má. Hist. schol. 1404. Rovnohlasý, gleichstimmig. Jg. — R.,
obojetný, zweideutig. Aqu. Rovnokout, u, m., das Rechteck, der
rechte Winkel. Šm. Rovnokoutný, gleichwinkelig, zastr. Vz
Rovnoúhelný. Rovnokřídlý, gerade Flügel Habend. R.
hmyzové, orthoptera, Geradflügler, m. Vz S. N., Frč. 141. Rovnolehlý; rovnoběžný, parallel. Ráj.
Rovnoliný, přímoliný, geradlinig. D.
Rovnoměna, y, f. R., die Parität des
Kurses, ku př. 100 zl. v státních úpisech stojí 100 zl. hotových; měna, kurs jest na rovni, der Kurs ist al pari. R. zlatá, stří- brná, Gold-, Silberpari. Skr. Rovnoměr, u, m., das Ebenmass, der
Gleichmesser. Ssav. Rovnoměrnosť, i, f., das Eben-, Gleich-
mass, die Glcichmässigkeit. Rohu. Rovnoměrný, ebenmässig.
Rovnomonina, y, ť. vše. co rovnou
sílu, moc neb platnosť má jako jiná věc, tedy ji zastupovati neb nahraditi muže. S. N. R. = číslo, jež označuje poměr váhy, v němž hmota s hmotou se slučuje. Blř. V lučbě slovou tak různá množství látek jednoduchých n. sloučených, jež jedna druhou ve slouče- ninách zastupovati neb nahražovati mohou. Aequivalent, n. Vz S. N., KP. IV. 42., Šfk. 10., TOS., 760., Bř. N. 79., 80. Rovnomocný, aequivalent - rovnou moc
n. účinek s něčím jiným mající. Šfk. Rovnomyslnosť, i, f., der Gleichmut!). Jg.
Rovnomyslný, gleichmüthig. Jg.
Rovnonaddutý. R. čočky (na jedné straně
rovné, na druhé nadduté), flachkonvex. Sedl. Rovnonoční - rovnodenní. L.
Rovnonohý, flachíiissig. L. — R., rovný
v nohách, gleichfüssig. Bern. Rovnoobvodný, von gleichem Umfange.
L. |
Rovnoodlehlý, gleich weit abstehend.
Rovnopáduý, senkrecht. Tvár človeka
téměř r-ě jest skloněna. Ztk. Rovnoplatnosť, i, f., die Gleichgiltigkeit.
Ros. Rovnoplatný = rovný plat, rovnou plat-
nosť či cenu mající, gleichen Werth habend, von gleichem Werthe, äquivalent. Již v oby- čejném mluvení nebéřeme náhradu v tom smyslu, že by věc tatáž se nám dáti mu- sila, nýbrž spokojujeme se, když se nám dostane věci r-né. Sš. Mt. 270. (Hý.). Rovnopoddutý, na jedné straně rovný,
na druhé poddutý, flachkonkav. Sedl. Rovnoporobnosť, i, f., die Gleichberech-
tigung. Šm. Rovnoprávnosť, i, f., rovné právo, die
Gleichberechtigung. Mš., Pal Rdh. II. 277. R. náboženskou osvědčiti. Sš. L. 39. .Aby r-sti apoštola Petra proti sokům jeho hájil. Sš. Sk. 2. (Hý.). Rovnoprávný, gleichberechtigt. R. půda.
Bch. Rovnoprska, y, f., ibalia, hmyz. Krok.
Rovnoramenný, gleicharmig, gleich-
schenklig. R. úhelník. Prm. Rovnorazec, zce, m., nerost, der Ytter-
tantal. Min. 557. Rovnorep, a, m., naesa, kývoš. Krok.
Rovnorodný, gleich-, ebenbürtig. L.
Lépe: rovnorodý. Šm. Rovnorodosť, i, ť. stejné společenské
postavení dvou osob n. rodin vzhledem k je- jich původu, důstojnosti, šlechtictví atd. Vz S. N. Rovnorodý, gleich-, ebenbürtig. Šm.
Rovnorožec, žce, m., unicornu fossile,
Einhorn, n. Šm. Rovnosilný, gleichstark. L.
Rovnosloh, u, m., rým, der Reim. Zlob.
Rovnosložný, Reim-.
Rovnosť (na Slov. rovnakosť), i, f., hlad-
kost, rovina bes vrchu a pahrbku, Ebene. ť. V. R. morská. Troj. — R., nekřivosť, die Ge- rade. R. čáry, cesty, Geradheit, ť. Us. R. slaviti (když stavba budovy až ku krovu dospěla), die Gleiche. Us. Dch. Udělej, ustřihni to do r-sti. Dch. — R., stejnost, die Gleichheit, úplný souhlas několika předmětů buď vesměs buď v některých hlavních částech. V ma- them. je r. úplná stejnost hodnot dvou n. více veličin. V životě společenském jest r. stejné právo každého občana. Vz S. N. R. stavu a řádu. V. R. hlasů většího počtu rad; nerovnost v ukládání sbírek a kon- tribucí (1650). Er. R. analytická. Stč. Alg. 104. Zlí s dobrými r-sti nenesli (nebyli za rovné pokládáni). Bdž. 74. R. ve členech (rovno- člení), Isokolon, n. Dch. Vz Hlas. - R., sluš- nost, spravedlivostí, die Billigkeit. Ke všem r. zachovávati. Zav. Ke všem musíš r. míti, chceš-li pravým soudcem býti. Č. Aby mi o to roven byl a Stříž mi od sebe žádné rovnosti neučinil. Půh. II. 373. R. i právo. BO. — R. práva v obci, vz Rb. 271. Rovnostejný, durchaus gleich. R, ko-
mora děla. Tabl. lid. 62. Rovnostranný, gleichseitig. R. obrazec.
Prm. |
||
|
|||
Předchozí (105)  Strana:106  Další (107) |